Joe Zawinul

Joe Zawinul
(Slavní zemřelí roku 2007)
někdejší seminárky studentů LG

Jeden z nejznámějších jazzových hudebníků současnosti Joe Zawinul zemřel v úterý 11. 9. 2007 ráno ve vídeňské nemocnici ve věku 75 let. Zawinul trpěl delší dobu rakovinou, poslední měsíc již strávil ve vážném stavu v nemocnici.

Joe Zawinul vyrůstal ve Vídni v rodině s česko-maďarskými kořeny a na klavír prý začal jako dítě pořádně cvičit v době války, rodinou z bezpečnostních důvodů raději schován na české území. V druhé půli šedesátých let se velmi rychle prosadil ve Spojených státech jako jazzový pianista a skladatel. Nejprve v hardbopovém kvintetu saxofonové legendy Cannonballa Adderleyho, kde přičichl k afro-americké jazzové realitě a napsal svůj první hit Mercy, Mercy, Mercy. Vzápětí se stal spolu s Chickem Coreou, Herbiem Hancockem a Keithem Jarrettem jedním z klávesových vizionářů elektrifikovaného jazzového vývoje sedmdesátých let. V roce 1969 se zúčastnil nahrávání Davisova alba In a Silent Way, které je ppovažováno za počátek nové jazzové dekády, a založil se saxofonistou Waynem Shorterem skupinu Weather Report, kde hrál i nás kontrabasista Miroslav Vitouš a kde se posléze etabloval mladičký baskytarista Jaco Pastorius, dodnes považovaný za největšího inovátora svého nástroje vůbec. Weather Report předběhli dobu kompoziční i improvizátorskou kombinací jazzu, rocku a hudby z exotických koutů světa (termín world music tehdy ještě neexistoval) a v desetiletí maximálně otevřeném experimentální kolektivní improvizaci konkurovali skupinám Milese Davise nebo Mahavishnu Orchestra kytaristy Johna McLaughlina.

Následující dekády pak jen potvrdily nadčasovou kvalitu muzikantských principů, které se ve Wather Report zrodily. Zawinul, široce rozkročen nad žánry jazzu, Word music i klasické hudby, je pak ještě rozvinul v devadesátých letech se skupinou Zawinul Syndicate, kterou v roce 1987 poskládal z mladých, neznámých, mimořádně talentovaných hráčů velmi pestrých národností. Čímž opět předběhl dobu. Na pódiu je autoritativně řídil zpoza hradby postavené z četných klávesových nástrojů, jak ostatně mnohokrát zažilo i české publikum, a nechával plně vyniknout jejich mnohostranné nadání. Svou kariéru tu odstartoval Kamerunec Richard Bona, dnes sólová hvězda jazzových i worldmusokových pódií nebo v Čechách nyní žijící kytarista a zpěvák indického původu Amit Chatterjee.

Zawinul žil desítky let na Floridě, silný vztah k domovu však nikdy neztratil, v roce 1993 napsal symfonickou skladbu Stories Of Danube, kterou vydal v interpretaci Brněnské filharmonie, o rok později si otevřel v rodné Vídni jazzový klub a nazval ho podle svého hitu Joe Zawinul´s Birdland, ve Vídni následně natočil i dvojalbum Vienna Nights a koneckonců tu po dlouhé nemoci i zemřel jako jedna z největších postav moderního jazzu. Jeho smrt působí přes avizovanou vážnou chorobu nepatřičně náhle – Zawinul se celý život náruživě amatérsky věnoval boxu (kdysi mimo jiné trénoval s Milesem Davisem) a při svých četných návštěvách českých hudebních festivalů působil vždy fyzicky velmi zdatně, zdravě a duchem mladě.

[text je součástí rozsáhlejší seminární práce, kterou jsem rozdělil na jednotlivé osobnosti; téma je viděno z tehdy aktuálního úhlu pohledu, neboť Martin se věnoval osobnostem, které v tomto roce – 2007 – zemřely]