Kynast / Zámek Chojník
21.09.2014 11:26Kynast / Zámek Chojník
kulturní památky v Dolním Slezsku
Jestliže jedete z Jelenie Góry (německy Hirschberg) do obce Cieplice Śląskie-Zdrój (Bad Warmbrunn) a projedete jí, dostanete se zakrátko do obce Sobieszów (Hermsdorf). Ve středu obce se pak vydáte po hlavní silnici směrem na Kowary (Schmiedeberg) a Karpacz (Krummhübel). Asi po sto metrech necháte auto na parkovišti a můžete se vydat do chráněného přírodního parku a k zřícenině mohutného hradu.
Na stánkách https://www.polish-online.com/ se píše (překládám z německé mutace): Daleko do krajiny jsou viditelné zříceniny hradu Kynast, které stojí na 627 metrů vysoké hoře Chojnik v Sobieszówě, dnes části Jelení Hory. Zřícenina lákala poutníky už v 18. a 19. století. Především lázeňské hosty z blízko položených lázní Bad Warmbrunn (Cieplice). Svědčí o tom řada kreseb, znázorňující například výletníky s horským vůdcem před vchodem do hradu.
Dějiny hradu sahají až do 13. století. Kníže Boleslav I. postavil na Chojníku opevnění, které jeho syn Boleslav II. rozšířil v letech 1353 až 1364 na obranný hrad. Ten měl v té době pravoúhlý půdorys a sestával z jedné obytné budovy a nádvoří uzavřeného zdí. Na východě se nacházela obranná věž.
Na konci 14. století se hrad dostal do vlastnictví rytíře Gotsch Schaff, jehož dynastie se později jmenuje Schaffgotsch (poznamenávám, že je to týž rod, podle něhož se později pojmenoval Jagniątków, Schaff se dnes píše Schaf a je to německy ovce). Rytíř staví ještě ve 14. století nad vchodem kapli, věnovanou sv. Jiřímu a sv. Kateřině. Její zde jsou z červeného pískovce. Kaple je hotová v roce 1405. V následujících dvěstě padesáti letech přestavují a dostavují hradní pánové fortifikaci kolem hradu, v 15. století je rozšířeno hradní nádvoří a postaven pranýř (1410), který stojí dodnes. V 16. století přibývá na severovýchodě předhradí s hospodářskými budovami.
Mezitím mění hrad několikrát majitele. V roce 1364 dal Boleslav II. hrad do zástavy Thimo von Colitzovi, později získává majetková práva Karel IV., český král, který je získal za 2 500 pražských grošů. Během třicetileté války (1618-1648) obviňuje císař Ferdinand II. Habsburský tehdejšího hradního pána Hanse Ulricha von Schaffgotsch ze zrady, nechá ho popravit a zabavuje majetek delikventa. Po třicetileté válce získává rod Schaffgotsch hrad zpět. Hlavou rodu je nyní Hans Ulrich Christoph von Schaffgotsch, syn popraveného.
Tragický obrat vzala historie hradu 31. srpna roku 1675. Nad Krkonošemi zuřila bouře a do pevnosti uhodil blesk. Kynast byl v plamenech a do základu vyhořel. Na obnovu rodina von Schaffgotsch nepomýšlela. Přemístila svoje rodinné sídlo do blízkých lázní Cieplice (Bad Warmbrunn). Hrad pustne a v 18. a 19. století se stává oblíbeným výletním cílem. Na začátku 19. století je nával výletníků tak velký, že se vyplatí provozovat zde restauraci. Otevírá se zde také stanice horských vůdců. Restaurace je zde dodnes, v šedesátých letech zde Polský svaz turistiky otevřel noclehárnu. Přes sedmisetleté dějiny hradu je pohled na hřeben Krkonoš, Sněžku a údolí Jelenie Góry stále úchvatný.
Na české stránce Wikipedie či stránce www.kulturwerk-schlesien.de, na kterou přidávám odkaz pod textem, je zmíněn pohádkový příběh o krásné, ale pyšné Kunigundě, která si vymínila, že nápadník, který by chtěl získat její ruku, musí třikrát objet hrad po strmém svahu. Několik rytířů se zřítilo a zahynulo a ten, kterému se to podařilo, ruku šlechtičny odmítl, protože ten, kdo má takový požadavek, nemůže mít dobré srdce. Kunigunda tak zůstala na hradě sama a podle českého pramene skočila sama do propasti.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hrad_Chojnik
https://www.polish-online.com/polen/staedte/riesengebirge-burg-kynast.php
———
Zpět