Loosovy interiéry
20.11.2016 11:24Loosovy interiéry
kapitoly z Plzně 2016
Na webových stránkách Plzně se město právem chlubí, že není žádné jiné místo kromě Vídně, které by se mohlo chlubit tak dlouhým působením a celým souborem realizací Adolfa Loose, jedné ze zakládajících osobností moderní architektury. Když jsem si pročítal program EXODu, v jehož programu byla návštěva několika z interiérů tohoto velikána určena na druhý den našeho pobytu v Plzni, tedy na středu 26. 10., vzpomněl jsem si na naši někdejší návštěvu Vídně právě s meritem výstavy architektonických návrhů Adolfa Loose a v mysli se mi mihnula i vcelku nedávná návštěva budovy jiného významného evropského architekta, totiž vily Tugendhat Miese van der Roha v Brně (díky velkorysosti přítele J. H. Kocmana jsem měl prohlídku nejen zarezervovánu, ale objednánu coby zvláštní host, což vzhledem k tomu, že návštěva tohoto skvostu je dopředu beznadějně vyprodaná, bylo velice příjemné). Ostatně v Brně se narodil i Adolf Loos.
Několik interiérů se nachází na Klatovské třídě, další na Husově ulici, když se podíváme na mapku, zjistíme, že jsou takřka všechny soustředěny na jednom místě, v prostoru zhruba mezi náměstím T. G. Masaryka a Velkou synagogou, na Klatovské třídě, která v Plzni znamená „dobrou adresu“, případně v Bendově a Husově ulici. Adolf Loos působil v Plzni ve dvou obdobích, významné realizace pocházejí ze 30. let a možnost je v Plzni – po jejich rekonstrukci – navštívit je novinkou roku 2015.
Jedinečným architektonickým skvostem, který v Plzni vytvořil světoznámý architekt Adolf Loos ve 30. letech 20. století pro bohaté investory z řad místní židovské komunity, je soubor osmi dochovaných bytových interiérů. Kromě jedinečného prvorepublikového designu umožňují komentované prohlídky Loosových interiérů zajímavý pohled do způsobu bydlení tehdejší židovské komunity. Každý z interiérů má navíc svůj osobitý příběh, v němž se prolínají často tragické soukromé osudy jednotlivců s dějinnými událostmi před 2. světovou válkou, v jejím průběhu i v období vlády komunistického režimu,
píše se na stránkách jednoho z materiálů, které jsem si z Plzně přivezl. V podélné brožuře je charakterizována Loosova tvorba vztahující se k Plzni:
Adolf Loos / Plzeň
Samostatnou kapitolou se stal Loosův pobyt v Plzni. Ve dvou etapách (1907-1910, 1927-1932) tu vytvořil celou enklávu zajímavých interiérových realizací. Loos zde svým dílem ovlivnil i řadu dalších následovníků. Při druhém pobytu v Plzni se sblížil s Klárou Beckovou, dcerou svého významného investora Otto Becka, která se později stala jeho třetí manželkou.
V jiném materiálu je popsáno zpřístupnění bytů ve třech prohlídkových trasách a jejich charakteristika:
Prohlídková trasa 1
Byt Viléma Gertrudy Krausových v Bendově 10 / Interiér bytu rodiny Krausových z roku 1931 patří k nejkrásnějším plzeňským bytovým realizacím Adolfa Loose. Nejhodnotnější částí bytu jsou salon a jídelna s mramorovým obkladem a protilehlými zrcadlovými stěnami, které vytvářejí efekt tzv. enfidály, tedy donekonečna znásobeného odrazu. K zajímavostem patří ložnice s vestavěným nábytkem a velkoplošná fotografie slavného architekta ve vstupní části chodby. Byt je vhodný i pro konání kulturních akcí.
Byt Josefa a Štěpánky Voglových v Klatovské 12 / Interiér bytu MUDr. Josefa Vogla Adolf Loos přestavěl v letech 1928-1929. V době nacistické okupace byl dům zabaven a adaptován na budovu úřadu. Z původního bytu se zachoval salon s krbem a mramorovým obkladem a jídelna se žlutým travertinovým obkladem. Dnes jsou tyto interiéry vybaveny přesnými replikami původního nábytku.
Prohlídková trasa 2
Dům Jana a Jany Brummelových, Husova 58 / Přestavbou patrového domu a vybavení jeho interiéru projektoval Adolf Loos pro Jana a Janu Brummelovy v roce 1929. Byt v 1. patře objektu s místnostmi umístěnými v podélné ose se zachoval s většinou dobového nábytku, což je raritou i v evropském měřítku. Návštěvník si může prohlédnout ložnici, obývací pokoj s dekorativním krbem, jídelnu zdobenou obložením z tzv. kořenice (čili dýhy z kořene kanadského topolu) či dámský salon s ložnicí. Dům získal v restituci synovec původních majitelů, který jej po rekonstrukci zpřístupnil veřejnosti.
