Muzeum Miho, Japonsko

Muzeum Miho, Japonsko
významné stavby současnosti

Most muzea Miho v blízkosti japonského města Kōka (leží v prefektuře Šiga na ostrově Honšú), severovýchodně od Kjóta, je jednou ze staveb, které obdržely prestižní architektonickou cenu Outstanding Structure Award (přehled oceněných staveb v jednom z předchozích článků zde). Muzeum je pojmenováno podle Mihoko Koyama, dědičky textilního koncernu Toyobo a spirituálního hnutí Shinji Shumeikai, jedné z nejbohatších žen Japonska. Zmíněné hnutí Mihoko Koyama založila v roce 1970 a údajně má dnes po celém světě na čtyři sta tisíc příznivců.

Muzeum vystavuje privátní kolekci asijckých a západních antikvit, a kromě toho předměty údajně v hodnotě od tři sta tisíc miliónů po miliardu dolarů, které byly zakoupeny od Shumei na světovém trhu do doby otevření muzea v roce 1997. Vcelku obsahuje sbírka na dva tisíce předmětů, z nich je vystaveno zhruba dvě stě padesát. Architektem stavby je Ieoh Ming Pei, autor slavné „pyramidy“ v pařížském Louvru, budovy Čínské banky v Hongkongu či Národní galerie umění ve Washingtonu. Architekt před stavbou muzea Miho postavil zvonici v „Misono“, mezinárodního centra řečeného spirituálního hnutí, které se nachází nedaleko muzea. Mihoko Koyama a její dcera Hiroko Koyama zadali jeho stavbu právě Peimu.

Osmdesát procent ze 17 400 čtverečních metrů výstavní plochy je umístěno v podzemí. Podle místních úřadů směla být zvenčí viditelná totiž jen omezená plocha. Protože se sbírka během doby stavby podstatným způsobem rozrostla, byl projekt rozšířen a i podzemní plocha byla postavena ve větších rozměrech než původně navrhovaná. Střecha je ze skla a oceli, stěny z téhož francouzského vápence, z něhož Pei postavil vstupní budovu Louvru.

Cesta do muzea vede přes dvě stě metrů dlouhý tunel, který se mírně odklání od přímého směru, takže zpočátku není vidět jeho konec. Na druhém konci pokračuje cesta přes částečně zavěšený most nad propastí asi sto metrů hlubokou. Cesta má symbolizovat cestu rájem, v učení označeném jako Shangri-La, což je fiktivní místo v Himalájích, popř. Tibetu. Je možné použít elektrická vozidla muzea. Přímo před muzeem je malé schodiště podobné charakteristickým přístupům k japonským chrámům.

https://www.miho.or.jp/english/index.htm
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/outstanding-structure-award/
Architekt Ieoh Ming Pei
https://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&action=show&id=144
YouTube
https://www.youtube.com/watch?v=_8ljz2K11kk
https://www.youtube.com/watch?v=u_8tYk6Ys8s
https://www.youtube.com/watch?v=NDmp3lsHBTA