Multirasoví lidé

Dal jsem tomuto příspěvku název, jakým označil Eduard Freisler v „tématu měsíce“, jak bývá nazývána řada článků zabývajících se jedním zajímavým tématem v časopisu Lidé a Země, takovouto sérii s titulem na obálce uvedeným jako „Lidé multirasového věku“, přestože jsem nad tím výrazem trochu rozpačitý. Česky je to nicméně zřejmě správně a je to téma opravdu veskrze zajímavé.
Když se pokusím shrnout v bodech, v jakých kontextech člověk mé generace na problematiku rasy a ras narážel – v čemž by se mělo pak zmíněné téma svou určitou proměnou zrcadlit – vyjde mi zhruba následující široké panoráma pohledů:
V předválečné několikadílné Encyklopedii pro mládež jsem se poprvé seznámil s problematikou ras, nikterak ovšem ideologicky nijak nezabarveným způsobem, byly tam portréty asi pěti základních lidských ras, vedle černochů či asijské rasy (nevzpomínám si přesně terminologii ani zda byli odděleni Číňané a Indové) mne zaujali původní obyvatelé Austrálie (ještě nebyli označování jako aboržínci, aborigines), byli tedy definováni hodně vzhledem, tak jak to je akcentováno i v jednom z textů v Lidé a Zemi. O pár let později jsem si ujasňoval v souvislosti s četbou americké literatury pojmy jako je mulat, kreol a mestic.
Ideologický rozměr, rasismus, ať už v nacistické podobě v podobě vyvražďování židů (také jsme tenkrát neznali termíny holocaust či šoa), či americké segregace (nejen Ku-klux-klan), nemohl samozřejmě minout velmi záhy minout žádného školáka. Pan profesor Mejsnar nám ale (na střední škole) přiblížil v dějepise i jiné tragédie, především Arménců. Postupně se člověku dostávaly impulsy o něčem, co má v historii daleko širší rozměry nenávisti a brutality, a co existuje v nejrůznějších podobách, nejobecněji pojmenovatelných jako „nerovnoprávnost“, tj. související i s ekonomickou a společenskou rovinou věci, a překračující jen podobu rasovou. Vedle ní především náboženská či někdy národnostní či etnická (odbočka: úvaha, kde jsou hranice etnika a rasy), a zahrnu-li pojem, který jsem pochytil od Němců, totiž výraz „anders-něco“, totiž např. „denkende“, tedy „jinak smýšlející“, „jinak cítící“ atd., pak jde o „zdi“, které jsou postaveny nejen mezi náboženské skupiny, ale i třeba jakékoli názorové skupiny či dokonce skupiny s jinou sexuální orientací. Takže něco zcela základního, co provází člověka na každém kroku. V uvedených článcích třeba, pro mě překvapivě, byl znovu zdůrazňován rozdíl mezi postavením bohatých a chudých podle rasy ve Spojených státech, ačkoli podle zákona jsou si rovni.
Pak bych rád zmínil, co mi říkala moje matka, která v tomto ohledu byla konzervativní, ovšem nikoli v jakkoli nenávistném duchu. Říkala, že partneři by se v některých ohledech neměli lišit, například v náboženských či politických názorech, stejně tak by neměli být z různých kultur. Mínila tím prostou věc, že hrozí, že ti dva lidé si nebudou dobře rozumět, v případě různých kultur jim jejich příslušnost komplikuje život. Vzpomněl jsem si teď na Olbrachtovu povídku O smutných očích Hany Karadžičové, pozoruhodný příběh dvou lidí v proměňujícím se světě, nebo teď nedávno příběh Tj-ťün a Josefa Hejzlarových, Číňanky, která se zamilovala do Čecha, a v době, kdy chtěli spolu žít, takový svazek byl v Číně nemyslitelný.
Nemůžu alespoň zmínit problematiku „nepřizpůsobivých občanů“ u nás, která má tento rozměr, stejně jako jsem slýchával o podobnosti vztahu „bílých“ a „černých“ ve Spojených státech, stejně tak jako jsou dnes nepřehlédnutelné problémy s muslimy v euroamerickém prostoru, stejně jako vyjádření některých evropských politiků, že „multikulturalismus“, jak byl propagován (otevřená náruč pro ty ubožejší imigranty, kteří jsou nyní nespokojení), totálně selhal. Na druhou stranu mě odedávna fascinovala pestrost etnik, jak jsem je viděl na fotkách nejdříve u Hanzelky a Zikmunda, později v německé národopisné knižní sérii, kterou jsem si – tenkrát za dost peněz – koupil, tuším Národy světa se to jmenovalo, či v různých fotorevuích, ukazujících „identitu“ jednotlivých společenství – prostřednictvím nejen vzhledu, ale i umění. U nás máme zaběhnutý termín „umění přírodních národů“ – od Josefa Čapka. V článku o newyorských čtvrtích, kde jsou ovšem jednotlivé „rasy“ odděleny, se zdůrazňuje jako charakteristický znak toho či onoho obyvatelstva jídlo – a hudba.
Zřetelně si uvědomuji, že „rozvolňuji“ téma, které je definováno sevřeněji, totiž jako „míšení ras“, kdybych to řekl tradičním způsobem. Právě tady jsem měl svou odpověď v oblasti kultury: Můžete uvést totiž množství příkladů, kdy spisovatelé či jiní umělci mají nejrůzněji složité kořeny, stejně tak jako se během svého života pohybují po celém světě (a nemusí to být jen emigrace), zrovna dnes v televizi v diskusi o novém francouzském prezidentovi padla zmínka, že rod Yvese Montanda pocházel z Itálie a Charles Aznavour je původem Armén.
Shrnu-li nyní alespoň stručně, o čem jsou články Eduarda Freislera, pak zmíním „passing“, někdejší snahu černochů se vydávat za bělochy, přičemž podstoupili drastickou chemickou terapii, aby získali lepší postavení, rozdílné názory na multirasovost i dnes, příklady „kontinentů v krvi a mysli“, ať to je jich míšení asijské a hispánské krve či případu dcery Inda a Italky či dítěte Filipince a matky s evropskými kořeny (Američanky s německými, velšskými a chorvatskými předky), orientace na určité oblasti kultury, např. filmu u jednotlivých lokalit města, kde se mluví 170 jazyky a kde jsou třetina populace imigranti – New Yorku, populační boom „hapa“ (výraz pro lidi se smíšeným rasovým původem) či prognózu do příštích desetiletí, kdy má tento trend být ještě výraznější.
Na závěr si dovolím vytáhnout do popředí jednu poznámku jednoho ze zpovídaných, který řekl, že takovíto lidé jsou působiví svou uhrančivou krásou.

Lidé a země
https://uloz.to/xCJXhNw/lide-multirasoveho-veku-lide-a-zeme-pdf
https://www.mf.cz/produkty/lide-a-zeme/archiv/2012-1
https://www.lideazeme.cz/clanek/reklama-na-stesti-stan-se-belochem
https://www.lideazeme.cz/clanek/budoucnost-multirasovosti
https://www.lideazeme.cz/clanek/kontinenty-v-krvi-a-mysli
https://www.lideazeme.cz/clanek/orient-express-plny-hispancu
https://www.lideazeme.cz/clanek/populacni-boom-hapa

https://en.wikipedia.org/wiki/Mulatto
https://en.wikipedia.org/wiki/Multiracial