Mackie Messer

Mackie Messer
příběh jedné písně

V povídání o knížkách na těchto stránkách byla jedním z témat Žebrácká / Třígrošová / Šestáková opera, slavné dílo anglického básníka a dramatika Johna Gaye, stejně slavné v parafrázích německého levicového intelektuála Berta Brechta a českého dramatika, disidenta a prezidenta Václava Havla. Všechny tři pojetí díla mají charakter satiry, parodie či perzifláže – už Gayův originál má podobu, nazývanou v Anglii „ballad oper“, žánru, ve kterém recitativy jsou nahrazeny mluvenými dialogy a melodie mají lidový charakter, zatímco celek paroduje vážnou operu. To je důležité říci i na tomto místě – vzhledem k charakteru písně, o které bude řeč. O jednom z hlavních protagonistů tohoto díla ve všech třech jeho verzích jménem Meckie Messer, v originále Meckie the Knife a česky překládaném někdy jako Meckie Kudla, což ostatně znamená totéž, vznikl v Brechtově dílně song, který se stal tak populární, že začal žít svým vlastním životem. Svým způsobem píseň zasáhla výrazně i do české kultury a její příběh je pozoruhodný v řadě dalších ohledů.

Moritát o Meckie Messerovi je nejznámější song, který uslyšíme v Brechtově Třígrošové opeře hned na začátku, po úvodu (ouverture), tedy na klíčovém místě, kterým se otevírá děj divadelního příběhu. Autorem textu je sám dramatik (není to úplně samozřejmé, ani ve vlastním textu není autorem jen on sám), autorem hudby je skladatel Kurt Weill. Morytát je žánr příbuzný kramářské písni či její odnož, v každém případě jakási pouťová atrakce či vystoupení na tržišti, kdy pouliční zpěvák s flašinetem zpívá o zločinech, vraždách a loupežích, žhářství, zkrátka nějaké události, v níž teče co nejvíce krve. Je to tedy zároveň mírně dryáčnické vystoupení a jakési zpravodajství, jaká podávají dnes bulvární noviny. A má své kouzlo, jak ho ostatně vnímáme i u nás – máme přece naši Píseň přesmutnou, strašlivou (či jak se to jmenuje) o Golemovi (Dovolte, bych suše předpokládal… - všimněte si paralely V+W / Jiří Suchý a Brechtův Moritát a Suchého překlad v české interpretaci!).

Při premiéře v berlínském divadle Theater am Schiffbauerdamm (později Berliner Ensemble, dnes na náměstí Bertolda Brechta) 31. srpna zpíval v roli zpěváka morytátů Kurt Gerron, německo-židovský herec, zpěvák a režisér, známý ve své době – vystupoval v kabaretu a rovněž v němém filmu ve vedlejších rolích – jeho největší rolí byla role kouzelníka Kieperta v Modrém andělu Josefa von Sternberga, rovněž ve filmové operetě Tři od benzínové pumpy (Die drei von der Tankstelle), v níž debutoval později slavný Heinz Rühmann (např. kultovní film Stalo se za bílého dne podle Dürrenmattova příběhu).

Hudební zpracování měl na starosti Theo Mackeben a jeho kapela. Mackeben byl německý klavírista, dirigent a skladatel zvláště jevištní a filmové hudby, orientovaný na operetu, později ředitel berlínského divadla Metropol. Hudba je napsaná pro Moritatensänger a pro obsazení sopransaxofon, altsaxofon, tenorsaxofon, trubka, pozoun, činely, amburo legno, tamburo, tomtom, velký buben (tedy bicí), banjo, harmonium, klavír, přičemž stojí v notách předepsáno hrát „po způsobu kolovrátku“. Proto se také první dvě sloky hrají na harmonium, posléze se obsazení střídá. Na německé stránce Wikipedie se popisuje instrumentace jednotlivých slok písně, která je různá. V první a druhé sloce doprovází zpěváka, jak už řečeno, harmonium, ve třetí sloce nastupuje skupina nástrojů s pozounem, banjem a klavírem, v páté a šesté se přidávají saxofony – velmi zhruba. Zmiňuji to také proto, že my známé interpretaci písně poněkud jinak.

Trochu jiné obsazení je určeno do suity, kterou Kurt Weill vytvořil jako samostatnou hudební podobu pod názvem Malá třígrošová opera. Zde je aranžmá pro dechový orchestr. Ostatně Kurt Weill byl mistrem v různých podobách hudby. Podobně jako náš Jaroslav Ježek, který se pohyboval od kramářské k lidové písni a od jazzových poloh až po kabaretní, německý židovský autor, po převzetí moci Hitlerem v Německu emigrant a americký občan, který slavil úspěchy se svými muzikály na Broadwayi, již v této době, tedy na konci dvacátých let, bezpečně přechází od jazzu k blues, tangu či jarmareční hudbě – právě Moritát o Meckie Messerovi je  nejlepším příkladem té poslední možnosti.

