Kajínek
11.10.2010 15:51
Tento článek nepojednává o filmu Kajínek, který nedávno přišel do českých kin. Ačkoli by to bylo „mediálně“ lákavé a mohl bych k tomu mít i své vlastní pohnutky. Jiří Kajínek pobýval drahnou část své vězeňské pouti ve Valdicích, dokonce jeden z jeho slavných útěků se konal právě tady. Vzpomínám si, jak jsem jednou jel pozdě večer autem ze zkoušky jednoho z hudebních společenství, ve kterém provozuju muziku, a nad proslulým bývalým kartuziánským klášterem, ve kterém je od roku 1857 umístěno „nápravné zařízení“, létaly vrtulníky. Když Kajínka převáželi, hovořilo se o transportu a o tom, jak vypadala kolona, která projížděla městem, v jičínských hospodách. Mohl bych tedy mít důvod, proč hovořit o filmu, tak jako jsem to udělal u filmu Kuky.
Vlastně mě ten film ale příliš nezajímá a ani se mi nechce příliš přemýšlet o tom, proč. Mechanismy spravedlnosti v tomto státě, „zločin a trest“, psychologie člověka v laboratorních či extrémních podmínkách (teď jsem si vzpomněl na zajímavý film Experiment, který tohle pojednával, ale to je trochu od tématu). Nevím.
Ale vzhledem k tomu, že jedním z témat těchto stránek je vztah mezi médii a realitou, ať už je tím myšleno zrcadlení reality v médiích, formát vzniklého obrazu a jeho „stažení“ v mysli, způsob přenosu, proměna či zkreslení, tedy pohyb tématu v triádě realita – média – vědomí, alespoň krátká zmínka. Nemine snad jediné číslo novin či časopisu, aby v něm nebyla zmínka o novém filmu Petra Jákla. V jednom z posledních čísel tuším časopisu Týden jsem napočítal plných deset (!) stran textu – článků, rozhovorů … Tolik místa snad bylo věnováno jen teroristickému útoku na newyorská Dvojčata v září 2001 či jánevím čemu. Pro srovnání titulní článek o změnách, které chce přinést současná vláda (Miroslav Kalousek, Krev, pot a slzy, Týden, 9. srpna 2010) má rozsah (včetně jednostránkového portrétu politika) čtyři strany.
Tak to je to, co jsem chtěl zmínit. Cosi mi říkalo, že bych měl přičinit pár řádků, ale chodil jsem kolem toho jak natvrdlý, přitom jsem to, co jsem chtěl říci, přímo před sebou. Až teprve, když jsem zavadil o článek Ireny Hejdové s názvem „Kajínkův mediální opar“ (Týden, 32/2010, 9. srpna), docvaklo mi to. Ani tu formulaci nemusím vymýšlet. Hejdová píše: „Jenže v české distribuci už dávno neplatí, že nejvíce se mluví o premiérách těch nejlepších titulů. Nejvíce se mluví (a především píše) spíše o filmech, které mají nejobratnější PR, největší rozpočet na reklamu a marketing a nejlepší styky s bulvárním tiskem, jehož články pak pozvedají návštěvnost do nadoblačných výšin. Není pak výjimkou, že do médií pronikají marginálie, a důležité věci zůstávají stranou pozornosti.“ Autorka článku pak srovnává humbuk kolem filmu Lidice a v médiích upozaděnou (v té době očekávanou) premiéru Největšího z Čechů, podobně Ženy v pokušení – Pouta, Kuky – Český mír. „A tak se dozvíme spíše o tom, že v hračkářstvích už na své dětské oběti čekají malí Kukyové, než o tom, jaký úspěch za oceánem slaví dvojice Klusák a Remunda…“. Musím říci, že jak jsem se v době, kdy se měl Svěrákův film promítat v jičínském kině, angažoval psaním o něm, je mi dnes z duše protivný právě marketing kolem Kukyů na tričkách, které si můžete koupit na facebooku, a všech těch sekundárních, podružných aktivit mimo vlastní film, byť chápu, že kšeft je kšeft (nemusí to nutně být v nepřímé úměrnosti s uměleckou kvalitou filmu, byť mám i tady čím dál více argumentů – například to, jak se ona lesní žoužel ve filmu dost nápadně podobá jak v detailech, tak v celku výtvarné práci, jakou realizuje český výtvarník František Skála).
Co dodat? Vzpomněl jsem si, že už asi před dvěma léty jsem povyskočil u televize, když už asi popáté bylo hlášeno, že na konci týdne bude v programu ten či onen „megafilm“ – přičemž megafilmem byl označen, nevzpomínám si už, dejme tomu – vlastně cokoli …
Psáno 16. 9. 2010
P. S. To jsem tam vlastně chtěl dopsat: Laskavému čtenáři je zřejmé, že otázka, zda je Jiří Kajínek vinen či nikoli, je mimo zorný úhel tohoto textu. Podle modrých očí opravdu neumím hádat a jediné, co o něm vím, vím zprostředkovaně z médií. Samozřejmě v zemi, kde máme tradici Jánošíka a jiných rebelů, kterým jsme fandili, a v novinách se každou chvíli dozvídáme, jak policie „jela“ v tom či onom, se nabízí snadná odpověď.
Jiří Kajínek, osoba, stránky filmu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kaj%C3%ADnek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaj%C3%ADnek
https://www.jirikajinek.cz/
https://kriminalistika.eu/muzeumzla/kajinek/kajinek.html
https://www.csfd.cz/film/252426-kajinek/videa/
Kajínek
ve vyhledávači k filmu
https://film.moviezone.cz/kajinek/recenze/
https://www.novinky.cz/krimi/209191-svedek-v-pripadu-kajinek-vsechno-reknu-ale-nesmi-me-poznat.html
https://www.blesk.cz/clanek/bijak-premiera-tydne/139577/tvurci-upozornuji-kajinek-neni-dokument.html
https://janoch.borec.cz/kajinek.html
aj.
Největší z Čechů
https://avmania.zive.cz/Film-a-hudba/Nejvetsi-z-Cechu-recenze-filmu/sc-37-sr-1-a-2218/default.aspx
projekt
https://www.ceskatelevize.cz/specialy/nejvetsicech/
film, média
Valdická věznice
https://www.jicinsko.cz/dis/klas/k_val_ka.htm
https://www.vscr.cz/veznice-valdice-95
https://www.odsouzeni.estranky.cz/clanky/vybrane-veznice-v-cr/veznice-valdice
František Skála
https://server.fcca.cz/?id=139
další filmy
Pouta
https://www.pouta-film.cz/
https://kultura.idnes.cz/pouta-radima-spacka-jsou-pro-cesky-film-prislibem-lepsich-casu-pbu-/filmvideo.asp?c=A100110_211032_filmvideo_tt
Český mír
https://www.ceskatelevize.cz/specialy/ceskymir/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10210819234-cesky-mir/20856226917/
P. S: 12. 10. 2010
Ve stohu časopisů jsem ještě objevil další článek (Obšlehnutý Kajínek), kde se hovoří o sporu mezi režisérem Petrem Jáklem a scénáristou Ivanem Filou, podle jehož scénáře se nakonec film netočil.
https://www.jirikajinek.cz/vsechny-clanky/obslehnuty-kajinek
https://www.jirikajinek.cz/vysledky-vyhledavani/?query=ivan+f%C3%ADla
zde celá řada dalších materiálů
———
Zpět