Kris Kristofferson

Bylo to snad předevčírem, i když to neřeknu na sto procent, je nějaká malá pravděpodobnost, že to bylo o den dříve. Vracel jsem se autem a dívám se z okna, chvíli předtím pršelo, a vidím z okna duhu. A když přijíždím do naší ulice, vidím druhý konec jejího oblouku z druhé strany. A teď, je to pět minut, otevírám počítač a čtu, že zemřel Kris Kristofferson.

Z jeho filmů jsem viděl jen něco málo, víceméně náhodou, ale jeho písničky jsem měl rád. A samozřejmě jsem je znal také v podání Pavla Bobka. Především se mně ale podařilo nezmeškat (na rozdíl od řady dalších světových hvězd populární hudby) jeho vystoupení na zahradě zámku Sychrov na začátku července 2017 (měl jsem tam trochu problémy s focením, samozřejmě bylo zapovězené a pod pódium jsem se už vůbec nedostal, respektive neodvážil tam fotoaparát vytáhnout, ale turnovský fotograf, kamarád, mně poslal fotku). Fascinovalo mě, jak zpěvák v již dost vysokém věku přijel bez kapely (kterou by si jistě mohl dovolit vzít jako doprovod, už vzhledem k tomu, že jeho hra na kytaru, jak říkám, bylo mu již přes osmdesát, nebyla nijak oslnivá, ale právě on se svým charismatem…), a právě i to umocnilo ten dojem legendy.

Nu a teď čtu ty řádky v článku na Extra.cz s názvem Zemřel sympaťák z filmu Zrodila se hvězda: Country legendě Krisi Kristoffersonovi bylo 88 let. Nejspíš bych tento příspěvek nepsal, musel bych komentovat leckteré události (včera v televizi na ČT art šel třetí díl pořadu Legendy folku a country, a já jsem si říkal, s kolika z nich jsem, až překvapivě při různých příležitostech, setkal), ale v tomto případě mně nic jiného nezbývá. Nejspíš okopíruju celý ten odstavec:

„Hudebník, který nazpíval country hity jako Help Me Make It Through the Night nebo Me and Bobby McGee, po sobě zanechal manželku Lisu, osm dětí a sedm vnoučat. „Děkujeme, že jste ho celé ty roky milovali, a až uvidíte duhu, tak vězte, že se na nás seshora na všechny usmívá,“ uvedla rodina v oficiálním vyjádření.“