Michael Moore

Michael Moore
nové tendence v jazzu

Tak jako v mnohém jsme lidé konzervativní a když se řekne jazz, budeme se bavit o Ornette Colemanovi, Johnu Coltraneovi či Herbie Hancockovi (kteří byli před půl stoletím tím nejaktuálnějším a dnes jsou klasiky), zatímco právě jazz je tou oblastí, která je ze své podstaty inovativní. Nezapomínejme tedy na to, že je tady celá řada pozoruhodných zjevů, jichž stojí za to si všimnout či se jimi i více zabývat. Jedním z takových muzikantů (vlastně už dnes rovněž pomalu už klasikem, vždyť se narodil v roce 1954), je americký klarinetista, saxofonista a skladatel Michael Moore. Pozor, když budete chtít poslechnout si něco na YouTube a zadáte jméno Michael Moore. Vyskočí vám pochopitelně dnes velmi populární kritik kapitalismu téhož jména jako jazzový hudebník.

Michael Moore je jedním z těch muzikantů, kteří mají spojení s Evropou, přesněji řečeno, z rodné Kalifornie se přestěhovali do „klidnější“ Evropy, v tomto případě do Nizozemí, kde od roku 1982 žije. Moora řadí kritici ke směru označovanému jako „modern creative“. Je to vlastně, podobně jako v řadě jiných případů tak trochu nesmyslné označení vzhledem k tomu, že slovo „moderní“ už prošlo celou řadou proměn (včetně slov jako „moderna, modernismus, postmodernismus“) a kreativnost, tvořivost, je základem vlastně veškerého umění, takže by to mělo být samozřejmé. Ale tak to bývá, že se hledá jakási nálepka pro něco nového, a použije se něco, co by mělo být zcela samozřejmé a nic konkrétního to vlastně nepopisuje. V tomto případě se tím myslí jazzový styl, který integruje prvky fusion music, bopu a free jazzu s prvky jiných současných hudebních oblastí, např. funku, popu a rocku.

Bývalý student Humboldt State University (ne té v Berlíně, ale v Arcata v Kalifornii) a absolvent New England Conservatory of Music v Bostonu se v Amsterdamu stal členem Orchestru ICP (Instant Composers Pool, nezávislého labelu, orientovaného na jazz a improvizaci), výtvoru Mishi Mengelberga, nizozemského pianisty a skladatele ukrajinského původu (narodil se v roce 1935 v Kijevě). V roce 1992 přišel s prvním autorským albem, větší pozornost nicméně vzbudilo album Chicoutimi z roku 1994. Trio bez bicích na tomto CD (Fred Hersch klavír, Mark Helias kontrabas) bylo inspirováno duem Lee Konitze a Gila Evanse, ale i triem Jimmiho Giuffreho z raných šedesátých let. Na albu Jewels and Binoculars (v triu s kontrabasistou Lindsey Hornerem a hráčem na bicí Michaela Vatcherem) se věnuje raným songům Boba Dylana. Možná nejznámější formací, produktivní už v osmdesátých a devadesátých létech, bylo trio Clusone 3, v němž kromě Moora hrál violoncellista Ernst Reijseger a hráč na bicí Hank Bennink. Jméno souboru vzniklo podle festivalu v Clusone, pro nějž bylo vytvořeno se záměrem jednorázového vystoupení, které nicméně pokračovalo po dlouhá léta v činnosti, natočilo šest cédéček, mezi jinými i jedním s volnými interpretacemi skladeb Irvina Berlina. Moore hrál s řadou dalších umělců, z nichž uveďme jména Gerry Hemingway (Demon Chaser 1993), Myra Melford, Simon Nabatov, Franky Douglas, Yo-Yo Ma, Maarten Altena, Achim Kaufmann, Sean Bergin či Marilyn Crispell. V roce 1991 založil Michael Moore label Ramboy Records se záměrem dokumentovat svou tvorbu. Zveřejnil zde přes dvacet nahrávek (údaj 2006).      

Podstatná část textu tohoto příspěvku je překladem ze stránky
https://de.wikipedia.org/wiki/Michael_Moore_%28Jazzmusiker%29

Odkazy
https://www.allmusic.com/artist/michael-moore-mn0000886683
https://en.wikipedia.org/wiki/Michael_Moore_%28saxophonist_and_clarinetist%29
https://jazztimes.com/guides/artists/3108-michael-moore (řada článků, angl.)
Na českém webu jsem nenašel žádné relevantní informace.

Chicoutimi, 1993
https://www.youtube.com/watch?v=rkPqKuFVQEA
Sonoroso, Clusone 3, 1993
https://www.youtube.com/watch?v=TG_mSz_nmuA&list=UUz6jp3Hpcrrg4B5Ep-rQI-Q&index=3&feature=plcp
Bundle of Shorts, Clusone 3, 1990
https://www.youtube.com/watch?v=UipFLEooodE&feature=relmfu
Tico-Tico no Fubá, Clusone 3, 1999
https://www.youtube.com/watch?v=0yOq_Ezwd_k&feature=related
ICP Orchestra
Misha Mengelberg : piano
Michael Moore : alto saxophone, clarinet
Ab Baars : tenor saxophone, clarinet
Tobias Delius : tenor saxophone, clarinet
Wolter Wierbos : trombone
Thomas Heberer : trumpet
Mary Oliver : violin
Tristan Honsinger : cello
Ernst Glerum : bass
Han Bennink : drums
https://www.youtube.com/watch?v=wE8aA3gysN0