Ludwig van Beethoven / Klavírní trio D dur, Op. 70, 1

Ludwig van Beethoven / Klavírní trio D dur, op. 70, 1
Komplet díla Ludwiga van Beethovena na ARTE tv

Dalším triem v pořadí řadě Komplet díla Ludwiga van Beethovena, kterou prezentuje ARTE TV na svých stránkách jako koncert ze Sálu Pierra Bouleze v Berlíně, který je součástí Barenboimovy a Saidovy Akademie v podání týchž hudebníků, jimiž jsou Daniel Barenboim (housle), Kian Soltani (violoncello) a Daniel Barenboim (klavír), je první ze dvou skladeb, zařazených pod opusové číslo 70, klavírní trio D dur, označované také jako „Geistertrio“. Společně s druhým triem (Es dur, op. 70, 2, které je tedy v téže tónině jako vůbec první v celé řadě) bylo zveřejněno v roce 1809. Nahrávka je označena jako „Klaviertrio Nr. 4“, což je poněkud matoucí, protože skladatel žádnou takovou skladbu nenapsal (ještě více se to komplikuje tím, že obě tria bývají označována někdy jako č. 5 a 6, spolu s Velkovévodským triem, označovaným číslem 7), v kontextu je nicméně srozumitelné, že jde o pořadí právě těchto nahrávek v nabídce komorní hudby, realizované v tomto případě v souvislosti s velkým výročím skladatele.

V biografii skladatele se můžeme dozvědět, že skladba (obě skladby) vznikla během pobytu na venkovském sídle Florisdorf u hraběnky Marie von Erdődy, která byla velkou Beethovenovou obdivovatelkou, jeden čas skladatel bydlel dokonce v jejím velkém bytě ve Vídni. Beethoven hraběnce věnoval nejen obě klavírní tria, ale i dvě violoncellové sonáty op. 102 či kánon Glück, Glück zum neuen Jahr (WoO 176). V době, kdy skládal obě klavírní tria, vznikaly rovněž Symfonie č. 5 a 6, „Pastorální“.

Tentokrát se jedná o třívětou skladbu:
Allegro vivace e con brio
Largo assai ed espressivo
Presto

Na nahrávce je zřejmé, že její úvodní záběry jsou přebírány z jednoho videa do druhého. Příchod posluchačů, otevírání klavíru a otření jeho desky se opakují a představují jakýsi rituál v kompozici toho, co je posluchačům předkládáno. Ani se nedivím paní hraběnce, muzika je to strhující od prvních tónů. To už je zralý Beethoven. Krásná melodie violoncella hned v první větě, již opakují housle, by mohl být milostný motiv, na ně navazující rychlé pasáže, odmlky a znovu svižný motiv, rovněž opakovaný a rozváděný v jednotlivých nástrojích i jejich souhře. A v druhé větě po úvodu (přípravě, 9:25) motiv, zahraný zprvu violoncellem, který je – v prvních sedmi tónech, liší se jen vzestupným vyzněním posledních dvou tónů a ornamentem na předposledním z nich – totožný s melodií slovenské lidové písně Dobrú noc, má milá, dobrú noc (kde melodie v závěru klesá k tónice). Spíš se ovšem mluví o údajné „pochmurnosti“, která dala skladbě onu pověst „tria duchů“. Ale třetí věta všechny chmury svou svižností rozežene.

Možná by bylo zajímavé ještě poznamenat, že na YouTube je k dispozici nahrávka, kterou pořídil Daniel Barenboim se svou první ženou, britskou violoncellistkou Jacqueline du Pré a Pinkasem Zukermanem.

Muzika
https://www.arte.tv/de/videos/097341-004-A/ludwig-van-beethoven-klaviertrio-nr-4/
Info
https://de.wikipedia.org/wiki/Klaviertrio_op._70,1_(Beethoven)

Nahrávka na YouTube s D. Barenboimem, J. du Pré a P. Zukermanem
https://www.youtube.com/watch?v=ReZeyI8Z5wk