Kris Kristofferson na Sychrově
07.07.2017 15:18Kris Kristofferson na Sychrově
1. července 2017, areál Státního zámku Sychrov
To, že poslední žijicí legenda country musik bude na začátku prázdnin hrát na Sychrově, tedy pro mě (z Jičína je to asi čtyřicet kilometrů) vlastně za velice dostupných okolností, jsem si všimnul čtrnáct dní předtím, když jsem na Sychrov jel na koncert nazvaný Vzpomínka na Dvořákův festival (hráli Jan Riedlbauch a Miloslav Klaus). Tak to si nesmím nechat ujít, řekl jsem si, a vrhl se na další věci, které mě plánovaně čekaly. Když jsem pak přijel z Litomyšle z koncertů 100 Tagu Cigányzenekar a Shlomo Mintze s Brněnskou filharmonií, zahlcen dojmy jsem si málem nevšiml, že termín se blíží. Na internetu jsem dohledal, že lístky se v den koncertu prodávají zřejmě už jen ke stání od pěti hodin na místě, zkusil jsem ale ještě dojít do Infocentra, kde ale nedisponují právě potřebným portálem Ticketpro (na koncerty v Litomyšli bylo možné koupit vstupenky přes Ticketportal, ten k dispozici mají), a byl jsem odkázán na dvě místa ve městě, kde se podávají sportovní sázky. Bylo to trochu dramatické, protože už jsem prodávajícímu dal peníze, a když pokladna nechtěla po celém procesu lístky vytisknout, volal kamsi, aby mu dali speciální kód a proceduru mohl opakovat, jinak by peníze zůstaly kdesi ve virtuálním prostoru. Vzhledem k tomu, že cena posledních vstupenek k sezení, které byly ještě volné, se vlastně o mnoho nelišila od těch na stání, rozhodl se pro ně a odnášel jsem si dva lístky do předposlední řady.
Kdyby byly jen na stání, tak by žena bývala nejela, já ano. Jméno Kristofferson mám uloženo v paměti jako legendu už vzhledem k tomu, že jeho písničky nazpíval v sedmdesátých letech Pavel Bobek (stihl jsem mu ještě podat ruku, když byl v Jičíně na pohádkovém festivalu a hrál na zámeckém nádvoří s Pavlínou Jíšovou a její kapelou), a gramofonová deska Veď mě dál, cesto má (Panton, 1975), kterou stále uchovávám, představovala jednu z těch několika mála, které směly v době normalizačních zákazů vyjít. Koriguju si teď jeden informační skluz, který se mi léty podsunul, totiž že překlady jeho písňových textů pořídil tehdy Michael Žantovský (v té době rovněž překladatel z americké literatury, později mj. velvyslanec v USA). Michael je autorem překladů pozdějších textů (LP Zkus se životu dál smát, Panton 1981), ty Kristofferosonovy jsou ještě z pera Zdeňka Rytíře. Na onom prvním albu byly tři písně Krise Kristoffersona, Nedělní ráno (Sunday Mornin' Comin' Down), Chvíle, kdy jsem byl s ní (Me And Bobby Gee) a Tak já se loučím (Smokey Put The Sweat On Me), titulní píseň měla kapela, s níž jsem se protloukal základní vojenskou službou, úspěšně na repertoáru. To zmiňuju proto, aby bylo zřejmé, do jaké míry byla pro mě tohle osobní záležitost.
Na stránkách zámku Sychrov byl koncert Krise Kristoffersona uveden touto anotací:
V sobotu 1. července 2017 se v areálu zámecké zahrady na Sychrově uskuteční koncert žijící legendy americké country music Krise Kristoffersona. I kdyby vám country neříkalo téměř nic, čtyři jména by si měl zapamatovat každý: Willie Nelson, Waylon Jennings, Johnny Cash a Kris Kristofferson. Tahle čtveřice, která několikrát vystupovala i společně, patří mezi absolutní legendy svého žánru. Dva z nich už si naživo bohužel neposlechnete, ale vynechat koncert Krise Kristoffersona by byla velká chyba!
