Magazín Hrot / 3

Měsíčník Hrot / Prosinec 2024

Na obálce podzimní park, Katarína & Ondřej Vlčkovi / Nenápadný půvab filantropie

Portrét této dvojice najdeme v oddíle Insider v článku Prostě to dává smysl, Pavel Štrunc se jich ptá, jak to je s těmi astronomickými částkami vloženými do charitativní nadace. O rekonstrukci zchátralého objektu Cibulka s historií kamsi až do 14. století nedaleko dálnice v Košířích jsme mohli slyšet i z jiných médií. Má zde vzniknout špičkové centrum dětské paliativní péče. Zde se dočítáme spousta dalších souvislostí, také to, že Nadace rodiny Vlčkových dala peníze na 150 projektů podobného charakteru po celé České republice. Já tyhle věci vždycky čtu velice rád, přináší mně to totiž úlevu, že tady nejsou jen lidi, u nichž je hamižnost na prvním místě (a s ní často žel i všelijaké aktivity na hraně zákona) a diletanti, kteří za sebou zanechávají neskutečné škody (vím, že jich je procentuálně vlastně málo, a že snad většina je aspoň relativně „normální“, ale ten dosah je děsivý). Je tady „naděje a důvěra“, o níž tady je řeč. Důvěra v lidi, odborníky, ale také v život, i když právě tohle je oblast, kde ty karty jsou nešťastně rozdány (ale tam je ta naděje nejvíc zapotřebí).

Celé téma tohoto přístupu k životu uvádí na prvních stránkách časopisu jeho šéfredaktor Tomáš Otto v článku Dobrý život, v němž hovoří o tzv. „efektivních altruistech“, hnutí, jehož příslušníkům je společná šlechetná touha, aby jejich finanční dary měly „co největší pozitivní dopad“. V tomto vydání Hrotu je slogan „Jak vám můžeme pomoci?“ Filantropie, charita, i uveřejněné reklamy, které si prohlížíme, mají tento charakter. Na internetu v souvislosti s jedním dalším článkem nacházím adresu, kde se píše: „Prosincové číslo magazínu Hrot: Nenápadný půvab filantropie i péče o duševní zdraví / Nové číslo magazínu Hrot nabízí pestrý mix témat – efektivní filantropii, péči o duši i tělo, technologické novinky a inspirativní osobnosti. Čekají vás také eseje, komentáře k globálním trendům, tipy na místa s vánoční atmosférou i pohledy na byznys budoucnosti.“ Další viz https://www.hrot24.cz/clanek/pros incove-cislo-magazinu-hrot-nenapadny-puvab-filantropie-i-pece-o-dusevni-zdravi-Hdari .

Na příslušném místě před dalšími články se opakuje i dvoustránka odpovědí na otázku Čtyři věci, které vás rozhodně ve škole nenaučí, i mně schází třeba lepší finanční gramotnost, která by se mi asi hodila, k dalším patří „úhel pohledu“, kreativita, do jiných čísel bych se musel podívat, ale asi jsem je už rozdal dalším čtenářům.

Další články v Insideru. Proč vždycky volíme krátkodobé výhody před dlouhodobými (podtitul Big Question. Lidstvo si inteligenční laťku nenasadilo zrovna vysoko. Kdy pochopí, že dál nás posune jednota?) Avi Loeb, izraelsko-americký astrofyzik, který předpokládá, že je možné, že ve vesmíru jsou některé civilizace daleko dál. A výchozí otázka – je život výsledkem deterministického a pravděpodobného procesu nebo je to náhoda a nepravděpodobná událost.

44,6 mil. USD je částka, na kterou se ze 3 mil. USD vyšplhala cena na aukci Sotheby za stegosaura Apexe, kterého jistý Cooper vyhrabal v Coloradu.

Jelena Holomány, Průvodkyně léčbou lidských duší. Sama měla problémy s úzkostmi, nyní má psychoterapeutickou platformu Mindwell. „Digitální terapie Mindwell je postavena na principech kognitivně-behaviorální terapie, která nám pomáhá lépe porozumět duševním potížím, kterým čelíme.“ čteme v rozhovoru na jiné adrese - https://www.zdravijakovasen.cz/clanky/pomoc-s-bolavou-dusi-online-rozhovor-s-jelenou-holomany-z-mindwell .

Obvaz, který zachraňuje životy je článek Avi Jareše, vynálezcem je Bernard Bar-Natan, je autorem knihy Inovovati budeš (Zeď, 2019), „bestseller přeložený do 27 jazyků, přináší poutavé příběhy zázračných izraelských inovací“, „lékařské využívání marihuany, robotické vyšetření páteře, vysoce účinná ochrana kybernetického prostoru, zbrusu nový způsob zemědělského zavlažování, přelom ve využívání sluneční energie, jedinečný protiraketový systém, pilulka s kamerou pro vyšetření střev…“ (Databázeknih.cz)

Další: Bikesharing („umění šlápnout do pedálů“) firmy Rekola, informace o druhém distribučním centru americké firmy Amazon („roboti lidem práci neberou“), po Praze je to Kojetín.