Na první gramofonové nahrávce písně je podepsán Harald Paulsen, na jehož přání vlastně byla píseň do hry, krátce před jejím uvedením, zařazena  (Homocord #4-3747), o rok později následoval sám Bertolt Brecht. Brecht původně napsal devět slok písně, Kurt Weill nakonec zařadil do zhudebněné podoby slok šest. Nicméně – pro plánovaný film připsal ještě dvě další sloky. To ale ještě není všechno, v roce 1948 přidal Brecht další dvě sloky, a ty potom jsou zařazeny rovněž do podoby samostatné básně, uveřejněné pod titulem Die Moritat vom Räuber Mackie Messer.

Do anglického světa se píseň dostala na základě iniciativy Leonarda Bernsteina. Marc Blitzstein přeložil operu do angličtiny pod názvem Three Penny Opera. S Lotte Lenya v roli Jenny dirigoval Bernstein Třígrošovou operu poprvé 14. června 1952 v New Yorku a toto uvedení na Off-Broadwayi odstartovalo skutečný světový úspěch Mack the Knife. Od tohoto okamžiku je možné hovořit o samostatné cestě songu k nejvyšším metám na poli muzikálových scén, k nimž patřilo lámání rekordů v nejdéle hraných muzikálech, zdolávání nejvyšších příček v hudebních hitparádách, největších počtech prodaných exemplářů desek (Richard Wess, 1959 – 3,5 milionu prodaných desek) i ve významu interpretů, kteří se písně, každý po svém ujali. Klíčové místo má nahrávka Louise Armstronga 28. září 1955, k těm dalším nejvýznamnějším interpretům patří Bing Crosby, Ella Fitzegald, Frank Sinatra, Sammy Davis Jr. . Samostatnou kapitolou by bylo uvádění Žebrácké opery, a tedy i její ústřední melodie ve filmu.  

Česká verze písně s textem Jiřího Suchého měla rovněž svou historii. Na stránkách divadla Semafor je publikována malá černá deska (SP, s jednou písničkou na každé straně, rychlost 45), kde je Mackie Messer nahrán s Orchestrem Karla Vlacha a zpívá Milan Chladil. Druhá, pravděpodobně dnes známější verze je ta s Milošem Kopeckým. Známý český herec ji zpíval ve filmu, ve své době velmi populárním, který byl parodií na kovbojky, Limonádový Joe (1964, na stránkách Wikipedie, ani jinde, např. na filmových databázích, to bohužel není zmíněno). Kromě toho je zachována v podobě televizního šotu (v době, kdy se ještě tento pojem nepoužíval, a vlastně jako žánr na hudebním trhu neexistoval). Na YouTube je zachycen v záznamu na ČT 2.  Dále pak ještě na pozdější silvestrovské parodii (viz odkazy).

Na české stránce Wikipedie, která věnuje pozornost patřičnou vzhledem k tomu, jaké místo má píseň v české kultuře, jsou porovnány texty písně ve všech třech jazycích, ve kterých píseň měla svůj největší úspěch, v německém originálu, anglickém překladu Marca Blitzsteina, a české verzi Jiřího Suchého.

Und der Haifisch, der hat Zähne,
Und die trägt er im Gesicht.
Und Macheath, der hat ein Messer,
Doch das Messer sieht man nicht.

Žralok zuby má jak nože
a z těch zubů čiší strach.
Mackie Messer, ach můj bože,
kdo dokáže, že je vrah?

Oh the shark has pretty teeth dear,
And he shows them pearly white
Just a jacknife has Macheath dear
And he keeps it out of sight.

Texty jsou v hrubém rozvrhu podobné, ve všech třech se přirovnává nůž Meckieho k zubům žraloka. V detailech, ve způsobu výstavby obrazu, se nicméně všechny tři texty liší. Německý text umisťuje přirovnání „zuby“ (Zhne) a „nůž“ (Messer) na konce veršů (1. a 3., v rýmovém schématu abcb) a zároveň ale dává obojí do protikladu (zdůrazněném rýmem Gesicht / nicht) – tj. zatímco žralok zuby cení, mám-li česky parafrázovat, Mackie svůj nůž skrývá („nůž není vidět“). Pak je ještě zajímavý polysyndeton – opakování slovíčka „und“ ve všech třech prvních verších, včetně toho, že se jím celá píseň zahajuje. To je stylový prvek právě kramářské písně.

V anglickém překladu je významová výstavba podobná, protiklad zubů, které jsou vidět, a skrytého nože ve dvou dvojverších sloky, opakování slovíčka „dear“ jakožto identického rýmu v prvním a třetím verši a slova „and“ ve na začátku druhého a čtvrtého.

