Národní divadlo

01.08.2011 21:37

Po dlouhé době jsem jel na představení do Národního divadla (Shakespeare, Zkrocení zlé ženy). Vyfotografoval jsem motivy, které se mohou zdát banální, od Masarykova nádraží přes pasáže u Václavského náměstí s pohledy na chrám Panny Marie Sněžné až k budově Topičova salonu a samotné Zlaté kapličky, dokonce i něco z interiéru, totiž základní kameny ve sklepení nebo slavný nápis Národ sobě nad oponou. (průvodní text alba fotek na Rajčeti)

Mohl bych začít podobně jako u textu o Neklanovi (rozepsáno), že totiž stejně jako příběhy z Jiráskových starých pověstí českých nám mohou připadat na jedné straně jako banality a na druhé je znalost něčeho, co pro naše babičky bylo samozřejmé, tristní, tak banální může někomu připadat, jestliže fotím tak „běžnou a notoricky“ známou věc, jako je Národní divadlo – když jsou všude stovky fotek a o zásadním významu Národního divadla v Čechách snad nikdo nepochybuje. Nicméně: Nevím, jestli můžeme považovat za bernou minci pořad Nikdo není dokonalý, je to přece jen televizní zábava a televize umí všechno, ale znám lidi, kteří v Národním nikdy nebyli, a dokonce lidi vzdělané (v tom smyslu, že mají nedávné maturitní vysvědčení, a tedy jsou z generace, která nemá žádné bariéry), kteří kromě školní exkurze nebyli v Praze nikdy jinak než nakupovat. Není tedy zdaleka všechno samozřejmé.

Dovolím si tedy se v tom trochu povrtat, jednak pro věc samu, jednak proto, abych řekl, proč jsem ty fotky vůbec dělal.

