Lomnické Kulturní Léto

Lomnické Kulturní Léto
nová cédéčka

Toto album, které jsem už před časem poslouchal a které teď, vlastně až teprve po letech komentuju, má poněkud zvláštní místo v sérii těchto poslechových článků, jejichž cílem je upozorňovat na některé kulturní fenomény nikoli proto, že by tato alba byla právě vydaná (tedy nejde o „novinky“, mnohdy naopak), nýbrž proto, že se jedná o věci z toho či onoho úhlu pohledu zajímavé.  Zvláštní proto, že nejspíš nemůže naplnit řečený úkol poslechu odkazem na poslech v prostoru internetu, protože záznam skladeb na něm uveřejněných zde pravděpodobně nenajdeme. Zatímco tedy pro mě má toto album hodnotu osobní, protože jsem desítkám koncertů Lomnického kulturního léta byl coby posluchač přítomen, pro čtenáře tohoto příspěvku mohu pouze dokumentárně zprostředkovat existenci alba stručným komentářem.

Velká písmena v názvu, neobvyklá v ortografii českých názvů, jsem ponechal vzhledem ke grafice obálky, vycházející z podoby starých notopisů s příslušným písmem, zaznamenávajících obsah alba, totiž živé nahrávky z 2., 3. a 4. ročníku festivalu. Tímto notopisem je stránka Lomnického graduálu z roku 1578-1583, kterou festival ve svých prezentacích často používá. Album vydané pořadatelem hudebně dramatického festivalu, tj. Divadelním spolkem J. K. Tyla Lomnice nad Popelkou (1998), je dílem dramaturga a hudebního režiséra a zakladatele festivalu, skladatele Jaroslava Krčka, zvukovými mistry jsou Erich Kunze a Radek Horák, pod technickou úpravou je podepsán rovněž Erich Kunze, autorem obalu je Vlastimil Souba a fotografií Jaroslav Vávra a známý lomnický sklářský výtvarník Jiří Ryba.

Úvodní slovo Jaroslava Krčka:
„Choďte ničím nerušeni, uprostřed hluku a shonu
a pamatujte, jaký mír může být v mlčení.“

Těmito slovy začíná jeden více než 200 let starý spisek, který nese název „O věcech potřebných“ (Desiderata. Je to zajisté stála platná moudrost. Položme si ale otázku, co člověk vlastně potřebuje. Většina dnešních lidí se štve a honí jen proto, aby hromadili věci pomíjivé. Z těchto věcí však člověk užije jen tolik, kolik potřebuje. To není cesta k šťastnému žití. Neboť člověk, kromě plodné práce, potřebuje přátelství, lásku, potřebuje být prospěšný druhým, umět se radovat, učit se vracet rozmnožené hřivny, které každý z nás dostal. Ano. Člověk je pokud víme jediným tvorem na pozemské pláni, který umí myslet, který má fantazii a který umí vytvářet a pěstovat krásu.

Přijměte tedy vy všichni, kteří jste vnímaví, poslech této nahrávky jako radostné vzpomínání na uplynulé ročníky festivalu „Lomnické kulturní léto“ a pozvání na další. Neboť vězte, že krása, moudrost, smích i radost, kterou s námi prožijete, je něco, co skutečně patří Vám.

Kdo je návštěvníkem festivalu Lomnické kulturní léto, ví, že festival soustavně své koncerty (audio i video) nahrává. Interprety prezentovanými na tomto albu jsou Filharmonický orchestr České Budějovice s dirigentem Jaroslavem Krčkem, soubor Musica Salutaris s dirigentem Vojtěchem Spurným a Musica Bohemica Praha, opět pod taktovkou Jaroslava Krčka. I z tohoto odstavce je patrné, jak ústřední/mnohooborovou roli Jaroslav Krček ve festivalu hraje. V obsazení doplním ještě jména participujících sólistů, jimiž jsou Vladislav Brunner (flétna), Shizuka Ishikava (housle, Karel Fiala (violoncello), Alexandra Spurná (soprán), Jana Levitová (alt), Lubomír Vraspír (tenor). Z výčtu je zřejmé, že co se týče Musiky Bohemiky, je to ještě ono starší obsazení, dnes už neexistující. Na nahrávkách slyšíme též Komorní sbor Praha.

První z interpretů uvádí čtyři skladby, Il colore fa la regina (ouverturu) Carla Francesca Polaroliho, dvě části (Les Plaisirs, Réjoussance) ze Suity a moll pro flétnu, smyčcové nástroje a basso continuo,  Georga Phillippa Telemanna, 3. část (Rondo) z Concerta concertante Josefa Rejchy a konečně Koncert C dur pro housle a orchestr (Adagio a Allegro) Jana Václava Stamice.

Musica salutaris uvádí výběr z oratoria La Giudita Alessandra Scarlattiho (Ouverture, Recitativo, Arie A tempo giusto „Turbe timide“, Recitativo, arie a duet Adagio „Deh, rifletti…“ a Finale, Allegro, „Di bettulia havrai la sorte.“)

A konečně Musica Bohemica přináší ze svého programu vokálně instrumentální skladbu na úvodní text Janova evangelia Logos Josefa Krčka, dvě části z Mše č. 4, „Lomnické“ (Sanctus, Agnus Dei) a Žákovské vigilie rovněž z pera Jaroslava Krčka (O Bakchovi, Žák a dívka, O penězích, Intermezzo, Sibylino proroctví).

Odkazy, jak řečeno, u tohoto příspěvku, nemá smysl dávat, volně související videa hudby Jaroslava Krčka je ovšem na internetu plno. Aktuální čas ovšemže tak jako tak nevrátíme a jediná možnost pro ty z nás, kdo toto cédéčko nemají, je vydat se na příští lomnický festival. Tak, jak to bylo i u těch minulých ročníků, často z koutů vzdálených tomuto místu malému počtem obyvatel, ale velkém kulturními impulsy, které se zde rodí.