Můžeme se tedy těšit na legendární hity jako Me and Bobby McGee, For the Good Times, Sunday Mornin’Comin’Down nebo Help Me Make It Through the Night. Návštěvníky tedy čeká opravdu mimořádný zážitek!
Časový harmonogram:
18,00 hod. otevření areálu
19,00 hod. Robert Křesťan&Druhá tráva
20,00 hod. Kris Kristofferson
21,30 hod. předpokládaný konec
Agentura Šimmi AG, která koncert pořádala, byla původně založena za účelem organizace festivalu Benátská noc (její domovská adresa je stále v Malé Skále) a byla u pořádání takových zahraničních umělců jako je Suzi Quatro či Kim Wilde a českých jako Chinaski, Kabát, Wanastowi Wjecy, Čechomor, Karel Gott, David Koller, Support Lesbiens, Tři sestry, Hana Hegerová a celá řada dalších.
Její stránky uvádějí koncert promo sloganem
Kris Kristofferson: Větší hvězda v areálu sychrovského zámku zatím nevystoupila.
Pokračují už výše citovaným odstavcem, který ostatně agentura převzala s drobnou úpravu z článku o Kristoffersonově koncertu v Kongresovém centru 2012, a připojují slova Roberta Křesťana, který vystoupí s Druhou trávou před hlavní hvězdou večera a který říká: "Kris Kristofferson je spolu s Johnny Cashem a Bobem Dylanem hudební ikonou, která nejvíce ovlivnila moje hudební cítění už v mládí. Na tom, s čím tito pánové přišli, stavěli svůj styl celé generace dalších hudebníků. Je pro nás čest s Krisem Kristoffersonem sdílet pódium." Pavel Mikez, organizátor koncertu se pak na různých místech rozvádí úvodní slogan takto:
„Jsem nadšen od chvíle, kdy se nám podařilo podepsat smlouvu. Po koncertech Sinead O’Connor, Suzane Vega, Čechomoru, Vivaldianu či Blackmores’ Night přivítá romantická zahrada státního zámku Sychrov legendu světové hudby. Myslím, že větší jméno jsme tu ještě neměli,“ přibližuje za pořadatele Pavel Mikez. A pak se ještě dočteme stručnou charakteristiku country legendy v jeho vizitce:
Kris Kristofferson (*1936 v Texasu v USA) je americký filmový herec, osobitý zpěvák, textař a hudební skladatel v žánru country music. Studoval v anglickém Oxfordu, v americké armádě létal s vrtulníkem. Během vojenské služby začal vystupovat v armádních klubech na vojenských základnách NATO. V roce 1965 se seznámil s Johnny Cashem. První profesionální smlouvu získal v roce 1968. Kromě megahitů typu Me and Bobby McGee, který nahráli i někteří čeští interpreti, se mj. objevil ve filmových trhácích, jako jsou Planeta opic či Blade.
Vzpomínám na někdejší překvapení, když jsem Kristoffersona, kterého jsem měl zařazeného jako autora písniček, viděl v několika filmech, už s typickým vrásčitým obličejem a zvláštním způsobem sevřenými ústy. Co to bylo za filmy, si už ale nevzpomenu.
Reklama chytře akcentovala rovněž skutečnost, že jde o první open air koncert zpěváka. Kristofferson u nás totiž nevystupoval poprvé, dokonce lze dohledat, že dnešní organizátoři použili s malými úpravami někdejší anotační texty k jeho pražským vystoupením v letech 2007 či 2012. Užitečné je přečíst si i recenze z těchto koncertů, člověk si ozřejmí určité aspekty pohledu na country legendu. To, že se na Sychrově jednalo o koncert pod širým nebem, výrazně podtrhlo charakter jeho vystoupení, jak ještě rozeberu.
Na rozdíl od ženy, která má vždycky dost času, jsem chtěl vyrazit dříve vzhledem k očekávané tlačenici v prostoru, který na takto rozměrné akce příliš není uzpůsoben, a stejně tak při představě o tom, jak organizátoři zvládnou příval lidí třeba vzhledem k tomu, že do areálu zámku (zámecké zahrady) je přístup jedinou branou přes druhé malé nádvoří (znám ten prostor detailně ze zahajovacích koncertů Dvořákova festivalu, je zde krásná malá kaple s varhanami, na které Antonín Dvořák hrál).
