Míšeň

Jestli znám nějaký opravdu monumentální pohled na historickou stavbu v blízkém zahraničí, pak je to Míšeňský dóm a hrad Albrechtsburg při příjezdu do Míšně od Drážďan. Po vcelku jinak nudné trase cestě nejdříve po městské zástavbě a půlhodince po silnici se náhle rozevře pohled na Labe a vysoko na srázu nad ním komplex staveb v městě, které pro většinu lidí je známé svým unikátním objevem porcelánu, který se rozšířil do celé Evropy.

Město opěvované v dobách NDR jako téma školních výletů jsem sám navštívil někdy opravdu docela pozdě, na sklonku osmdesátých let. Vzpomínám si, že v době, kdy jsem v Německu pobýval, to bylo na přelomu evropských dějin, jsem sem jel autem s bratrem, který sháněl fotoaparát, a pak ještě několikrát. Jeden zážitek se mi vryl do paměti. Stál jsem na náměstí pod hradním komplexem, bylo to tuším v neděli, všechny hospody zavřené. Ptal jsem se pak několika místních, proč proboha neotevřou, když už se může podnikat. Byli ještě v šoku z toho, co se děje, nechápavě zírali za honeckerovským reálným socialismem, který mizel v propadlišti dějin, zvyklí ještě přemýšlet podle dosavadních směrnic a plni obav z budoucnosti. To se jistě po dvaceti letech změnilo a věřím, kdybych na to náměstí přišel nyní, budu si moci vybrat.

Tak trochu paradox je, že míšeňský porcelán, vyráběný zde od roku 1708 ve Státní manufaktuře na porcelán (Staatliche Porzellanmanufaktur Meissen) je opravdu spojen s městem, které proslavil (a odtud se přes kopečky dostal do Karlových Varů, které proslavil rovněž), nicméně nevznikl zde, nýbrž v Drážďanech. V parčíku u Albertina na Brühlské terase (Brühlsche Terrasse, známá z panoramatu Starého Města) nad Labem je malý pomník, na němž je napsáno, že v těchto místech vznikl první porcelán. Byla to ještě taková hnědá prazvláštní hmota, ke skvostům, které známe z pozdějších dob, byla ještě dlouhá cesta. V Drážďanech pak můžeme navštívit výstavu porcelánu rovněž v komplexu Zwingeru (doufám, že tam ještě je, i po jeho zásadních rekonstrukcích v devadesátých létech a povodních v roce 2002), samozřejmě pak nadšenec do porcelánu pojede do Míšně, kde jej může vidět na několika místech. Ostatně Manufaktura porcelánu byla otevřena v roce 1710 za Augusta I. Silného, saského kurfiřta a polského krále, který se v Drážďanech narodil.  

Stavební komplex dómu a Albrechtsburgu na strategickém místě je opravdu monumentální, jeho síla spočívá rovněž v okamžiku, kdy si uvědomíme, že na jednom místě byla propojená světská a církevní moc. Pro Čecha ještě přibude vědomí souvislosti s českými dějinami, na které narazíme v těchto končinách na každém kroku.

Se stavbou Míšeňského dómu bylo započato v roce 1250, obě markantní věže byly vztyčeny teprve v roce 1909, poté co západní fronta s oběma věžemi postavenými od roku 1315 byla zničena v roce 1547 požárem od blesku. Od roku 1470 byl za Arnolda Westfálského budován Albrechtsburg jako první německý zámek. Nejdříve rezidence zdejších vévodů, sloužil Albrechtsburg od roku 1710 do poloviny 19. století jako sídlo Manufaktury porcelánu.