Prohlídková trasa 3
Semlerova rezidence – Byt Oskara a Jany Semlerových, Klatovská 110 / Ačkoliv nejslavnějším Loosovým principem uplatněným v některých jeho domech je tzv. raumplan, v Plzni jej najdeme pouze ve vilovém domě na Klatovské třídě 110. Interiéry zde navrhl pro Oskara a Janu Semlerovy Loosův žák a spolupracovník Heinrich Kulka, na základě Loosova konceptu. Dům nyní spravuje Západočeská galerie v Plzni, která jej průběžně opravuje s cílem vybudovat zde badatelské centrum architektury regionu.
Byty přístupné příležitostně
Byt rodiny Huga Semlera, Klatovská 19 / V rozlehlém bytě podnikatele Huga Semlera v prvním patře jeho domu na Klatovské třídě 19 se do dnešních dní zachovala jídelna, salon a hudební salonek.
Apartmán Richarda Hirsche, Plachého 6 / Jako první se mohli v Plzni bytem „od Loose“ pyšnit manželé Martha a Wilhelm Hirschovi. Tento interiér z roku 1907 již zanikl, ale ve stejném domě se ve 2. patře zachovala část apartmánu, který Adolf Loos navrhl v roce 1927 pro jejich syna Richarda.
V seznamu Loosových realizací jsou uvedeny v celkovém počtu osmi zachovaných ještě dva byty veřejnosti nepřístupné – Klatovská 140 / Byt Leo Brummela, a náměstí republiky 22 / Byt manželů Weinerových.
Na našem programu byly dva interiéry prohlídkové trasy 1, tedy byt Josefa Vogla, Klatovská 12, a byt inženýra Viléma Krause v Bendově ulici 10.
Pro doplnění jsem přepsal ještě charakteristiku jednoho z nich z dalšího materiálu, byť se některé formulace opakují:
Bendova 10
Jeden z nejkrásnějších plzeňských bytových interiérů navržených Adolfem Loosem se dochoval ve druhém patře činžovního domu v Bendově ulici č. 10. Interiér vznikl pro potřeby chemického odborníka Viléma Krause a jeho ženy Gertrudy mezi lety 1930-1931. Historie bytu a jeho obyvatel je velmi smutná a dramatická. Druhou světovou válku a pronásledování nacistickým režimem přežil jen Vilém Kraus (manželka a dvě děti zahynuly v koncentračním táboře), kterému byt následně zabavil totalitní komunistický režim, v důsledku čehož se rozhodl natrvalo usadit ve Velké Británii. V období socialismu byl původní byt rozdělen na tři bytové jednotky, část vybavení byla v té době nenávratně zničena. Dnes je byt majetkem statutárního města Plzně. Nejhodnotnější částí bytu je obytná hala propojená s jídelnou. Proti sobě umístěné zrcadlové stěny vytvářejí efekt tzv. enfilády, tedy donekonečna znásobeného odrazu. Hlavní stěnu obývacího pokoje zdobí krb. Místnost je obložena bílo-zeleným mramorem, strop tvoří desky z tmavého mahagonu. Zajímavě je vybavena také dochovaná ložnice s vestavěným toaletním stolkem a řadou detailů ve vestavěných skříních, jako jsou věšáky na klobouky, sestavy zásuvek či promyšleně řešené úložné prostory. V roce 2014 byl byt rekonstruován podle návrhu architektů Ludvíka Gryma a Jana Sapáka. Původní mobiliář, který se nezachoval, nebyl nahrazen replikami, ale hmotově odpovídajícími moderními desénovými prvky. Výsledkem je mimořádně cenný prostor uzpůsobený také pro konání komorních kulturní akcí.
S původními realizacemi (byť některé věci jsou repliky) moderní architektury je vždy inspirativní se setkávat. Vždy mě fascinovaly coby životní názor, dokonalá nejen praktická, ale i duchovní harmonie, k níž člověk vzhlížel v době, kdy byl u nás problém realizovat vlastně cokoli, a k níž vzhlíží i dnes, když s velkou dávkou smutku vidí zvěrstva dnešních podnikatelů, kteří mají dostatek prostředků realizovat cokoli, ale žel mnohdy fatální nedostatek rozhledu a vkusu – byť i to se možná časem bude měnit. Měl jsem trochu legraci z toho, jak všichni (včetně průvodce) mluvili o „raumplanu“, který jsme ovšem v Plzni nemohli vidět, těšil jsem se ale z nejrůznějších detailů, skvostných materiálů, ergonomie křesel a židlí, optických efektů etc.
https://www.facebook.com/adolfloosplzen/
Moje fotodokumentace
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/Kapitoly_z_Plzne_Interiery_Adolfa_Loose%2C_fasady_Mikolase_Alse%2C_kavarna_na_Jiznim_nadrazi/ (první část alba)
———
Zpět