A skutečně, parkoviště přímo před zámkem a na druhé straně silnice poberou pár desítek aut, parkoviště v následující vesnici Radimovice bylo v dobu, kdy jsem přijel, již rovněž zaplněné a nebralo, auta stála dokonce na malé silničce vedoucí dozadu k historické lipové aleji Rohanka nad obcí Husa, součásti jedné ze tří pohledových os anglického parku, utnuté dnes silničním tahem z Turnova na Liberec, o ní se dnes málo ví. Tuto skutečnost komentuje i Pavel Charousek, skvělý fotograf a novinář, mimo jiné též tvůrce mětské turnovské fotokroniky, kterého jsem později v areálu potkal (znám ho především z doby, kdy zpracovával pozoruhodný dokumentární projekt Češi Českého ráje, ale i vernisáží v Turnově, kde jsem hrál), a který napsal a nafotil reportáž o koncertu, dostupnou na stránkách jím vytvořeného zpravodajského serveru „Turnovsko v akci“. Píše zde a doplňuje tak předchozí informace:
Na koncert se sjeli příznivci z celého Česka, na úplně zaplněných parkovacích plochách v okolí zámku ale stála i auta, jejichž majitelé přijeli ze Slovenska, Polska a Německa. „Kris Kristofferson na Sychrov přijel z Kolína nad Rýnem a okamžitě se tam zase vrací na další vystoupení. Jeho evropské turné pokračuje ještě asi třemi koncerty, pak se vrací domů do USA. Sychrov byl jeho jedinou zastávkou v Česku. Snažili jsme se udělat co nejpříjemnější prostředí s co nejvíce místy k sezení. Proto pro ty, kdo seděli více vzadu, byla k dispozici ještě velkoplošná obrazovka. Akce v areálu zámeckého parku mají nezaměnitelnou podobu, Kris si po koncertu atmosféru moc pochvaloval. Byl příjemně překvapen, kolik lidí si jeho hity notovalo s ním,“ hodnotí za pořadatele Pavel Mikez.
Fronta skutečně stála přes celý vstupní prostor za hradbami kolem kašny až k průčelí zámku, ale šlo to vcelku rychle. Především jsem byl zvědav, jak postavili organizátoři stage, prostor parku je obrovský, zakončený na horizontu krásnou stavbou Orangerie. Rozhodli se vše uspořádat směrem proti zadní zdi zámku, která tak vytvořila zajímavé panorama koncertu. Oproti nabídce při koupi lístků byla ještě za řadami ustupujícími za krytým pódiem přistavena zvýšená zadní tribuna, v parku pak za jednoduchou pásovou zábranou se sloupky po stranách postávali a u stromů posedávali další skupinky či jednotlivci.
Ve chvíli, kdy jsme se usadili na místa v předposlední řadě, již začínali hrát předskokani, tedy Robert Křesťan a Druhá tráva. Zahráli všechny svoje známé pecky a Robert Křesťan pohovořil o tom, že Kris Kristofferson byl jedním z jeho nejdůležitějších vzorů. A zhruba po hodině pak přišla hvězda večera. Když jsem později telefonoval s kamarádem muzikantem, který na koncertě také byl, poznamenal do telefonu, že je škoda, že zpěvák nebyl na jeviště uveden. Pravda, v očekávání právě přicházejícího jsem si tohle vůbec neuvědomoval, respektive jsem to vnímal jako zvláštní chvíli a nevěděl proč je zvláštní. Pompézní moderátor ve stylu ukřičeného Jana Krause by možná věci spíše uškodil, ale přesto by se snad patřilo říci něco takového jako „na jeviště přichází legendární zpěvák, hitmaker a herec…“. To je samozřejmě na účet pořadatele, stejně jako to, že jsem se nikde ani na internetu nedozvěděl setlist, co tedy posluchači vlastně uslyší (z jeho starších koncertů v Čechách ho mám). Dostal jsem na ruku pásku a to bylo všechno, jedna slečna, která to přehlédla, si sedla na mokrou židli, kterou nikdo před koncertem po odpoledním dešti neutřel. Vím, že „standardy“ na akcích tohoto druhu jsou poněkud jiné než třeba na Smetanově Litomyšli (tam ještě hostesky rozdávaly deky), dal se očekávat styl folkových festivalů, ale přesto…