Jiří Suchý si s textem poradil zcela originálně. Přirovnání zubů a nože je zhuštěno hned do prvního verše. Ve zbylých verších pak ve zkratce postavil námět celé Žebrácké opery. Rýmy strach / vrah jsou daleko emotivnější, odpovídají srdceryvné a hrůzostrašné jarmarečnosti a umocňují kouzlo loutkářské naivity morytátů, v zhuštěném sdělení se najde ještě místo na hovorové „ach můj bože“ – charakteristický přínos Jiřího Suchého do poetiky písňových textů. Jako jediný nepoužívá vlastní jméno zločince, totiž Mackheath, ale jeho přezdívku Mackie Messer, pod kterým je písnička známá. Český text má sedm slok.

https://de.wikipedia.org/wiki/Die_Moritat_von_Mackie_Messer
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mackie_Messer

Komentáře k české verzi
https://www.semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=9&profil=disk&sablona=4&detail=1&temaN=mackie_messer&oborI=1
https://kultura.idnes.cz/milos-kopecky-jako-zpevak-to-neni-jen-mackie-messer-i-kdyz-je-nejlepsi-12v-/hudba.aspx?c=A101126_112630_hudba_ob

Die Moritat von Mackie Messer  / Mackie the Knife / Meckie Messer
Původní německá verze
https://www.youtube.com/watch?v=kY-yMPd4LYc&feature=related
komentář: Die Sänger in dieses Theaterstück sind Lotte Lenya, Wolfgang Neuss, Willy Trenk-Trebitsch, Erich Schellow, Johanna von Koczian, Wolfgang Gruner, Orchester Freies Berlin.
Zpěváci tohoto divadelního kusu jsou uvedení zpěváci, Orchester Freies Berlin.
Celá Třígrošová opera: uživatel
https://www.youtube.com/user/johnmarkakis
Jiný interpret (se slovy)
https://www.youtube.com/watch?v=7YwQmrqoJPg&feature=related
Interpretace Sting
https://www.youtube.com/watch?v=YokJ2BbdwdU&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=8y7lbEMI0r4&feature=related
Anglická verze, interpretace Louis Armstrong
https://www.youtube.com/watch?v=hLIrS5dtTZI&feature=related
Interpretace Frank Sinatra a Jimmi Buffett
https://www.youtube.com/watch?v=QGdwQf2a0W0&feature=related
Interpretace Frank Sinatra
https://www.youtube.com/watch?v=mhwrB9XqVeE&feature=related
Interpretace Ella Fitzgerald
https://www.youtube.com/watch?v=hRyDB4RWJdw&feature=fvsr

Česká verze, slova Jiří Suchý, interpretace Miloš Kopecký
https://www.youtube.com/watch?v=iDU_8hnWcbE
Komentář k předchozímu videu a další komentáře k angl. textu na
https://www.myczechrepublic.com/boards/viewtopic.php?t=10593
https://www.stream.cz/video_world/8oPkna7hekU
Parodie písně. Komentář na stránkách:
Miloš Kopecký paroduje v televizní podívané na závěr roku 1978 „Silvestr 1978" své vlastní provedení písně „Mackie Messer" ze 60.let 20.století, které je u nás nejznámější. Mackie Messer je londýnský král podsvětí, lupič a vrah z divadelní hry německého dramatika Bertolta Brechta „Krejcarová opera" (v originále Die Dreigroschenoper), která měla premiéru 31. srpna 1928 v Berlíně. V češtině se hraje také pod názvy Šestáková, Třígrošová nebo Žebrácká opera, přičemž poslední název je shodný s originálem Angličana Johna Gaye z roku 1728, kterým se Brecht inspiroval. Autorem hudby je německý skladatel Kurt Weill. Mackie Messer je také český název jarmareční písně z této divadelní hry, ve které je původní Brechtův text nahrazen českou verzí od Jiřího Suchého. režie: Ján Roháč
Text
https://www.supermusic.cz/skupina.php?action=piesen&idpiesne=57798&sid=

Další videa
Lotte Lenya, originální nahrávka Třígrošové opery, 1930
https://www.youtube.com/watch?v=51eBHAYeHEc&feature=rec-LGOUT-exp_r2-2r-7-HM
https://www.youtube.com/watch?v=aPG9GcykPIY&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=6orDcL0zt34&feature=related
Komentář
Lotte Lenya sings "Alabama Song" from Mahagonny (excerpt) (Brecht/Weill) (1958)
From: VAI DVD 4319 Theater Songs of Brecht & Weill
Starring Lotte Lenya and Gisela May
Lotte Lenya and Gisela May were the two most prominent interpreters of Brecht and Weill in the last century. Here, from 1958, is Lenya performing five of Kurt Weills songs from The Threepenny Opera, Happy End, Mahagonny and the Berlin Requiem. Gisela May performs Brecht songs with music by Weill, Heymann, and Dessau (1972). As a bonus, Martha Schlamme performs two songs of Weill, joined by Will Holt in one number.
Approx. 80 min. B&W/Color.
TO PURCHASE THE COMPLETE DVD, PLEASE VISIT www.vaimusic.com OR CALL TOLL-FREE IN THE US 1(800)477-7146 (OUTSIDE OF THE US, CALL 914-769-3691).
https://vaimusic.com/VIDEO/DVD_4319_Lenya_May.htm

Strojový překlad do slovenštiny / přehled všech možných interpretací
https://www.vies.sk/mack-noz/