Kašpar Maria hrabě Šternberk (1761 – 1838)

Kašpar Maria hrabě Šternberk (1761 – 1838)
Sedmdesát dva jmen české historie
Díl pořadu vysílán 6. 11. 2009

V pořadu České televize Dvaasedmdesát jmen české historie zaujímají významné místo dokonce dva příslušníci českého šlechtického rodu, botanik, geolog a paleontolog Kašpar Šternberk (1761 – 1838), a František Josef Šternberk (1763 – 1830), numismatik, politik, sběratel, a stejně jako jeho příbuzný a spoluzakladatel Vlasteneckého muzea v Čechách, předchůdce Národního muzea. Obě jména se nedají přehlédnout, jestliže se zabýváme, byť jen chvíli, českým národním obrozením. V jeho počáteční fázi se silným nábojem nejen národního vlastenectví, ale i významného evropského hnutí, totiž osvícenství, Kašpar i František Josef Šternberk sehráli důležitou roli.

Hrabě Kašpar Šternberk je považován za zakladatele paleobotaniky, zabývající se zkoumáním vyhynulých rostlin, shromáždil rozsáhlé sbírky nerostů a zkamenělin, které se staly základem sbírek Národního muzea.

Muž, který se rozhodl pro církevní kariéru, mluvil několika cizími jazyky (česky, německy, francouzsky, latinsky, částečně anglicky) odjel po studiu filozofie v Praze a teologie v Římě do Řezna, kde se stal kanovníkem kapituly, radou řezenského biskupa a později správcem veškerého biskupského majetku. Zde se i – v souvislosti se založením Botanické společnosti – začal zajímat o přírodní vědy. Přerušil službu v církvi a přijal místo vědeckých ústavů v Řezně, založil zde botanickou zahradu. Ve Francii se seznámil s nejvýznamnějším německým přírodovědcem Alexandrem Humboldtem. Německy a poté česky vydal Pojednání o rostlinopisu v Čechách. V roce 1818 byl zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea. Ujal se rovněž uspořádání herbáře českoněmeckého cestovatele, podnikatele a přírodovědce Tadeáše Haenkeho, o němž pojednává rovněž jeden díl televizního pořadu. Uveřejnil přibližně osmdesát vědeckých prací, z nichž nejdůležitější byl šestisvazkový geograficko-botanický popis pravěké květeny Pokus o zeměpisně-botanické popsání pravěkého rostlinstva, pojednání o rostlinopisu v Čechách.

Kašpar Šternberk zasáhl i do jiných společenských oblastí. V roce 1825 zažádal on a hrabě Eugen Vrbna o koncesi k postavení železniční dráhy, která vešla do historie pod názvem Lánská koněspřežka. První železnice na území dnešní Prahy na trati Praha – Kladno – Stochov – Lány a po dráže z Českých Budějovic do Lince druhá nejstarší veřejná železnice v kontinentální Evropě je zajímavá také tím, že ji vyměřoval francouzský inženýr Joachim Barrande, který celosvětově proslul v jiném oboru. Také při této práci objevil naleziště zkamenělin Skryjská jezírka.

Tak jako řada renesančních osobností té doby je dílo Kašpara Šternberka hodno našeho zájmu. Třeba i jeho korespondence s jinou takovou tehdejší osobností, německým básníkem, přírodovědcem a politikem Johannem Wolfgangem Goethem, s nímž se setkal v Mariánských Lázních – jak o tom hovoří na začátku televizního pořadu, s citací Goethovy básně, profesor (v té době ještě docent) Charvát.  

Dvaasedmdesát jmen české historie
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/209572232200015
Stránka na Wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C5%A1par_%C5%A0ternberk
Jiné
https://www.novakoviny.eu/archiv/historie/243-kaspar-maria-hrabe-ze-sternergu