V tu chvíli jsme ale tohle všechno vůbec nevnímali (a dodávám, neměli bychom upřít pořadatelům zásluhu, že tohle dokázali zařídit). Byli jsme zvědaví na toho, kvůli němuž jsme přijeli. Přišel na jeviště sám s kytarou a začal hrát zpívat. A po celou dobu, co byl na jevišti, nepřestal. První, co jsem udělal, bylo, že jsem se šel podívat k pódiu, abych prostě na chvíli byl blíž, příliš blízko to nicméně v tuhle chvíli nešlo, pořadatelé uzavřeli část před jevištěm z pochopitelných důvodů (pravděpodobně i bezpečnostních, ale také proto, aby se lidé nenahrnuli před diváky sedící v prvních řadách. Fotit jsem se neodvážil, protože mě jeden z pořadatelů varoval, že budu vykázán, jestliže se o to pokusím, kolem ale byly zvednuté ruce s mobily a zpovzdálí byly také vidět nějaké foťáčky, tak nevím. Pak jsem potkal Pavla Charouska. A to, jak Kris Kristofferson vypadá v jednaosmdesáti letech, mám potvrzeno vlastně z jeho fotek. (Tak jak je to s oním tvrzením Waltera Benjamina, že při reprodukci realita ztrácí svou auru?) A mé překvapení bylo, jak vypadá Kristofferson dobře. To je jeden aspekt, který sehrál obrovskou úlohu v jeho kariéře. Ale že si udrží toto image až do tohoto věku, to je neuvěřitelné.
Pak jsem teprve začal pořádně poslouchat, to je další věc: nahrávky a hraní naživo. A po několika chvílích jsem dospěl k zajímavému poznání: Ten muž má krásný hlas, ale vůbec neumí hrát na kytaru. To mi tak trochu vyrazilo dech. Takováhle legenda, a on si vlastně ani pořádně nenaladil kytaru. Jako by mu to bylo jedno. Byl jsem zmaten. Jak je možné, že někdo, kdo hraje na kytaru tři akordy, může být vůbec takhle slavný? Je to opravdu ten věk, prsty už se neohýbají a tak dále? Je to možné.
Druhý den jsem jsem si ale přečetl recenzi Tomáše Parkana s názvem Takový dost zvláštní koncert na portále Musicserver.cz o jeho vystoupení v Praze v roce 2007, tedy před deseti lety (jak zmíněno, byl tu ještě další v roce 2012, tenkrát byl předskokanem Wabi Daněk). Autor příspěvku měl obavy, kolik lidí na koncert přijde, ale „davy, které se valily do pražského Kongresového centra, stejně jako davy u šaten, jakékoliv pochyby rozprášily.“ A Kristofferson vystoupil stejným způsobem jako nyní na Sychrově. „Došel k osamělému mikrofonu, jenž doplňoval pouze malý pultík, připojil si kytaru a prostě spustil první písničku - »Shipwrecked In The 80's«. Sám přišel a sám také celý koncert zůstal. Žádné další nástroje, žádné podpůrné vokály, zkrátka jen on sám, jeho jediná kytara a foukací harmonika.“ A co je v Parkanově recenzi s ohledem na to, na co jsem hledal odpověď, podstatné:
Musím se přiznat, že jsem nikdy nezažil podobně zvláštní koncert, jako byl právě tento. Kris Kristofferson od počátku nepůsobil moc jistě, a to jak při zpěvu, tak ve hře na kytaru. V průběhu vystoupení se to zlepšilo, ale i tak je zřejmé, že tenhle člověk sice umí napsat výbornou písničku, ale neumí ji pořádně ani zazpívat, ani zahrát. Přesto jeho show byla jednou z nejzajímavějších, které jsem měl možnost vidět. Kristoffersonova síla je v celkovém podání, jeho spjatost s jednotlivými písničkami je při koncertech takřka hmatatelná, jako by je přímo na pódiu prožíval. I přes svou nedokonalost probouzí umělcův zpěv v člověku ty nejniternější pocity.
