Leopold Auer

Leopold Auer
světoví houslisté

Houslista, houslový pedagog a dirigent Leopold Auer se narodil v roce 1845 ve městě Veszprém, jednom z nejstarších a vedle Ostřihomi nejdůležitějších měst v Maďarsku ve středověku. V pěti letech začal hrát na housle a v osmi letech byl přijat na budapešťskou konzervatoř, kde studoval tři roky. V roce 1855 vystoupil poprvé veřejně s Mendelssohnovým houslovým koncertem. V následujícím roce ho poslali do Vídně, kde studoval dále u Jakoba Donta, a komorní hudbu u Josepha Hellmesbergera staršího. Jakožto laureát konzervatoře se dostal v roce 1861 do Paříže, kde byl přijat do třídy Jeana-Delphina Alarda. Teprve ale dvouleté studium u Josepha Joachima v Hannoveru mu otevírá nový svět. V devatenácti letech se stává Auer sólistou v orchestru v Düsseldorfu (1864-65) a poté v Hamburku (1866-67). V roce 1868 hraje v Londýně s Antonem Rubinsteinem a violoncellistou Alfredem Piattimim Beethovenovo Trio pro klavír a smyčce č. 7, B dur, op. 97. „Velkovévodské“. S vřelým Rubinsteinovým doporučením nastupuje na místo Henryka Wieniawského na konzervatoři v St. Petersburgu, kde působil pedagogicky v letech 1868 – 1917.

K jeho žákům patří mj. Mischa Elman, Jascha Heifetz, Nathan Milstein, Toscha Seidel či Efrem Zimbalist. Čajkovskij mu jmenoval svůj houslový koncert, který Auer zpočátku považoval za nehratelný, a Serenade melancholique op.26, b moll z roku 1875. Jakožto houslista na carském dvoře měl zároven rozhodující vliv na ruský hudební život na konci 19. století. Od roku 1906 vyučoval Auer také v Londýně, Drážďanech a v Norsku.

Auer měl rovněž dům v drážďanské čtvrti Loschwitz. Zde vyučoval mimo jiné v letech 1908 – 1910 Georgese Boulangera.

Relevantní pro vývoj smyčcové techniky je Auerem propagovaný „petrohradské držení smyčce“ s charakteristickým umístěním ukazováčku na prutu smyčce.

V květnu 1917, nedlouho před vypuknutím Říjnové revoluce, opustil Rusko a v únoru 1918 vycestoval do Spojených států. Ve třiasedmdesáti letech zde začal budovat svou novou existenci. Setkal se zde se svými bývalými žáky Efremem Zimbalistou, Mischeu Elmanem a Jaschou Heifetzem, kteří emigrovali před ním. V roce 1918 dával v New Yorku svůj první koncert. Vyučoval zprvu na Institute of Musical Art in New York (dnes Juilliard School) a od roku 1928 na Curtis Institute of Music ve Philadelphii, kde byl pokračovatelem Carla Flescha. V roce 1926 obdržel státní americké občanství. Byl mimořádně úspěšným koncertním virtuózem a dirigentem.

Pro housle napsal jen několik málo skladeb, nejznámější je Uherská rapsodie pro housle a klavír, dále jeho kadence k houslovým koncertům, Beethovenově a Brahmsově. Dnes prakticky bezcenné, či jen podmíněně, historicky, je jeho pedagogické dílo s autobiografickými poznámkami s názvem „Hra na housle, jak ji učím“. Z velké části neznámý, naopak ale velice cenný je jeho „Postupný kurs hry na housle“, houslová škola v osmi svazcích. Sleduje houslovou problematiku od úplných začátků až k virtuóznímu stádiu začínajícího koncertního houslisty.

Auer zemřel v Loschwitz (dnes čtvrť Drážďan), je ale pohřben v New Yorku.

Konzervatoř Rimského-Korsakova v St.Petersburgu vyhlásila v tomto roce první ročník mezinárodní houslové soutěže, která nese jméno Leopolda Auera.

https://de.wikipedia.org/wiki/Leopold_von_Auer
https://www.conservatory.ru/node/3147
https://www.youtube.com/watch?v=QygG9ZFnmfk
https://www.youtube.com/watch?v=OJIK-Gq29J8 (dokumentace)