Ladislav Hanousek / Národní parky a velká města východu a jihu USA

Tato cestovatelská příručka Ladislava Hanouska navazuje, jak sám autor poznamenává, na jeho předchozí knihy vydané v nakladatelství KLETR Plzeň, „Jihozápad“ (2013) a „Středozápad“ (2014), a vzhledem k tomu, že má i podobnou obecnou strukturu, kterou jsem (při četbě toho druhého průvodce) okomentoval v samostatném příspěvku, budu se zde věnovat samotnému obsahu.

Schematická mapa s barevně vyznačenými státy, jichž se cesta napříč Spojenými státy týká, u titulu knihy, se ještě jednou opakuje za úvodním textem (Slovo úvodem) s tím, že jsou vybarveny všechny plošky jednotlivých států unie, souhrnný úvodní text s krátkými charakteristikami jednotlivých států je pochopitelně delší už vzhledem k tomu, že cesta dlouhá přes osm tisíc kilometrů protíná státy New York, New Jersey, Pennsylvania, Delaware, Maryland, District of Columbia, Virginia, Severní a Jižní Karolína, Georgia, Florida, Alabama, Mississippi, Louisiana, Texas, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Kalifornie (v rámečku je ještě samostatný text Vznik USA a Konfederované státy americké). V kapitole Příprava na cestu (autor se omlouvá, že – byť je poněkud aktualizuje – opakuje informace z předchozích knih, jsou navíc uvedena tři časová pásma USA.

Zmíněná omluva, která se poté opakuje těm zcestovalejším, že uvádí věci, které by mohly působit triviálně (takto to formuluju ale já), je, domnívám se, zbytečnou skromností, protože každý přece nemusí vědět, že třeba Pennsylvania se v českém přepisu píše s jedním „n“ – Pensylvánie či město Washington, D. C. se takto uvádí proto, aby se odlišilo od státu Washington na druhém konci Států. Také koncepce je přece věcí rozhodnutí každého cestovatele a ovšem, pobyt v New Yorku jediný den je samo o sobě nesmysl, ale v případě vymezení celé cesty na čtrnáct dnů napříč celým kontinentem nic jiného nezbude – a kdo bude mít víc času (a peněz) nebo se naopak rozhodne pobýt v největším městě déle (jak to ostatně udělal při jiných příležitostech i Ladislav Hanousek), nic mu nebrání, jak to autor ostatně opakovaně připomíná. Naopak bych pochválil čtivost a srozumitelnost textu při přehlednosti v celé složité problematice včetně jistě velice užitečných praktických rad, což zdaleka není samozřejmá věc. Na tom, že pojednaná témata jsou věcí osobního výběru a vkusu, rovněž není nic špatně.

Stejně jako v předchozím případě projdu knížku (rovněž samozřejmě ve výběru) v nejstručnějších, často heslovitých poznámkách (ony praktické rady ovšem v těchto poznámkách v podstatě pomíjím, protože knihu nečtu jako „návod na cestu“, nýbrž jako zdroj poučení a potěšení ze samotného textu a fotografií.

1. den – New York City – 5 městských částí, Manhattan: za řekou Hudson na západ již stát New Jersey, další řeky Harlem River na severu, východě East River, záliv na jihu se jmenuje Upper Bay,  založili Nizozemci, 1664 dobyli Angličané, 1790 předstihl počtem obyvatel Philadelpii (tehdy nejlidnatější), 1811 plán rozdělit na avenue a streets, v roce 1948 se stal NY nejlidnatějším městem světa (předstihl Londýn); historie ikony města Empire State Building (Empire State dle přezdívky státu New York), v době vzniku 1931 (postaven za dva roky) nejvyšší budova, po dokončení One World Trade Center 2014 až druhá nejvyšší (přičemž po postavení World Trade Center 1972 do jejího zničení 2001 byla rovněž druhou nejvyšší budovou); význam „art déco“ pro architekturu (návaznost na secesi); nejvýznamnější náměstí na Broadwayi, její členění, Times Square (dle pův. sídla New York Times), další Madison S., Union S., Herald S., dnes omezení v jízdě autem; Čínská čtvrť

2. den – ještě Central Park, proměny parku od r. 1853, ZOO, Alenka v říši divů, většina atrakcí v jižní části, Kleopatřina jehla před Metropolitním muzeem umění; Rockefellerovo centrum, katedrála sv. Patrika, rekonstrukce od r. 2012, cesta po Páté avenue, Grand Central Terminal, Chrysler Building, budovy OSN, pak Downtown, kde je Brooklynský most (v době postavení největší visutý most na světě, Manhattan Bridge, One World Trade Center (arch. D. Liebeskind, předtím v Drážďanech a Berlíně, ale jen první návrhy, nakonec D. M. Childs), Wall Street a burza, Battery Park, Staten Island a Socha svobody na ostrově Liberty Island (vyhlídka z čelenky otevřená, pak zavřená, dnes opět otevřená [na české Wikipedii zastaralé údaje], obtížnost návštěvy dnes bez rezervace; odpoledne přejezd do Philadelphie (154 km), místo, kde byla podepsána Deklarace nezávislosti a později Ústava, mrakodrapy na One a Two Liberty Place, parky a mrakodrapy One Liberty Place a Two Liberty Place (je tu řada dalších)