Vzpomínám si (a doufám, že se příliš nemýlím, nejsa přece jen v církevních dějinách příliš zběhlý), že Míšeň byla ve starší době důležitější než Drážďany už proto, že zde bylo zřízeno biskupství, to znamená, že město mělo zásadní vliv. Biskupství založil v Míšni král Otto I. v roce 968, tím vzniklo důležité centrum křesťanství v Sasku, dřívější Saské marky. Zdejší církevní stavba sloužila jako katedrála římsko-katolických biskupů do roku 1581, od té doby se pak stal dóm luteránským kostelem. Dnes je dóm kazatelským kostelem zemského biskupa evangelicko-luteránské zemské církve Saska (evangelisch-luteranische Landeskirche Sachsens). Katolické biskupství Drážďany/Míšeň má od roku 1980 svou katedrálu v Drážďanech (někdejší Hofkirche).

Stavba byla zprvu, v době zřízení biskupství, malá kaple, poté, v letech 1006-1073 přestavěna na románskou baziliku se čtyřmi věžemi. Gotická halová stavba, tedy skutečné zahájení budování dómu, byla zahájena v roce 1260. Kolem rok 1270 vzniklo velké okno chóru s nádhernými sklomalbami, kaple Marie Magdaleny na východní straně (dnes lapidárium) v roce 1280, poté ortogonální kaple sv. Jana a kapitulní sál, a pak už další stavební práce probíhaly velmi zvolna. Hlavní věž byla dokončena v roce 1410. Dlouho zůstala věž Höckrige Turm na východní straně jedinou věží dómu. Dvě novogotické věže, 81 metrů vysoké, vznikly až na začátku 20. století.

Předchůdce dnešní stavby na „saské akropoli“ byl hrad s názvem „Misni“ podle stejnojmenné říčky (německy Meise, někdejší obec jménem Meisatal, která měla přes tři tisíce obyvatel, byla přičleněna k Míšni v roce 1928 po předchozím spojení čtyř předměstí), která ústila za hradem do Labe a u níž sídlili Slované. Ernst (Arnošt) a Albrecht von Wettin (Albrecht Statečný), kteří společně Míšni (Sasku a Duryňsku) vládli v 15. století, zadali v roce 1471 staviteli Arnoldovi von Westfalen na místě markraběcího hradu vybudovat první německý zámek. Přestože byl vystavěn jako rezidence pro oba panovníky, nikdy v této funkci nebyl používán. V roce 1485 vláda obou bratří padla a země byla rozdělena na Sasko a Duryňsko. Zámek dostal Albrecht spolu se Saskem, odtud i dnešní název zámku. Teprve pro jeho syna Jiřího Vousatého (Georg der Bärtige) se zámek stal rezidencí. (Poznámka na okraj, Wettinové je významný saský šlechtický rod, jehož vzestup sahá přes Sasko-Koburskou dynastii až k vládcům Velké Británie, Portugalska, další se stal bulharským carem atd., viz odkaz).

Za Augusta Silného, jak už zmíněno, byl zámek využíván jako porcelánka, teprve po jejím vystěhování mohl být rekonstruován (kolem roku 1870). Zámek se pak proměnil v místo, které bylo vyzdobeno velkými obrazy z dějin Saska, dnes patří ke Státním zámkům a zahradám Saska a je muzeem přístupným veřejnosti.

Pro tento text byly použity (v přeladu) části německého textu na stránkách Wikipedie.

obrázek Albrechtsburgu a dómu  nad tokem Labe

https://de.wikipedia.org/wiki/Mei%C3%9Fen
Albertinum v Drážďanech, v parčíku vlevo je pomník objevu porcelánu
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%AD%C5%A1e%C5%88sk%C3%BD_porcel%C3%A1n

https://www.germany.travel/cz/mesta-kultura/mesta/misen.html
https://www.protisedi.cz/article/tip-na-vylet-misen
https://www.hrady.cz/index.php?OID=6710
https://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=20714
https://www.hellotour.cz/sluzby/misen/

https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/20100423_strana10_misen_kolebka_saska-c161.html
https://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=20714

https://www.albrechtsburg-meissen.de/