Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krzeszowie

Vzácná barokní památka, kostel cisterciáckého opatství, vybudovaný v letech 1728 – 1735, byl v roce 1998 jmenován bazilikou.

Na stránce Wikipedie o polském Krzeszówě se píše o vzniku benediktinského opatství, které 1242 zde založila Anna Lehnická, vdova knížete Jindřicha II. Zbožného. Boleslav I. Javorsko-Svídnický Surový na konci 13. století na jeho místě založil klášter cisterciácký. Ve 14. století opatství naznalo velkého rozmachu a vlivu - patřilo pod ně okolo 40 vesnic jako Chełmsko, Błażejów, Zdoňov (to je dnes už v Čechách, v okrese Náchod), město Lubawka (něm. Liebau) aj.. Na německé stránce se píše podrobněji o samotné obci Křešově (něm. Grüssau), nacházející se v kamenohorském okrese (Kamenná Hora) v Dolnoslezském vojvodství, která patřila do roku 1289 k českému království. Jakožto „Grissobor“ byla poprvé listinně uvedena v zakládací listině opatství. To bylo osídleno benediktinskými mnichy z  kláštera v Opatovicích nad Labem zmíněným Boleslavem I., který koupil v roce 1289 Křešov od tohoto kláštera.

V německé mutaci stránky (kterou ovšem musíme hledat právě pod jménem Grüssau, se také dozvíme nejvíce podrobností o objektu. Zakládací listinu cisterciáckého opatství podepsali Boleslav I., jeho bratr Jindřich V. Tlustý a diecézní biskup Johann III. Romka. Očekávalo se, že z tohoto místa bude dále osidlováno údolí řeky Zadrny, v roce založení sem byl vyslán zakládající opat Theoderich a dvanáct mnichů. Klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1292, klášterní budova zřízena o několik let později. Původní majetek byl z jednoho města a čtrnácti vesnic několikrát rozšiřován, v roce 1343 o Chełmsko Śląskie  (německy Schömberg) a šest vesnic, v roce 1403 o Cieplice Śląskie-Zdrój (německy: Bad Warmbrunn), dnes součást Jelení Hory. Za husitských válek bylo opatství těžce poškozeno, několik mnichů bylo zabito. Během reformace počet mnichů výrazně ustoupil. Po třicetileté válce se nicméně vzpamatovalo a stalo se centrem protireformace ve Slezsku. Velké zásluhy měl opat Bernhard Rosa, právě on přizval mnohé umělce a řemeslníky. V roce 1669 zde bylo založeno gymnázium, díky němuž vzrostla v kraji vzdělanost. Klášter velkoryse podporoval vydávání děl lékaře, básníka a mystika Angela Silesia (vl. jm. Johannes Scheffler, 1624 – 1677). Po Slezských válkách připadlo vše Prusku a pod ním byl v rámci sekularizace klášter v roce 1810 zrušen. Teprve v roce 1919 byl klášter znovu uveden do provozu benediktýny z pražského Emauského kláštera. Ve třicátých letech postupně byly opraveny jednotlivé části stavby, vyhořelá severní věž, klášter byl osazen novými zvony, opraveny fresky atd. Netrvalo dlouho a přišlo další smutné období kláštera, kdy byl zabrán nacisty a stal se místem, odkud byli slezští židé deportováni do Terezína. V roce 1947, to byl už podle nového uspořádání region polský, osídlily opatství polské benediktinky. Teprve po roce 1989 nastaly v klášteře nové časy.

Nás bude zajímat především architektonická a kulturní hodnota. V klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie, mohutné barokní stavbě s dvěma věžemi (1727-35) najdeme na portálu a fasádě najdeme řezby pražského sochaře Ferdinanda Brokoffa, interiér s rokokovou výzdobou, fresky Georga Wilhelma Neunheurtze, obrazy Petra Brandla. U posledního jmenovaného to je oltářní obraz na hlavním Brokoffem navrženém oltáři „Nanebevzetí Panny Marie“. Cenná je také křtitelnice z roku 1736, kterou vytvořil Anton Stenzel z Chełmska.

Objektem uctívání je soška Panny Marie (Madona s děťátkem) z poloviny 13. století, nejstarší obraz tohoto druhu v Polsku, pořízený pravděpodobně donátorem kláštera Bolkem I., a opatřený papežskou korunkou papežem Janem Pavlem II. v Lehnici 2. června 1997. Za presbyteriem se nachází mauzoleum svídnických Piastovců Boleslava I. Surového (Poláci říkají Bolek I.). a Boleslava II. (14. století).  V kostele bychom mohli podle německé Wiki-stránky popisovat řadu dalších bočních oltářů, věnec kaplí (mj. i Loretánskou) a další součásti celého opatství, k němuž ještě patří kostel sv. Josefa (zde padesát velkoformátových fresek M. Willmana), budovu samotného opatství (to by určitě stálo za samostatný text), Kalvarii a Betlém atd. To by ale už překračovalo únosný rámec, jaký jsem si zhruba pro tyto příspěvky vymezil.

https://de.wikipedia.org/wiki/Kloster_Gr%C3%BCssau
https://de.wikipedia.org/wiki/Abtei_Gr%C3%BCssau
https://pl.wikipedia.org/wiki/Bazylika_Wniebowzi%C4%99cia_Naj%C5%9Bwi%C4%99tszej_Maryi_Panny_w_Krzeszowie
česky
https://www.oberlausitz.com/ferien/kulturell/via-sacra/cz/zisterzienserklosterkomplex-gruessau.aspx