Na Poříčí dítě křičí

Na Poříčí dítě křičí
(písničky s Faltusem)

Jaroslav Ježek ve třicátých letech vyzkoušel všemožné žánrové podoby písní a tanců, od tanga přes valčík či trampskou či jarmareční píseň a já nevím co ještě, vedle oné „bezpříznakové“ linie, jako byly třeba foxtroty či blues – bezpříznakové vlastně také nejsou, naopak velice dobové, dokonce dobu v mnohém předbíhající (třeba v instrumentaci swingového orchestru), a na dobu reagující (třeba pozdější pochody), Ježek cítil muziku žánrově, což není nijak v rozporu s tím, že byla funkčně určená (pro Osvobozené divadlo), vedle jeho volné tvorby, kterou ovšem běžný konzument hudby prakticky nezná. A žánrově cítili i „páni ředitelé“ Osvobozeného divadla a autoři jeho her, když parafrázovali náměty světové kultury, Dona Juana či Golema, Caesara, které aktualizovali (literární náměty zpracovávají i jednotlivé písně, například David a Goliáš, v tomto případě z Bible).

Ne všechny písně Jaroslava Ježka a Voskovce a Wericha nalezneme ovšem v hrách Osvobozeného divadla. Známá píseň Stonožka zazní ve filmu Svět patří nám (Ježkova hudba vytvořená pro film představuje zvláštní kapitolu v jeho tvorbě, kromě toho byla řada skladeb převzata do filmu z divadelních her, ale také obráceně z filmu do her), třetím médiem pak (opět ve vztazích k těm předchozím dvěma, a když pominu pozdější válečnou dobu, kdy Voskovec a Werich realizovali v „rádiu“) byla gramofonová deska, v té době fenomén na vzestupu. A právě pouze (tenkrát ještě na šelakové, tj. „rozbitné“) gramofonové desce najdeme v interpretaci Voskovce a Wericha píseň Na Poříčí dítě křičí, přesněji řečeno pod jiným názvem, totiž Láska zhrzená a podtitulem, vyznačujícím právě její žánr a zároveň provokujícím její pozdější popularitu, „Píseň takřka lidová“. Desku vydal v roce 1932 Ultraphon, číslo 40064 (pod objednacím číslem A 10799), na Aukru je v současnosti k dostání asi za tři stovky.

Nejsem si jist datem, vím však, že jsme napsali slova a Ježek hudbu jako příspěvek do Almanachu Kmene, každoroční publikace Svazu československých nakladatelů; onoho roku byl almanach redigován na téma lásky. Písničku jsme nezařadili do žádné hry, ale nahráli na desku, která zejména po válce doznala velkého lidového úspěchu.

Tak komentuje vznik písně jeden z autorů, Jiří Voskovec, tuším ve sborníku textů Klobouk ve křoví (Čs. spisovatel, Praha 1966).

Jak bylo obvyklou praxí, píseň byla publikována i jako notový materiál. Základní údaje (podle www.artbook.cz): Praha, R. A. Dvorský, nedatováno. Noty. Slova Voskovec a Werich, hudba Jaroslav  Ježek. Dvojlist. 160x135

Vize písně zlidovělé, vyznačená slovy „takřka lidová“ na štítku gramofonové desky se naplnila více než bohatě. Co si vzpomínám, hrála se často v rozhlase, a vedle původních interpretů si našla i nové. Na YouTube tak nalezneme vedle reprodukce gramofonové desky i její stylově patřičné znění v podání kapely Patrola Šlapeto (původně ještě Šlapeto, album Ručičky, nebojte se, BaB, 1992).

Na některých stránkách na internetu, kde můžeme najít text, je úvodní výraz chybně uveden s malým písmenem, zatímco označuje pražskou ulici „Na Poříčí“. Vyhledávač najde vyjádření Jana Buriana, v němž se dozvídáme jeho osobní vztah k legendárnímu divadlu D 34, jehož tvůrcem byl Burianův otec E. F. Burian, souputník Voskovce a Wericha v divadelním světě „první republiky“ a dob pozdějších, dnes se toto divadlo jmenuje Archa.

První sloka písně:

Na Poříčí dítě křičí
ženská drhne schody.
Dítě brečí, ženská klečí
a myslí na svody.
Matko Boží s tvým Jezulátkem,
mužský, to nejsou lidi,
než se zas pátek sejde s pátkem
za ženskou se stydí.

Název Na Poříčí dítě křičí je spojen i s divadelním představením Divadla Semafor, které se chopilo tohoto názvu v roce 1986 (autorem hry je Jiří Suchý) a vychází právě z poetiky tohoto písňového žánru:
Program sestavený z písniček pražské periferie a také z umělých písní, vycházejících z naivní poetiky odrhovaček. Osudy venkovana v Praze jsou jen záminkou k předvedení písní, které jsou hlavní náplní večera. Hloupí venkovan Půlpán přijede do Prahy, kde ho okradou karbaníci a lehké děvy, ale nakonec je jim ho líto, tak mu věci přijedou vrátit. A ukáže se, že pan Půlpán nebyl zdaleka tak hloupý a poctivý jak vypadal.

Divadelní hru, v níž zazní i dotčená píseň, občas převezme i nějaký jiný divadelní soubor, tak jsem zaznamenal její provedení v divadle v Mostu.

Odkazy a muzika

https://text.osobnosti.cz/na-porici-laska-zhrzena-264426‘
https://www.semafor.cz/historie/hry/na-porici-dite-krici_40

Jan Burian
https://www.radioservis-as.cz/archiv14/07_14/07_glo.htm

Info o původu písně (citát Jiřího Voskovce)
https://www.hornacek.cz/vaw/vw10vystava54_a4.pdf

gramofonová deska
https://www.nakuprazdva.cz/78rpm-selak/7314-jiri-voskovec-jan-werich-laska-zhrzena-jackova-pisen.html
noty, dobové vydání
https://www.artbook.cz/products/voskovec-a-werich-jaroslav-jezek-na-porici-dite-krici

text
https://www.ujdeto.cz/lyrics/slapeto/na-porici-dite-krici-laska-zhrzena-cz/
https://www.patrola-slapeto.cz/cd/text.php?cd=18&act_row=19
Album Ručičky, nebojte se
https://www.discogs.com/%C5%A0lapeto-Ru%C4%8Di%C4%8Dky-Nebojte-Se-/release/5801113

nahrávka V+W
https://www.youtube.com/watch?v=YhqCnSTJkF8

Patrola Šlapeto
https://www.youtube.com/watch?v=cAEGmdTzea8