Na procházce v Konecchlumí

To místo se mi zdálo úchvatné od studentských let, kdy jsem jezdil na kole k dědovi na Kabáty. Kabáty jsou ještě o jeden úsek silnice dál za esíčkem, v němž se nachází právě vesnice s tím pěkným výstižným názvem a kde mívali v hospodě nejlepší zmrzlinu v kraji (ani dnes není špatná), a naproti Vojicům, které se nacházejí právě v onom hřebenu, nazývaném Mlázovický chlum (zase podle jiné vesnice), na jehož konci se opravdu nachází vesnice s tímto názvem. Jen abych ještě povysvětlil, na Kabáty, což je dnes už jen pár stavení u silnice, se dostanete, když na hlavní silnici z Jičína na Hořice a na Hradec Králové, o které jsem mluvil na začátku, neodbočíte vlevo do kopce (do Vojic), ale vpravo přes železniční trať Jičín Hořice, kde je zastávka Vojice, směrem na Chlumec nad Cidlinou.
A proč se mi to místo tak líbilo? Do hřebenu, spadajícího v tomto místě do roviny, je vsazen, ani ne příliš vysoko, ani ne příliš nízko, ale přesto tak, že celému tomu prostoru dominuje, kostelík. Později jsem ho vždy dával jako příklad vztahu architektury a krajiny, který obojí vzájemně ozvláštňuje, kdy chrám dává krajině další duchovní rozměr. A ještě později tento kostel sv. Petra a Pavla proslul tím, že zde bylo umístěno poslední dílo Vladimíra Komárka, které umělec místu věnoval, totiž Křížová cesta.
Mám tedy k tomu místu několikanásobně osobní vztah, už proto, že jsem Vladimíra dlouhá léta znal. Když pak zavěšovali dodatečně poslední Komárkův obraz, hrál jsem na kůru s Michaelem Pospíšilem.
Ještě výše nad kostelem se do krajiny dívá kamenný lev na podstavci, spojený s českými dějinami. Je to mohyla Viléma Konecchlumského, jednoho ze sedmadvaceti českých pánů popravených po Bílé Hoře 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Jakoby se tedy ony duchovní významy vrstvily, případně křížily. Od lva můžete pokračovat buď nahoru na rozcestí a vydat se na zajímavé putování hvozdem přes několik křižovatek (a mohli byste přes Mezihoří dojít například až do Lázní Bělohrad nebo do Hořic), nebo půjdete od kostela nad silnicí směrem k Vojicům, jako jsem šel já, jen na malou procházku. Jako vždy je toto místo spojené s nějakým překvapením. V minulém roce tady vybudovali naučnou cyklostezku s informačním tabulemi. Přečetl jsem si povídání o „teplomilné stráni“ a o tom, jak jeden ovocný druh byl vytěsněn druhým. Ovoce je zřejmě klíčový pojem těchto míst. Nedaleko jsou přece Holovousy, místo nejpřípadnější pro české jablko. Když jsem jezdil k dědovi na Kabáty, taky jsem si vždycky u silnice utrhl jablko nebo švestku, podle ročního období.

https://www.podchlumi.cz/konecchlumi/index.php?nid=413&lid=CZ&oid=485041
https://interregion.cz/turistika/stavby/cirkevni_stavby/konecchlumi_kostel/konecchlumi_kostel.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladim%C3%ADr_Kom%C3%A1rek
https://www.czregion.cz/konecchlumi
https://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2011/1/2593-v-konecchlumi-chteji-zdolat-mount-everest-pouziji-k-tomu-stafle.htm
https://www.konecchlumi-obec.cz/index.php?nid=413&lid=CZ&oid=339
https://www.lazne-belohrad.cz/mesto/tipy-na-vylet/cyklisticke-trasy/

Fotozáznam na Rajčeti
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Na_prochazce_v_Konecchlumi/