K. J. Erben / 200 let od narození

5. listopadu se uskutečnily oslavy 200. výročí narození Karla Jaromíra Erbena v jeho rodném městě Miletíně. V 10.00 hod. slavnostní mše za Karla Jaromíra Erbena v kostele Zvěstování Panny Marie . Posléze byly položeny věnce k památníku Karla Jaromíra Erbena na náměstí. V 19.00 hod. se konal Slavnostní večer v sále Sousedského domu k oslavám výročí narození spisovatele.

Zhruba takto komentoval regionální tisk události, které souvisely s oslavami básníka, sběratele, překladatele, historika a pohádkáře K. J. Erbena, kterého je nejjednodušší označit, podobně jako Boženu Němcovou, Karla Havlíčka Borovského, Aloise Jiráska, ale třeba také Karla Čapka či Vladislava Vančuru jako klasika. Klasika v tom pravém smyslu, totiž jako toho, koho nelze při vzdělávání pominout či obejít, o němž jakési povědomí by mělo patřit k tomu základnímu, v čem se každý Čech alespoň v základních rysech orientuje, chcete-li „čítankový autor“. A tu poslední charakteristiku jsem uvedl, abych ji hned mohl zpochybnit, totiž mám tu zkušenost, že právě dílo „klasika“ není něčím neměnným, ale nachází v každé následující době nějaké nové čtení, je vnímán vždy novým způsobem z úhlu pohledu, v němž se nachází ten, kdo je aktuálně vnímá.

„Generace Semaforu“, dovolím-li si ji tak pro tento účel pojmenovat (a není to zas až tak přitažené za vlasy), vnímala Erbena jinak, než vlastenci konce předminulého století, kdy se Erbenovy pohádky a lidové písně, které sebral, nesly na křídlech vlasteneckého nadšení (abych použil i ten patetický slovník té doby), totiž v Suchého Kytici. Polistopadová doba má svůj film, přebásněný podle několika básní ze sbírky klasických balad. A dnes? V článku v časopisu Týden se akcentuje prvek, který v době, kdy Erben žil, byl nazýván „hrůzostrašný“, třeba příběh. Tedy horor. V článku „Uťaté údy, rakev v jezeře aneb kdo psal první české horory?“ se rozvádějí i jiné otázky, jako třeba proč Erben upravoval (cenzuroval) lidové písně, když z nich vyškrtával šťavnatější výrazy či co si o Erbenově tvorbě myslí jeho pravnuci?

Jako vystudovaný bohemista musím říci, že s horory Erben rozhodně nebyl první, stačí nahlédnout do barokní literatury, ale třeba i na začátek národního obrození, kde Erbenův předchůdce Šebastián Hněvkovský popsal v první české baladě Vnislav a Běla (ještě před Čelakovského Tomanem a lesní pannou) popravu. Což ale bylo běžné, stejně tak jako popravy a nejrůznější formy hrůzné smrti samy, počínaje válečnými útrapami a konče morovými ranami. Proč upravoval lidové písně, to je také jasné, romantický kánon prostě představu lidové slovesnosti v její nevybroušené, ale autentické podobě, nepřipouštěl. Jak to bylo s Erbenovou stezkou či co si myslí klasikovi potomci o jeho díle netuším, to bych si musel opravdu přečíst buď ten článek, nebo pročíst nějakou další literaturu, třeba si stáhnout materiál Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Nebo se nad celou věcí zase ještě jinak zamyslet.

https://cs.wikipedia.org/wiki/K._J._Erben
https://cs.wikisource.org/wiki/Karel_Jarom%C3%ADr_Erben (texty K. J. E.)
https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/utate-udy-rakev-v-jezere-aneb-kdo-psal-prvni-ceske-horory_216007.html
https://jicinsky.denik.cz/kultura_region/jcmiletin-pametni-mince-erben20111101.html
https://www.miletin.cz/
https://www.amaterskascena.cz/cl-divadelni-erbenuv-miletin-111030115428
https://www.rozhlas.cz/brno/zelnyrynk/_zprava/literarni-vyroci-karel-jaromir-erben--969146

https://www.ucl.cas.cz/cs/publikace/literatura-ke-staeni

Původně publikováno 6. 11. 2011