V oddíle Work-Life Balance je prvním článkem Život v rovnováze / Péče o tělo a duši v 21. století (Sára Golbergerová, Markéta Burleová), představuje tři osobnosti: Slávku Kubátovou (homeopatie, začínala v homeopatické lékárně v Londýně, doporučuje hořčík, který „chybí úplně každému“ a dostatek spánku), Jasmínu Houdek (projekt Moderní sebeobrana, příběh s traumaty atd.) a lékaře Františka Šalandu (pořádá koncerty, hraje na saxofon, účastnil se humanitární mise v Keni). Všichni reagují na dnešní „hektickou“ dobu. V dalším článku, Fascinace krásou, je hlavní postavou Elizabeth Pavlíčková, zakladatelka kliniky Elizabeth Beauty Clinic. „Před pětatřiceti lety nastal v estetické medicíně ohromný zlom, když přišel na trh boox. Obdobně převratná byla i laserová medicína, v současné době se ale právě hodně mluví o regenerativní medicíně, kterou se dostáváme až na molekulární úroveň. Snažíme se opravovat buňky a říct tělu, aby to udělalo samo.“

Všude dobře, s větrem v zádech nejlíp, říká Marek Klaus, který pracuje s nemovitostmi, je tedy jinak většinu času v kanceláři. Baví ho windsurfing, což je dvojí souboj – s vodou a větrem, jeho disciplínou je freestyle. Třicetiletá cesta k úspěchu / Úspěch skupiny Czechoslovak Group (CSG) nepřišel zčistajasna, je za ním spousta usilovné a vytrvalé práce (delší podtitul článku o impériu zbrojařského a obranného průmyslu. Sledujeme jeho historii, milníky etc., na začátku je Jaroslav Strnad. A dalším podnikatelským projektem je „hotel snů na Zanzibaru“, vybudovaný Lukášem Šinoglem.

S Miroslavem Zámečníkem se na Green Pages (papír je opravdu zelený) přesouváme k jinému tématu, nazvanému Česko a Trump. Píšu tyto poznámky v době po Trumpově inauguraci, kdy se už spousta věcí potvrdilo, a mnohé z toho je řečeno i tady (jen je to zajímavé zpětně sledovat). Cla, auta, zahraniční obchod atd. K ekonomice a Trumpovi se vyjadřuje v článku Léčba šokem také Markéta Malá, pravidelná přispěvatelka Echa. Ve formátu jednostránkové číselné statistiky (čísla tištěna v extra velikosti) čteme, že Kunovický výrobce letadel L 410 už zase roste (Aircraft Industries). Dalším článkem je Návrat ke stavebnímu spoření (Pavel Čejka, ředitel Raiffeisen stavební spořitelny).

Léčba šokem je další z článků na téma, co můžeme očekávat po zvolení D. Trumpa. Podtitul Evropa se zatajeným dechem čeká, co se začne příští rok dít. Přijde s Donaldem Trumpem změna priorit? Markéta Malá se mj. táže, zda se Evropa konečně probudí, když například „Evropa dojíždí také na to, že energie jsou zde několikanásobně dražší.“ A pak uvádí řadu věcí, které v tomto článků jsou možná/nejspíš nové, nicméně vzhledem k době, kdy uzavírám tento komentář, jsou v mých poznámkách už coby opakující se pojednány. A ovšemže se očekávané naplňuje, jak můžeme aktuálně každý den sledovat.

Návrat ke stavebnímu spoření jako fenoménu rozebírá Pavel Čejka, říká, že si lidé zvláště půjčují na rekonstrukce svých domovů.

Žezla pro šestou generaci je článek o filantropickém uskupení, švédské rodině Wallenbergových, KAW, tedy nadace Knuta Wallenberga, průmyslníka a minstra zahraničí s manželkou Alicí před 107 lety, částky, o nichž se hovoří, jsou astronomické (stovky miliard dolarů), popisují se příklady, kdy peníze pomohly při výzkumu, naznačeny jsou i širší souvislosti rodiny, jejíž členové se živí také návrhářstvím interiérů, právem životního prostředí, jeden je viceprezident v americkém start-uppu, Raoul Wallenberg, zachránce sta tisíce maďarských Židů, je zmíněn na konci článku, naopak na české Wikipedii je článek jen o něm. Jméno Knuta Wallenberga najdeme na anglické Wikipedii, stejně jako jeho otce, bankéře André W. a děda Marcuse, biskupa a teologa, stejně jako článek o celé rodině (řada jmen, to umožňuje pochopit název článku, zmiňujících „šest generací“) a také zmíněné nadaci. Zajímavé je se podívat na stránky nadace.

