Michal Bartoš
03.11.2014 12:06Michal Bartoš
Sluňákov
Mgr. Michal Bartoš, Ph.D. je ředitel Sluňákova - Centra ekologických aktivit města Olomouce, které je zároveň provozovatelem před několika dny (19. září 2014) otevřeného Domu přírody Litovelského Pomoraví, unikátní expozice "sedmi bran k tajemstvím přírody" v již dříve vybudovaném areálu v Horce nad Moravou, obci vzdálené jen pár kroků od historické metropole Moravy.
V několika předchozích příspěvcích jsem se pokusil zachytit jednak souvislosti sluňákovského tématu a alespoň stručně představit Sluňákov jako pozoruhodnou stavbu a instituci, jejíž vybudování je z podstatné míry zásluhou právě Michala Bartoše. Na tomto místě zopakuju jen, že to byl on, kdo stál na začátku u tehdejšího ještě občanského sdružení, z něhož se postupně vyvinula organizace, jež dnes vyzařuje (používám toho slova právě v souvislosti se jménem Sluňákov) tu šíři aktivit, kterou si můžeme ověřit, třeba když nahlédneme do kalendáře, vyvěšeného na jejích webových stránkách.
A i když na vybudování Domu přírody Litovelského Pomoraví získala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která byla investorem realizovaného projektu, poměrně slušnou míru financování v několika desítkách milionů korun (z uznatelných nákladů zhruba 63 milionů skoro 54 mil. z Evropské unie), což už samo o sobě je malý zázrak, stejně jako realizace sama, nebude lehké v dnešní době udržet chod celého mimořádného díla, protože ekonomické podmínky dneška nejsou příliš příznivé pro fungování takovýchto podniků. A samozřejmě největší míra odpovědnosti leží na řediteli, i když je obklopen skupinou pracovníků, kteří píší granty, podílejí se na metodice atd.
To, kdo Michal Bartoš je, o sobě nepřímo prozrazuje v textech, které jsou publikovány na stránkách Sluňákova. Ty jsou svým způsobem i zrcadlem aktivit celého Sluňákova. Mezi třiatřiceti texty (jestli jsem počítal dobře), které jsou zavěšeny v sekci "naše texty" je řada článků a rozhovorů o environmentální výchově, příspěvky věnované některým lokalitám, několik dalších o samotném Sluňákově, ale také celá Bartošova dizertační práce Proměny environmentální ideologie ve veřejném prostoru, kterou Bartoš obhajoval na brněnské Masarykově univerzitě 2008, ale také článek Trvale urdržitelný rozvoj v životě Bohuslava Reynka, fascinujícího básníka a výtvarníka, jehož fotografii, publikovanou jako ikonka u textu, má pan ředitel ve své pracovně.
Když jsem ji už zmínil, musím přičinit ještě poznámku o velmi slušné příruční knihovně, v níž se nenacházejí pouze "přírodovědná" témata, ale - příznačně pro širší kontextuální vidění celé problematiky a zaměření myšlení o věci právě určitým způsobem - třeba předsokratovští filozofové, knížky našich současných filozofujících přírodovědců (mj. Zdeněk Neubauer, Stanislav Komárek, Zdeněk Kratochvíl), kteří byli od počátku i významnými návštěvníky Ekologických dnů Olomouc, spisy orientované na kulturologii (Knapíkův a Francův Průvodce, Encyklopedie kulturních trendů devadesátých let) atd., tedy nikoli knížky "o přírodě", nýbrž "o vztahu člověka a přírody" - samozřejmě vedle regálu s "olomouckou" problematikou (třeba doporučeníhodný Průvodce Olomoucí, Umělecké památky města, Olomouc, 2011), "sluňákovskými" věcmi, či Noam Chomsky, namátkově a napřeskáčku řečeno. Když jsem v řeči s Michalem Bartošem o tuto šíři zavadil, poznamenal, že to jsou vlastně knihy, které už potřeboval někam odložit a ty pravé poklady má doma. Tento rozměr pohledu na svět ovšem nemůže nikomu uniknout i, jestliže se rozhlédne v centrální místnosti Sluňákova, kde se nachází rozsáhlá knihovna po celé jedné stěně až do stropu. Pomyslel jsem si, že by bylo fajn moci se tu tak na měsíc zavřít a číst. Sám Bartoš je autorem nejen odborných a populárněvědných článků, ale i knihy esejů o problematickém vztahu lidí a přírody "O přírodě s láskou" (Univerzita Palackého v Olomouci, 2011).
Teď už jen stručně (mohl jsem, ale nechtěl uvádět na začátku) několik biografických údajů o doktoru Michalu Bartošovi (nar. 1964). Ten, který je tvůrcem dnes respektovaných Ekologických dnů Olomouc (poprvé se konaly v roce 1990 a od roku 1992 se pravidelně konají na přelomu dubna a května), je jejich organizátorem i lektorem, absolvoval v roce 1987 na Přírodovědné fakultě Univerzity Palackého v Olomouci státní závěrečnou zkouškou z oboru „Ochrana přírodního prostředí“, pracoval zprvu jako ekolog v Agrochemickém podniku Litovel, jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby Praha - Ruzyně v Olomouci, od roku 1989 pak jako pracovník na nově vzniklém Odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouc. Od roku 1997 externě vyučoval na Přírodovědecké fakultě UP na katedře ekologie. V devadesátých letech pobýval na několika zahraničních stážích, v Dánsku, Holandsku, v egyptské Sinaji se účastsnil desetidenní konference k projektu UNESCO věnované environmentálnímu vzdělávání dospělých (ALPHA projekt). Doktorské studium absolvoval na katedře humanitní environmentalistiky Fakulty sociálních studií MU Brno.
https://www.slunakov.cz/index.php?1-1007x017
https://www.czp.cuni.cz/envigogika/index.php/cz/autori1/5-michal-bartos
https://vufind.mzk.cz/Record/MZK01-001204778
https://www.sedmagenerace.cz/text/detail/priroda-v-hajemstvi-laskyhttps://ekolist.cz/cz/kultura/prehled-knih-a-filmu/bartos-michal-o-prirode-s-laskou
———
Zpět