Úvodní stránka | Můj papoušek nežere tvrdá vejce / Dojáky, šlágry, schnulzen…

Můj papoušek nežere tvrdá vejce / Dojáky, šlágry, schnulzen…

11.11.2010 18:22

Německá hudba, to není jen Beethoven, Mozart a Bach – i když to je ta nejlepší muzika, ale také všemožné šlágry, abych to trochu zjednodušeně shrnul. Ovšemže i Mozarta dnes mnohdy vnímáme v této zjednodušené podobě, či dokonce slýcháme takové interpretace, že jeho skladby byly ve své době hity, ale tady mám na mysli něco jiného. Muziku „dne“, kterou si ve své době prozpěvoval někdo, kdo šel z kina, nejrůznější operetní popěvky, či staré gramofonové nahrávky, taneční nebo kabaretní skladby, vlastně dost různorodou hudbu, jíž je něco společné. Možná určitá jednoduchost, která ale nepostrádá atmosféru, umocněnou odstupem doby. V krajní podobě kýč, v pop-kultuře dokonce programový, ovšem v našem případě reflektovaný kýč, asi v tom smyslu, jak to říkal Charlie Chaplin – nebojte se kýče.

Mám kamaráda, který mi posílá nejrůznější odkazy na rockovou muziku, rokenroly, stará tanga. Překladatel v němčině a angličtině. Potěšení je, když přiloží ještě i texty. Myslím, že si to užívá, zvláště když pak protáhne pražské bary a tančírny, kde kdekoho zná, starý vlk – já, knihomol bych už asi neměl tu výdrž – kdysi jsme ji mívali oba, zanechavše stopy v různých slavných pražských lokálech. Vlastně je Milan Faltus tím inspirátorem tohoto článku, totiž právě o tom německém šlágru, který má svoje kouzlo, zase trochu jiné než naše třeba předválečné písničky či nahrávky jako byl Chlupatý kaktus či Život je jen náhoda, vlastenecké písničky Karla Hašlera či celá ta doba Járy Pospíšila či Anduly Sedláčkové. Třebas Voskovec s Werichem si trochu utahovali z mnohého, říkali tomu „hovadnost“, ale zřejmě vnímali půvab toho všeho – na pozadí dobové uhlazenosti – když psali s Ježkem písničky, které dnes patří takřka k „národnímu pokladu“.

Němci to mají nastavené trochu jinak, vlastně nemají tak čistě vnímanou „lidovou hudbu“, když vyhledáváte jejich „Volksmusik“, najdete spíš všelijaké harmonikáře, něco mezi dechovkou a rockovou muzikou, kterou by u nás poslouchali spíš „dědci“, dokonce v jakési „pokleslé“ televizní zábavě, prvoplánově s hraným úsměvem, ale spontánně přijímanou v uvolněné společné zábavě, jaká je u nás asi už jen na venkovských tancovačkách. Termín „šlágr“ / Schlager vlastně pochází od nich, i když i oni používají slovo „hit“, popřípadě Unterhaltungsmusik či U-Musik, mně se však líbí ono kýčovité slovo „Schnulze“, doják. V tom jsou ovšem nepřekonatelní. Dost těžko to dokážu pojmenovat, kde je ona míra nevkusu a zároveň ctění žánru a řemesla, absence hrubosti a neotesanosti.

Možná je to obtížné vnímat, ale třeba je to dobře vidět na vánočních písních / koledách. Odhlédnu-li od dnešní naší nadprodukce (koledy natáčí kdekdo, a mnohdy to opravdu nemá žádnou míru), mají Němci ony vroucné, dojímavé „Tiché noci“, zatímco my máme v těch opravdu lidových koledách pěkné skopičiny, někdy až drsné a „pro kostel“ takřka nepřijatelné. Možná proto můžeme vést dělící čáru, protože „vážná hudba“, tj. klasická, je „větší“, „monumentálnější“ (porovnejme třeba vánoční Bachovu mši h-moll a naši Rybovku), a ta „zábavná“ je pak jasně jiná. Podobně Němci mají své „buršácké“ písničky, možná z našeho pohledu „ideologicky“ problematické, ale dodnes v té tradici pokračující. A pak taky písničky kabaretní, a jejich kabaret, to není Dvořák a Bohdalka v Televarieté, to je Bodlák (Distel, berlínský kabaret kousek od hlavní ulice Pod lipami), a tam je to na krev. Mackie Messer, tj. původně Kurt Weill, u nás to zpívá Miloš Kopecký v Limonadovém Joeovi – sama ta písnička stojí za článek. Takže je to zajímavá paleta a mnohé lze znovuobjevovat.

Něco málo jsem vyhledal do článku „Kommt und singt“ na těchto stránkách, k nalezení na adrese

https://jan-k-celis.webnode.cz/lg/nemcina/kommt-und-singt/ ….

Tady ještě pár dalších věcí z různých oblastí:
deutsche Schnulzen und Kitsch
https://www.youtube.com/watch?v=56aQrt2_rj4
https://www.youtube.com/watch?v=Ms559CwDqWI&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=MHivYRKxpOI&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=q-HwhC6ziM8&feature=related

No hrůza!!! To je kýč, až se člověk třese.
A co tohle?
Hans-Arno Simon, narozen 1919 ve Vratislavi (tenkrát Breslau, německé město, dnes Wroclaw v Polsku)
https://www.youtube.com/watch?v=IkXV0V0LimU&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=mWmTCuYGUyg&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=eRfC5lB4aNI&feature=related

Roy Black
https://www.youtube.com/watch?v=PUZdHMju_A4&feature=related
Tak to je přesně ta televizní estráda, jak jsme ji přímo nesnášeli, zde sledovaná stejným počtem jako největší hity Stounů či podobných – přes půl miliónu posluchačů …. a potlesk
https://www.youtube.com/artist?a=GxdCwVVULXfBLmdDxbwoCsQMJp1ic-GF&feature=watch

Tohle je zase trochu něco jiného – Die Distel (Berlín)
https://www.youtube.com/watch?v=tdog9x_QeXI
Tohle je ovšem klasika (ale trochu jazykový oříšek pro cizince)
https://www.youtube.com/watch?v=3okfJNA6ZM4
Kabaret v Postupimi 2010
https://www.youtube.com/watch?v=pnynFvQ3CVI

Stará tanga, staré filmy
https://www.youtube.com/watch?v=yTmyIvYvzrQ&feature=&p=FF5248B337AE5733&index=0&playnext=1
https://www.youtube.com/user/HAranguiz - uživatel, stará tanga, nahrávek 1339
https://www.youtube.com/watch?v=WaWwLyD7Pq8
a ještě trochu španělských rytmů
https://www.youtube.com/watch?v=FDme9SBjfec

Štítky:

muzika | Německo

Zpět

j a n k. č e l i š

Můj papoušek nežere tvrdá vejce / Dojáky, šlágry, schnulzen…

Štítky:

Menu

Vyhledávání

Kontakt