Michaela Červenková / Počítám s tebou

Michaela Červenková / Počítám s tebou

„Lada bude raději donekonečna počítat, než aby se zabývala vlastními pocity.“ To je první věta anotace knihy Michaely Červenkové, autorky, která v Olomouci vystudovala speciální pedagogiku předškolního věku se zaměřením na narušení komunikační schopnosti. Dívka, která je hlavní hrdinkou sice již není ve věku předškolním, nicméně úzkostná porucha, kterou trpí, je tématem celé knihy. Všechny kapitolky obsahují v názvu nějaké číslo, Lada si nemůže pomoci, když přijde opakovaně pozdě do školy, protože počítala dlaždičky v koupelně či na toaletě. Všichni máme nějaké obavy, v životě nás může provázet z nejrůznějších důvodů nějaká úzkost, v okamžiku, kdy však psychické problémy přerostou určitou míru, může nastat zásadní problém.

Vzpomínám si na někdejší knihu Stanislava Rudolfa Metráček, tak to byla ještě relativně idylická doba, přesto jsme se později stále více setkávali s mentální anorexií a dalšími poruchami příjmů potravy – zvláště u mladistvých, u nichž není ještě dotvořena osobnost a neumí podléhat tlakům spojeným s předkládanými ideály toho, jak má vypadat zvláště ženské tělo. Svět ale přitvrdil a jen sledujeme-li zběžně televizi či tisk, zaznamenáváme v oblasti psychických problémů mladistvých podstatný nárůst. Možná není proto od věci, když je mladým dívkám (zvláště dívkám, i když takové problémy mohou mít i chlapci) k dispozici knížka, v níž se mohou dočíst o něčem, co možná pociťují i dívky, u nichž ona hranice nepřekračuje charakter psychické poruchy.

Realita je „nevypočitatelná“, v tom je její podstata, že teprve v okamžiku, kdy něco nastane, je jisté, že to nastalo, jakkoli jsme neustále utvrzování o tom, že každá skutečnost má své příčiny a pokud je známe, můžeme té či oné neblahé události předejít. Ovšem, do určité míry to platí, když nebudeme opatrní, můžeme se opařit horkou vodou, nicméně ono přesvědčení, vycházející z přírodovědného pohledu, rozšířeného na celé prostředí, které obýváme, přerůstá tuto běžnou hranici. Všimněme si třeba jen onoho dnes tak módního slova „predikovat“, které na nás vyskočilo v médiích s covidovou pandémií. V okamžiku, kdy jsme ohroženi, chceme umět míru tohoto ohrožení spočítat.

Je tedy docela pochopitelné, že budu třeba „smět“ šlapat jen na bílé kostky mezi šedými na cestě do školy, rozumím oné posedlosti, kterou trpí Lada, konfrontována s upřeným pohledem své spolužačky (přece v onom pohledu je magie a víme třeba, že v komunikaci se zvířaty je tohle rovněž důležitá věc, neboť upřený pohled může být od nich čten jako agrese či příprava na útok). Potíže vystoupí do popředí také, jestliže jsou tu další spolužáci, každý s určitým charakterem, Marta, Matyáš… Nu pak je ovšem otázka, jak z toho problému ven. V tu chvíli je tu lékař (další aktuální hrozba, akutní nedostatek dětských psychiatrů, podívejme, jak je to všechno provázáno), v knížce naštěstí přichází nejen diagnóza, ale i medikace, a s tím i naděje.

Michaela Červenková, Počítám s tebou, Euromedia Group, 2022