Karma není zdarma je úvodní stránka oddílu Story, zahrnující několik portrétů, tak Zdeněk Mihalco. Nadace Via, jež podporuje místní komunity a zabývá se „promyšleným darováním“, věnovala také peníze po tornádu na jižní Moravě, Jana Tomas Sedláčková. Nadace PPF, která podporuje talenty, řeč je i o Cirku La Putyka, a konečně pak – vtipně v podtitulu vystiženo (Cylindr dolů) David Foldyna. Fuck Cancer, tedy filantropická akce pomoci těm, kteří prodělali rakovinu, jako kdysi on sám. (Nedávno jsem pochopil právě tento a další významy anglického slova „fuck“, v kontextu knihy lékaře Tomáše Šebka a vysvětlení mé dcery, co je fuck-up a konference FuckUpNights.)

Esej Jak si koupit svědomí je uveden větou „Carl Gustav Jung nám kdysi pomohl pochopit, že pouze zkoumáním temných rozměrů své psychiky z ní dostaneme to nejlepší. Účelem zkoumání stínů filantropie je totéž – naučit se dělat ji lépe.“ (To je kus filozofie přístupu, s níž pracují konference zmíněné v předchozím odstavci – když něco „posereš“, je to cesta ne do pekel, ale, pokud se poučíš, k úspěchu.) A zajímavé je už výchozí sdělení o tom, že „charitativní sektor je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví světové ekonomiky“, tedy není to jen „nevládní“ a „nezisková“ záležitost. Už u těch předchozích článků/příkladů bylo jasné, že na dobročinnost je potřeba získat peníze (fundraising), není to vznášení se v oblacích, ale výchozí musí být pragmatismus, aby mohla být naplněna ušlechtilá myšlenka (kde to jen bylo, možná v tomhle čísle Hrotu, údaje o tom, jak ti nejbohatší, Rockefeller a další, většinu svého majetku rozdali).

Aha, tady to máme – některá jména dokonce slyším poprvé, tak překvapivě „zakladatele indického průmyslu“ jménem Džamšéddží Táta, na vzdělání a zdravotní péči dal 102,4 mld. dolarů, dále je uveden Bil Gates 75,8 mld. dolarů, následuje Warren Buffet s 46,1 mld. dolarů, Georges Soros s 32,0 mld. dolarů a Asim Prendži s 21,0 mld. dolarů, většina z nich dala peníze na zdravotní péči a na vzdělání. Pak je tu chronologická tabulka Konat dobro, kde jsou uvedeny jako nejstarší védské texty, judaistická spravedlnost, svět islámu (zakat jako jeden z pěti pilířů, povinnost každoročně odevzdat 2,5 procent svých úspor, pak je možné ještě dobrovolně dát, to je sadaqa), v letech 1200–1300 došlo k revoluci v křesťanské lásce k bližnímu (zakládání leprosárií, nemocnic pro chudé aj.), 1700–1800 je řeč o anglických sirotcích (nadace Thomas Coram), námořnících a prostitutkách, 1800–1900 vzniká řada organizací a sociální stát (YMCA, založení Červeného kříže), 1900 – 1950 je tu projekt megaoceláře Andrewa Carneigiho, jenž rozdal 90 procent svého jmění, 1922 pojem efektivní altruismus (o něm řeč i jinde v tomto časopise).

V oddíle Good Life čteme pěkné články Materiály jako zdroj inspirace, o módní designérce a výtvarnici Tereze Rosalii Kladošové, kterou „fascinují textilní techniky“, Z baru do baru je výběr míst v Praze, kde si můžeme užít sváteční čas „skutečně stylově, sofistikovaně“ atd. Jsou to mj. Point Bar na náměstí Franze Kafky (Matyáš Merta a Milan Petrák), Liquid Office, Pernerova (Karlín, David Anderle a Yury Zabuluev), Forbína na Národní třídě (Peter Plieštik a Anna Baladová), samostatný text je věnován pak s titulem Sázka na kontinuitu a jednoduchost Atelieru Restaurantu. Filip Teplý a Ajala jsou dvě jména pro čokoládu a kakao.

Pak je tu – mimo jiné – unikátní kaple v obci Nesvačilka na Brněnsku, dílo architekta Jana Říčného ze studia RCNKSK, zajímavý je princip dusané hlíny, z níž je vytvořena podlaha (tvrdý materiál, dokonce v tomto případě vytápěný).

Nu a chýlíme se ke konci a vydáváme do zahraničí v portrétu města Valletta s titulem Degustační menu kultur Středomoří, nízká kriminalita v krásném historickém městě s barokními paláci, fortifikacemi a bastiony, řeč maltština, ale běžná i angličtina. Nu a něco z výtvarného umění – David Strauzz, Vypravěč barevných příběhů, které léčí duši, česko-kanadský streetartista má studio v Karlíně, zajímavé jsou techniky, které používá.

Nu a na úplný konec jsou tipy na dárky, knížky o filantropii…