Mstislav Rostropovič

Mstislav Rostropovič
(Slavní zemřelí roku 2007)
někdejší seminárky studentů LG

Ve věku 80 let zemřel 27. 4. 2007 po dlouhé emoci světoznámý ruský hudebník a dirigent Mstislav Rostropovič. Za obrovskou ztrátu pro ruskou kulturu označil úmrtí ruský prezident Vladimir Putin, který před měsícem hudebníka vyznamenal řádem za službu vlasti. „Smrt Mstislava Rostropoviče je trpká rána naší kultuře,“ uvedl spisovatel Alexander Solženicyn. Rostropovič a jeho choť poskytli na počátku 70. let Solženicynovi svou chatu jako disidentovo útočiště, což rozhněvalo tehdejší komunistické vládce Kremlu. Francouzský prezident Jacques Chirac zase připomněl, jak Rostropovič dokázal neohlášeným koncertem při pádu Berlínské zdi přeměnit violoncello v nástroj míru.

Rostropovič, trpící rakovinou střev, v poslední době žil v dobrovolném exilu v Paříži. Když zde byl počátkem února hospitalizován a jeho stav se zhoršoval, jeho příbuzní zařídili převoz do Ruska, řekl Rostropovičův dlouholetý manažer Ronald Wilford. Rostropovič byl ošetřován v moskevské nemocnici, kde jej navštívil prezident Vladimir Putin. V březnu se hudebníkův stav natolik zlepšil, že se mohl v Kremlu zúčastnit oslav svých osmdesátin. O několik dní později však musel být znovu hospitalizován.

Rostropovič se do dějin zapsal nejen jako geniální violoncellista, ale i jako obránce lidských práv a svobody ve své vlasti. Za sovětského režimu zažil zbožňování i perzekuci, vynucený exil i triumfální návrat po své rehabilitaci. V roce 1991 se postavil proti pokusu o komunistický puč.

Rostropovičovo vítězství v soutěži Pražského jara 1950 odstartovalo jeho mezinárodní kariéru. V Praze se v květnu také seznámil s pěvkyní Galinou Višněvskou, kterou si později vzal za manželku. Spolu s ní založil nadaci věnující se zdraví dětí. Byl také „zvláštním vyslancem“ programu OSN proti šíření AIDS.

„Byl to nejvíce inspirující hudebník, jakého jsem kdy poznal,“ řekl David Finckel z Emersonova smyčcovéh kvarteta, který s Rostropovičem spolupracoval devět let. „Dokázal lidem předávat svou energii a bylo to kouzelné.“ Jako na génia vzpomíná na hudebníka i Lilian Hochhauserová, zařizující vystoupení ruských umělců v Británii. „Byl naprostá jednička, poslední z velikánů. Byl to nejen velký hudebník, ale i velký člověk a inspirace pro skladatele, kteří mu psali hudbu přímo na tělo,“ řekla.

Violoncellistova smrt byla oznámena jen čtyři dny po úmrtí jeho přítele, bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina, kterého podporoval spolu s dalšími Moskvany na barikádách proti pokusu o komunistický puč v roce 1991. Podle některých zpráv by Rostropovič měl být pochován také na Novoděvičím hřbitově, kde spočívá Jelcin.

[text je součástí rozsáhlejší seminární práce, kterou jsem rozdělil na jednotlivé osobnosti; téma je viděno z tehdy aktuálního úhlu pohledu, neboť Martin se věnoval osobnostem, které v tomto roce – 2007 – zemřely]