Julius Fučík

01.05.2014 21:01

Julius Fučík
Ze staré Vídně

Julius Ernest Wilhelm Fučík, rakousko-uherský skladatel českého původu je myslím dost „profláklé“ jméno. Kdo by neznal „Starého bručouna“ s fagotovým sólem (svého času to hrávali v rádiu každou chvíli) nebo „Vjezd gladiátorů“, pochod s monumentálním závěrem, rovněž používaný při nejrůznějších příležitostech, především v cirkusech. Zdá-li se někomu to jméno povědomé, pak opravdu byl příbuzný Julia Fučíka, meziválečného komunistického novináře, známého poválečným generacím studentů svou „Reportáží psanou na oprátce“. Rakouský skladatel byl jeho strýčkem.

Fagot ve zmíněné skladbě byl jedním ze studijních oborů mladého adepta na vojenského kapelníka, kromě toho studoval, ještě v Praze, hru na housle a později skladbu u Antonína Dvořáka. V roce 1891 nastoupil ve městě Krems an der Donau (Kremže) k rakousko-uherskému 49. pěšímu pluku do vojenské služby, do roku 1894 hrál pod dirigentem Josephem Wagnerem. 1895 se vrátil do Prahy a hrál jako druhý fagotista v Německém divadle, nicméně už v následujícím roce se stal dirigentem pražského městského orchestru a sboru Danica v chorvatském městě Sisak a v roce 1897 vojenským kapelníkem u 86. pěšího pluku v Sarajevu. Další místa jeho hudební vojenské kariéry byly Budapešť a Terezín.

Po svatbě v roce 1913 Fučík působil v Berlíně, založil zde i hudební nakladatelství Tempo-Verlag. Po své předčasné smrti v pouhých 44 letech po sobě skladatel zanechal na 400 skladeb.

Koncerty, které Fučík se svou vojenskou kapelou pořádal, byly velmi oblíbené – a velmi navštěvované. V Berlíně či v Praze na volných prostranstvích často přišlo na deset tisíc diváků. Je zřejmé, že tomuto „formátu“, srovnatelnému dnes s rockovými koncerty, odpovídal i charakter muziky. Připomeňme znovu známý „Vjezd gladiátorů“. Tento triumfální pochod, op. 68, Fučík napsal v roce 1899 v Sarajevu. Původní  název Grande Marche Chromatique, tj. „Velký chromatický pochod“, se vysvětluje hned v prvních taktech dvěma sestupnými chromatickými běhy, které právě možná přispěly svou originalitou ke slávě skladby. Technicky to ovšem byla demonstrace nových schopností dechových hudebních nástrojů, jejichž mechanika právě toto rychlé střídání chromatických pasáží (u polní trubky např., která nemá žádnou mechaniku, lze zahrát „přefukováním“ pouze určité, alikvotní tóny, u pozounu, který má snižec, je velmi obtížné střídat vlastně jakékoli tóny rychle za sebou). Ke změně názvu přispěl dojem, který udělal na skladatele výstup gladiátorů v římském amfiteátru v románu Henryka Sienkiewicze Quo vadis (německy vyšel v roce 1896). V roce 1900 upravil skladbu ve Štýrském Hradci kapelník Anton Fridrich pro svůj dechový orchestr. V témže roce byla skladba vydána v hudebním nakladatelství Friedrich Hofmeister Musikverlag již pod dnešním názvem. Následovala vydání ve Spojených státech, v roce 1903 pod názvem  Etry of the Gladiators koupila práva firma Columbia records na výrobu válečků do fonografů, v kanadském přepisu Louise-Philippa Laurendeaua do rychlejšího tempa (Američané jsou zvyklí na podstatně rychlejší tempo pochodu) se skladba dostala do tamějších cirkusů a odtud zpět do Evropy. Spolu se skladbou „krále pochodů“ Hermanna Ludwiga Blankenburga  Abschied der Gladiatorem byl Fučíkův pochod nahrán v roce 1928 Velkým orchestrem Odeonu na černou gramofonovou desku (č. 85204). Mohli bychom pokračovat v řadě dalších přepisů a úprav, mj. např. v „Africkém cirkusu“ ve filmu Madagaskar 3, úpravách dýdžejů atd.

https://de.wikipedia.org/wiki/Julius_Fu%C4%8D%C3%ADk_%28Komponist%29
https://de.wikipedia.org/wiki/Einzug_der_Gladiatoren

Starý bručoun
https://www.youtube.com/watch?v=emrMoVfkUJo

Zimní bouře, valčík, op.184
https://www.youtube.com/watch?v=n5WMqGPJacE

Marinarella, ouvertura, op. 215
https://www.youtube.com/watch?v=8MuyRVtDUNA

Vjezd gladiátorů
https://www.youtube.com/watch?v=_B0CyOAO8y0

Florentinský pochod
https://www.youtube.com/watch?v=7ENUV8rLp5I

… a docela dobré jsou živé nahrávky Ústřední hudby AČR z r. 2013
Starý bručoun

https://www.youtube.com/watch?v=xT2837m5Zso
Marinarella, předehra
https://www.youtube.com/watch?v=HEUSKXQ_lM4
Baletky, koncertní valčík
https://www.youtube.com/watch?v=Et-6oe5fDm8

Zpět