Vím, že se v poslední době hodně o Národním divadlo diskutovalo. O jeho směřování, tedy do jaké míry má být konzervativní institucí, tedy sahat k osvědčeným či lépe časem prověřeným dramatickým dílům a do jaké míry kopírovat či dokonce vytvářet nové pohledy a udávat směr, o jeho organizaci, která se v průběhu desetiletí měnila, když pod Národní divadlo spadaly další jeviště či domy, o jeho vedení, ostatně jako u všech „nejvyšších“ kulturních institucí, České filharmonii či Národní galerii, o uměleckém souboru, tedy kdo na „první jeviště“ patří či nepatří atd. Vše to samozřejmě spolu souvisí a souvisí to i se společenskými proměnami, minulou dobou tak či onak spojenou s její ideologií, s prudkou proměnou a novými nároky (na divadlo, ale také nároky osobností, které si je nyní dělaly), novými možnostmi atd. Takto květnatě to formuluju jen proto, že v tomto článku je to přesně to, co všechno mě nezajímá. Možná je to špatně, protože to může souviset i s tím, co mne zajímá, nicméně chtěl jsem to oddělit. Chtěl jsem na to jít „shora“. Položit důraz na to slovo „národní“, tedy uvidět to téma jaksi platónsky, jako ideu.
Národní divadlo totiž původně byla idea. Když ji vznesl jako „žádost“ v roce 1845 historik František Palacký, byla to myšlenka, která měla kořeny v současnosti a dívala se kamsi do budoucnosti, k určitému ideálu. Na začátku devadesátých let se ozývaly silné hlasy (nebyly první, ale důvody byly poněkud jiné), které potlačovaly důležitost vnímání národa, hovořily o historické podmíněnosti národního nadšení devatenáctého století (ostatně u všech národů v Evropě). Nevražili jsme na Slováky, kteří šli tak daleko, že se od československého státu oddělili, aby získali to, co považovali pro sebe za důležité. Svůj stát. (Záměrně to takto formuluji, nehovořím o rozdělení na dva celky.) Ručička vah se komíhala mezi národem a Evropou, stačí sledovat ty pohledy, zdůrazňující „český přínos“ či jedinečnost a pohledy opačné.
Já jsem v tomhle měl vcelku jasno, díky četbě Jana Patočky. Když to řeknu nyní jako metaforu, je to jako s představami o astrálním těle, respektive jeho sférách, sférách aury, která obklopuje tělo fyzické. V něm jsme uvnitř sama sebe jen my sami, zároveň máme představu, že v něm máme nejhutnější identitu. Pak máme dům, ve kterém pobýváme, to je jedna sféra, pak město, ve kterém bydlíme, to je další, pak zemi, to je zase další – to je národ, zjednodušeně řečeno, pak Evropu. Říkám to záměrně triviálně, samozřejmě to nelze vnímat jako cibuli, na které odlupujeme jednu vrstvu za druhou. A být tam musí všechny ty vrstvy. Nemůžu být Jičíňák a nebýt ani trochu Čech a vůbec ne Evropan. Na druhou stranu znám ty fóry, kdy obyvatel Mnichova říká, já nejsem Němec, ale dokonce já nejsem ani Bavor, já jsem Mnichovan. Takže to není nějaké české národní specifikum, či moravské či slezské.
A tady je podle mne ono východisko, od kterého by se měla tvořit měřítka, že totiž na úrovni kultury jednoho národa by měla být v každém oboru instituce, která by odpovídala té příslušné „sféře“ a byla za ni svým způsobem „zodpovědná“. Na okraj řečeno, nevyplývá z toho a priori, že její obsah musí být „lepší“ než ten v oněch „nižších“ sférách, „okresních“, i když to tak ve výsledku bude. Ale to je zase jiný pohled, jiná záležitost, důležité jsou všechny vrstvy kultury, místní a regionální je důležitá nesmírně, protože je nám nejblíž. Ale zpátky k té národní. Mělo by to být „jednoduché“. Vím, že není. Že totiž se celá diskuse může vrátit ke vztahu mezi jednotlivými sférami a můžeme všechno řešit od začátku. Budeme hrát v českém Národním divadle nejsoučasnější francouzské či anglické divadelní kusy? Určitě, protože tam se právě propojuje několik zmíněných sfér. V jednotlivých případech to samozřejmě není tak jasné, ale to už je jiná věc.

Důležitá je nicméně ona idea, v době, která idejím nepřeje a vše převrací do ideologií, zatímco jí nahrává entertainment, bezduchá zábava, popřípadě infotainment, nahrazující ploše a povrchně vědění a skutečnou vzdělanost. A s tím jde ruku v ruce téma kultury, záležitosti příbuzné se slovem kultus, kult, oblasti, o které se nedá říci, že jí doba nepřeje (nepřejí jí jen politici, kteří dělají státní rozpočet), ale je tu jeden velký otazník, totiž zda máme vzhlížet k oněm ideálům, zda má být pro nás kult, anebo zda koutkem úst procedíme, no a co má bejt?

Tak, líp už to v tuhle chvíli napsat neumím. Tady jsou odkazy k ND, poslední k mým fotkám na Rajčeti.

Národní divadlo
Info
https://www.narodni-divadlo.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo
https://www.zamky-hrady.eu/pamatky-narodni-divadlo-praha-detaily,3
https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=a93d5907-125f-4139-87fe-20e22740d068
https://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/5_16.htm
Pár obrázků
https://www.pbase.com/image/118953246
https://www.pbase.com/hansnovak/image/126690299
https://www.pbase.com/hansnovak/image/126690222
https://search.centrum.cz/img-detail.php?url=http%3A%2F%2Fwww.virtualczech.cz%2Fvr%2Fpraha%2F9%2Fthumb.jpg
https://www.andreas-praefcke.de/carthalia/europe/cz_praha_narodni_interior.htm
https://www.zamky-hrady.eu/pamatky-narodni-divadlo-praha-detaily,3
https://elis9599.rajce.idnes.cz/Narodni_divadlo_2007/