Michal Glinka / Ruslan a Ludmila

Jsou určitá srovnání – Češi mají svoji Rusalku (A. Dvořák), Rusové Sadka (Rimskij-Korsakov), Češi mají Libuši (B. Smetana), Rusové Borise Godunova (M. Musorgskij). Tedy opery pohádkové, opery slavnostní. Mohli bychom pokračovat, sledovat historii, mytologii, lidové motivy atd. Mohli bychom sledovat literární předlohy, v tomto případě můžeme tuto souvislost rozšířit ještě o další článek řetězce, totiž filmovou podobu námětu. Je to mnoho zajímavého materiálu, nicméně pojďme k samotné opeře.

Něco jsem už zmínil v příspěvku o ouvertuře k dílu zde. Obsah a libreto si můžeme kromě Wikipedie projít i na Toulkách operou zde. Celá opera je k dispozici v souboru 26 videí, zachycující její provedení v Mariinském divadle zde. V poslední době bylo velice diskutováno nové nastudování v moskevském Velkém divadle na podzim 2011, pod textem jsou odkazy ke komentářům.

Z Hostomské (Opera, základní knižní příručka oboru) vybírám a přepisuju: V Čechách se Glinkovo umění objevilo počátkem 60. let, když Bedřich Smetana v památných abonentních koncertech Umělecké besedy uváděl Glinkovy orchestrální kompozice. V letech 1866 a 1867 došlo i k provedení obou Glinkových oper [ta druhá je Ivan Susanin] na jevišti Prozatímního divadla. Bylo to poprvé, kdy toto dramatické dílo překročilo hranice Ruska, a pražské provedení, provázené velkým úspěchem, bylo velkou posilou skupiny umělců, kteří si zapomínaného Glinku postavili jako ideál proti konvenční hudební praxi carského Ruska.
Z Wikipedie doplňuji, že opera byla na prknech Prozatímního divadla a Národního divadla nastudována sedmkrát, naposledy v roce 1957. U předehry jako samostatného koncertního kusu to je ovšem jinak.

Filmové ztvárnění je z roku 1972, tedy ještě z časů Sovětského svazu. Není to ovšem záznam či zpracování opery, ale původního námětu Puškinovy poémy (zachovává jeho veršovanou podobu, z čehož vyplývají i určitá „filmová“ negativa, totiž nutná rozvleklost, představení trvá 150 minut, tedy dvě a půl hodiny). Film pochází z doby, kdy byly oblíbené velkofilmy, a sám k nim patří (jeden z komentářů zmiňuje, že je to nejambicióznější počin režiséra Alexandra Ptuška). Právě komentáře na CSFd hodnotí, až na výjimky, kupodivu velice vysoko.

Ještě drobnou poznámku, kromě zmíněného filmu existují ještě další filmová zpracování – nejstarší z roku 1915 (ruský, režie Wladyslaw Starewicz), Pohádka o princezně a bohatýru (rovněž ruský, z roku 1939, režie Ivan Nikitčenko) či televizní film, natočený v koprodukci Ruska, Japonska a Velké Británie (v trvání dokonce 211 minut, s Annou Netrebko v roli Ludmily). 

https://jan-k-celis.webnode.cz/news/michail-glinka-predehra-k-opere-ruslan-a-ludmila/
https://www.ascolti.cz/opera/Ruslan%20i%20Lyudmila_Ruslan%20a%20Ludmila_Michail%20Ivanovi%C4%8D%20Glinka
Nové nastudování ve Velkém divadle
https://operaplus.cz/bolsoj-ma-prvni-skandal-ruslan-i-presto-bude-v-televizi/
https://www.novinky.cz/kultura/249476-moskevskym-velkym-divadlem-znelo-hanba.html
https://ashinin.wordpress.com/2011/11/30/ruslan-a-ludmila-klasika-v-havu-21-stoleti/ (blog sedmnáctileté dívky, nicméně stojí za to přehlédnout)

https://www.youtube.com/watch?v=rPLvAv166q0&list=PL8A76427C3B84DE98 (kompletní opera)

https://imslp.org/wiki/Ruslan_and_Lyudmila_%28Glinka,_Mikhail%29 (partitury)