3. den – Baltimore (největší město st. Maryland), historické lodě, 1904 požár, hrobka E. A. Poea, odpoledne Washington D. C. – rozdíly v čase, Bílý dům bylo možné navštívit před rokem 2001 bez problémů, dnes jedině prostřednictvím našeho velvyslanectví ve Washingtonu, historie (Britové 1812 odvezli vše z domu, loď se cestou potopila a vše nenávratně ztraceno, po roce 1948 stavba rozebrána a znovu postavena s použitím ocelových výztuží, jižní balkon, plánek centra – Wash. památník je vidět od Bílého domu (severně) i od Kapitolu (východně, do pravého úhlu, Mall), na západ (naproti Kapitolu) je Tidal Basin a památník Jeffersonovi, řeka Potomac, Pentagon

4. den – Fayetteville, Daytona Beach, Titusville (i v pátém dni), maják Ponce de Leon na Floridě

5. den – Cape Canaveral – Kennedy Space Center (prohlídka, plánek, dost z historie vesmíru, NASA j. reakce na sovětské prvenství se Sputnikem I, na mysu Canaveral – na pol. cesty mezi Jacksonville a Miami, území 50 km na 10 km – podrobnostem věnováno 10 stran, autora knihy to muselo fascinovat; Tallahasee – hl. město Floridy, starý a nový Kapitol, rostlina tillandsia, mnoho ulic s parky a těmito stromy s obrovskými trsy „mechu“

6. den – Mobile – již v jiném časovém pásmu, New Orleans – největší a nejvýzn. město Louisiany, pův. franc.-kanad. obchodní stanice, import afr. černochů, pak španělská kolonie – řeka Mississippi, pašeráci prostitutky a piráti, směsice, dnes bohémské město, stavba Pontalba´s Building podle baronky toho jména, odtud obliba litinových balkónů, inspirovaný Francií, fe Vrench Quarter, charakteristické parníky ; zrekonstruovaný plantážnický dům ve Vacherie; Dallas (též další den), 7 velkých dopravních staveb – frekventovaných silnic, takřka žádné křižovatky, řeší se nadjezdy, řada muzeí umění, Performing Arts Center či Sculpture Center, místo, kde byl zavražděn Kennedy – Dealey Plaza, Southfork ze seriálu Dallas v nedalekém městě Parker

7. den – Carlsbad (též další den), „jedny z nejhlubších, nejrozlehlejších a nejkrásnějších jeskyní“, podle fotek opravdu obrovské, možná prohlídka bez průvodce, málo frekventované, protože jsou „uprostřed“ (stejně vzdálené od záp. i vých. pobřeží, takže vhodné při cestě napříč); El Paso na řece Rio Grande, na hranici s Mexikem, White Sands

8. den – El Paso, White Sands (též další den), bílá barva dun ze selenitu (odrůda sádrovce), vymývaného z blízkých hor, volný vjezd a výjezd do parku

9. den – Tombstone – historické město (Arizona nemá letní čas) jak na divokém Západě, zal. 1879 u nalezišť stříbrné rudy, přestřelky, voda v dolech a město opuštěno, zajímavá poznámka (a fotka) o dlouhých vlacích (o sedm více než na jiné fotce, kde 135 vagónů, plus tři lokomotivy)

10. den – národní park Saguaro (dle kaktusů), Organ Pipe Cactus NM (leží v Sonorské poušti, zde nejsou asfaltové silnice, kromě toho je tu ještě malý samostatný park Sonoran Desert NM), zajímavý je popis vývoje těchto kaktusů a věk až 150 let (od 75 let teprve boční větve)

11. den – (Phoenix), Grand Canyon (věnováno třicet stránek, popsány jednotlivé vyhlídky)

12. den – pokračování, pak přejezd do Las Vegas, High Roller – obrovské kolo (167 metrů), překonává London Eye, nocleh za přijatelnou cenu, Las Vegas Boulevard – Strip, Stratosphere Tower, jednotlivá „města“ (Paříž, New York, Monte Carlo, Benátky)

13. den – Joshua Tree, další zajímavý strom, malý park

14. den – San Diego (2. největší v Kalifornii, 8. ve Státech, 190 km jižně od LA, staré španělské domy, Balboa park – velká výstava, muzea, Historic District, námořní muzeum, ZOO (dle některých nejkrásnější na světě), Waterfront a USS Midway Museum (Battle of Midway), tam simulátory stíhaček), hotel del Coronado,, kde bydleli Chaplin, Edison, K. Hepburn, K. Kostner, B. Pitt n. Madonna, točilo se tam Někdo to rád horké; Hollywood a další čtvrti LA, popis vzniku Chodníku slávy (hvězdu si musí zaplatit – 25 tis. dolarů, je jich tam 2500, kategorie), 72 suburbs, Beverly Hills, Malibu, Grauman´s Chinese Theatre, Dolby Theatre (tam se předávají Oscary), nák. stř. Hollywood and Higland, nápis na kopci Mount Lee (pův. Hollywoodland, nic spol. s filmem, reklama firmy s nemovitostmi, typ Mulholland Drive – silnice na hřeben Santa Monica Mountains

15. den – LA – centrum, Downtown L. A., City Hall, parník Queen Mary, filmová studia, muzeum umění, Griffith Park, The Getty Center

Ladislav Hanousek, Národní parky a velká města východu a jihu USA, KLETR Plzeň, 2015