Marian Palla / Sajns fikšn

Nedávno jsem hledal něco v knihovně, když tu z regálu vyklouzla útlá knížečka s titulem Sajns fikšn. Nevěděl jsem, že tu knížku mám nebo na to úplně zapomněl. Jsem si ale skoro jistý, že jem ji nečetl, a proto jsem tak urychleně učinil, abych se dozvěděl, o čem vlastně je. I když vím, že to je u Mariana Pally s odpovědí vždycky docela problém. Vždycky se to totiž nějak zvrtlo, ať už s jeho knížkami, které ovšem čtu velice rád, nebo s Marianem. Jednou, je to už hodně dlouho, jsem k Marianovi přijel, abych si udělal určitou představu o obrazech, které maloval, ale k obrazům jsme se prakticky vůbec nedostali, protože jsme do rána hráli pink ponk a pili výbornou slivovici. Od té doby vím, že u Mariana mne čeká vždy nějaké překvapení. U téhle knížky také nevím, co si o ní přesně myslet. Jedno je ale jisté, totiž že ji skutečně napsal Marian. Jednak to je napsané na obálce knihy, jednak jsem si to ověřil na internetu, tam to musí být správně. Kromě toho jsem našel na prvním listu knihy věnování „Honzovi Marian 2001“.

Nejsem si ale už vůbec jistý, jestli Sajns fikšn, jejíž obsah mi jinak připadá veskrze srozumitelný, je opravdu „hra z budoucnosti“, jak zní její podtitul. Tu otázku jsem si položil už na straně 19, kde se píše, cituji:

Bioložka:  Zadali mi úkol, byl to dost obtížný úkol. Kdesi v Arizoně spadl docela malinký meteorit. Spadl těsně vedle zemědělce, který sušil seno. Tomu zemědělci se nic nestalo, ale myš, která se nacházela v místě dopadu, to vypařilo.

Kapitán: Když to tu myš vypařilo, jak se vědělo, že tam byla?

Bioložka: Zemědělec to viděl. Koukal se, jak si před ním poskakuje myš a najednou to zahučelo, cosi přilítlo a z myši se jen zakouřilo.

Umělec: A za co jste dostala ten doktorát?

Bioložka: Tím případem se zabývala spousta vědců docela neúspěšně… já jsem napsala, že to vypařilo tu myš a ne toho zemědělce proto, že myš se nacházela přesně v místě dopadu, kdežto zemědělec o kousek dál. 

Pochybností jsem se nezbavil ani při dalším čtení, zvláště ve vyprávění o koze a mouše, obyvatelích kosmického korábu, který putuje na planetu Xirowlak, na níž pak Karel, manžel bioložky prodal sopku, která mu nepatřila, a mlíko, které za sopku dostal, cestou zpátky vybryndal, takže nemohli opravit baterie vozítka, které byly vybité. Možná Marian spíš myslel na to, že ta hra se bude dlouho hrát, protože bude stále aktuální, a stane se pevnou součástí repertoáru našich divadel. Kdoví. V každém případě doporučuju přečíst si raději už teď.

Marian Palla, Sajns fikšn (Hra z budoucnosti), Větrné mlýny, Brno 2000