JUDr. František Volf

JUDr. František Volf
Významná osobnost Lepařova gymnázia
někdejší seminárky studentů LG

JUDR. František Volf se narodil 1. prosince 1853 v neznámé rodině v Sobotce. Jeho otec Václav Volf byl chudý krupař z Ronova nad Doubravkou a matka Františka, rozená Šolcová, byla dcera soukenického mistra ze Sobotky.

Obecnou školu navštěvoval v rodišti a v roce 1862 přišel do Jičína již jako malý hoch na hlavní školu. V roce 1885 začal studovat jičínské gymnázium, které ukončil maturitou s vyznamenáním v roce 1872. Krátce studoval klasickou filologii na Filozofické fakultě v Praze a poté práva na pražské, tehdy ještě nerozdělené Univerzitě Karlo-Ferdinandově a v roce 1880 dosáhl hodnosti doktora práv. Na studiích v Praze si přivydělával společně se svým bratrem Václavem kondicemi, protože rodiče neměli dostatek prostředků. Také zpíval při nedělních mších v císařské kapli na Pražském hradě excísaři Ferdinandu V. a na kůru domu Panny Marie před Týnem.

Rok 1874-75 strávil vojenskou prezenční službou jako jednoroční dobrovolník pěšího pluku č. 75. Po absolvování právnického studia působil jako kandidát advokacie v Rychnově nad Kněžnou, odkud byl povolán jako záložní akcesista zásobovacího sboru v roce 1878 do Bosny, která byla tehdy okupována rakouským vojskem. Sloužil ve městě Doboji nedaleko Sarajeva, kde pobyl asi rok. Potom byl koncipientem v Plzni v advokátní kanceláři JUDr. Josefa Krofty, říšského poslance a purkmistra, který často přenechával mladému kolegovi vedení celé kanceláře. V Plzni strávil pět let a dokonce se zde oženil dne 9. 5. 1885 s Marií Pernerovou v chrámu svatého Bartoloměje. Marie Pernerová se narodila 13. 8. 1864 v rodině zvonařského mistra Petra Pernera. Její matka byla Josefína Pernerová rozená Krinerová. Marie v mládí navštěvovala německou školu, kde se naučila německy a francouzsky. Také vyniala v češtině a to stylisticky i gramaticky. Její velkou zálibou se stalo čtení, čímž si rozšiřovala vzdělání.

V roce 1885 manželé Volfovi přesídlili z Plzně do Jičína. Protože zde sídlil krajský soud a JUDr. František Volf měl možnost vykonávat samostatnou advokátní činnost. Nejdříve bydleli v Panské č. p. 65 a po dvou letech se přestěhovali na Valdické předměstí do domu č. p. 39 na Husově třídě, k němuž koupili v prosinci 1899 ještě zahradu i se zahradním domkem č. p. 32, který později celá rodina nazývala „Hrad“.

Manželé Volfovi se v Jičíně zapojili také velmi aktivně do veřejné a kulturní činnosti. Dr. Volf byl již roku 1893 zvolen za člena obecního zastupitelstva. V roce 1903 vstoupil do městské rady a stal se náměstkem starosty města v době starostování Františka Knotka a v této funkci zůstal do roku 1907. V té době byly v Jičíně vystavěny parní a vanové lázně, plynárna a začalo se se stavbou vodovodu s pitnou vodou. V zastupitelstvu zůstal až d roku 1925. Deset let působil jako předseda výboru Obecní spořitelny jičínské a na krátký čas byl i předsedou ředitelství. Později vstoupil do správní rady Ústřední banky českých spořitelen a od roku 1913 zastával funkci předsedy na úřadě prezidenta akciové pojišťovny „Patria“ v Praze. Také se horlivě účastnil spolkového a kulturního života v Jičíně. Byl předsedou Občanské besedy, člen Literární jednoty, zpěváckého spolku Smetana a Hudebního spolku. Dr. Volf byl dobrý tenorista, působil v Jičínském pěveckém kvartetu jako 2. tenor a účastnil se sborového zpěvu ve spolcích „Luborů a „Ludiše“. V ochotnickém orchestru hrál na kontrabas. Pod jeho vedením byla v Jičíně provozována i operní představení, například Smetanovy „Dvě vdovy“,  „Hubička“, „Dalibor“ nebo Foersterova „Eva“, které přilákalo do Jičína samotného mistra. Pod dojmem představení potom složil orchestrální skladbu „Jičínská suita“. Paní Marie Volfová se zasloužila o založení místní opatrovny (mateřské školy) a stala se předsedkyní spolku pro vydržování opatrovny. Byla také členka spolku pro Ochranu matek a dětí a Severočeské jednoty. Častými hosty rodiny Volfovy bývaly známé osobnosti kulturního dění, jako například zlický, Foerster, Antonín Dvořák nebo Jaroslav Kocián.

Volfova advokátní kancelář měla značnou praxi v první řadě ve sporech obchodních, zvláště z oboru textilního a pojišťovacího. Mezi odborníky byl Dr. Volf vysoko ceněn jako právník nejen nevšedně bystrý a dokonale věci znalý, ale také nesmírně svědomitý,

Manželé Volfovi měli tři děti. Syn JUDr. Jaromír Volf (11. 2: 1886 – 7. 3. 1941) byl velmi nadaný. Ve čtyřech letech se naučil číst a psát. Studoval na gymnáziu a později na Karlově univerzitě v Praze. Dokonale se naučil italštinu a dokonce mu Jaroslav Vrchlický věnoval na důkaz uznání originální výtisk Dantovy Božské komedie. Dcera Jarmila, provdaná Královcová (zemřela v roce 1938) byla literárně činná. Črty uveřejňovala pod pseudonymem Jarmila Tichá, například „Zavřené dveře“, k níž napsal úvod J. B. Foerster a jež pojednává o vzpomínkách na básníka Vrchlického. Nejmladší syn JUDr. Svatopluk Volf, advokát v Jičíně od 28. 3. 1924, vedl spolu se svým otcem společnou advokátní praxi a od roku 1935 se věnoval chodu kanceláře sám.

Dr. František Volf si zachoval dobré zdraví do vysokého věku. Ve svých čtyřiceti letech onemocněl těžkou ledvinovou chorobou a lékaři mu nedávali šanci na uzdravení. František Volf však onemocněn překonal díky dodržování přísné diety a životosprávy po celý zbytek života. Asi v 70 letech ho postihly různé zdravotní potíže, prodělal dvě operace a poslední dva roky byl upoután na lůžko. Do poslední chvíle si však uchoval dušení svěžest a i na lůžku pomáhal svému synovi vyřizovat korespondenci kanceláře za pomoci sekretářky. Zemřel 7. 7. 1938 ve věku 85 let.

Použité prameny:
Ilona Petráčková, Diplomová práce 96-PF-KAD-016 – JUDr. Svatopluk Volf a Jičín
Mgr. Miroslava Kořínková, Disertační práce PF UK 1998
Časopis Nový směr, č. 28 (16. 7. 1938)

Lenka Čelišová