A v recenzi druhého Kristoffersonova koncertu (2012) říká něco podobného (v recenzi je také setlist toho, co Kristofferson zpíval a hrál). Umělec vystoupil s kytarou bez jakéhokoli doprovodu a hrál a zpíval. Fotky, které jsem nakonec přece jen udělal – ze značné dálky, a to bylo právě ono! – ukazují, v čem je ta síla. Pod potemnělou oblohou (odněkud se hnala mračna, ale už nic nespadlo) stojí na jevišti osvětlená postava, sama jediná. Magická chvíle. Je to tak silné, že je jedno, že ten člověk vynechá občas akord, který nestihne nahmatat, že hraje místy nerytmicky, že má nenaladěnou kytaru. Jeho síla je v tom, že je to, jak řekla jedna německá recenze „ungeschminkt“, nenalíčené. Kris Kristofferson si na nic nehraje, 3 cords and the truth from a giant, tři akordy a působivot velikána, přizpůsobil jsem si překlad textu komentáře u videa, které jsem našel na YouTube, odjinud, ale srovnatelné s tím, co jsme slyšeli na Sychrově. Na mých fotkách zpovzdálí je právě to rovněž dokonale zřetelné. A určitě v tom hraje roli nejen ona autenticita, ale i skutečnost, že na pódiu stál jeden z posledních živých současníků Janis Joplin a Johnnyho Cashe.
Cestou v zácpě k Turnovu jsem si řekl. Fajn, že jsem to neprošvihl. Viděli jsme legendu.
Kris Kristofferson na Sychrově
https://www.ticketpro.cz/hudba/country-folk/2038383-kris-kristofferson.html
https://www.simmiag.cz/o-nas.html
https://www.novinky.cz/kultura/425633-kris-kristofferson-na-zamku-sychrov.html
Další komentáře
https://www.imdb.com/name/nm0001434/bio
https://art.ihned.cz/hudba/c1-56322880-v-cesku-zahraje-kris-kristofferson-country-zpevak-a-westernovy-herec
Recenze Tomáše Parkana na Musicserver.cz
https://musicserver.cz/clanek/17985/
https://musicserver.cz/clanek/41192/kris-kristofferson-wabi-danek-kongresove-centrum-praha-29-11-2012/
Další info
https://praha.idnes.cz/kris-kristofferson-rozneznil-kongresove-centrum-fso-/metro.aspx?c=A121130_102108_metro-extra_jbs
Pavel Bobek
https://www.discogs.com/Pavel-Bobek-Ve%C4%8F-M%C4%9B-D%C3%A1l-Cesto-M%C3%A1/release/5323935
https://www.discogs.com/Pavel-Bobek-Zkus-Se-%C5%BDivotu-D%C3%A1l-Sm%C3%A1t/release/7633984
Robert Křesťan
https://www.ceskenoviny.cz/pr/zpravy/kris-kristofferson-si-vybral-na-sychrov-predskokana-roberta-krestana-s-druhou-travou/1469440
Srovnatelné Kristoffersonovo vystoupení jinde – na YouTube:
https://www.youtube.com/watch?v=sTtQfnHS3U4
komentář k tomuhle videu viz v textu
https://www.spiegel.de/kultur/musik/kris-kristofferson-drogen-und-sex-in-nashville-a-1102892.html
https://www.nzz.ch/feuilleton/musik/kris-kristofferson-ein-amerikanischer-held-ld.90704
https://www.haz.de/Nachrichten/Kultur/Uebersicht/Was-man-von-Kris-Kristofferson-lernen-kann
Kris Kristofferson v roce 1970
https://www.youtube.com/watch?v=v9q23O10sfQ
Reportáž Pavla Charouska na Turnovsko v akci
https://www.turnovskovakci.cz/foto-tydne/koncert-krise-kristoffersona-sychrov-se-sjeli-fanousci-ze-stredni-evropy/
Pavel Charousek
https://www.nasepojizeri.cz/semilsko-aktualne/turnovsky-fotograf-pavel-charousek-predstavi-druhou-bilancni-vystavu/?aktualitaId=32801
https://www.vctu.cz/?q=pavel-charousek
———
Zpět