Jeskyně v Českém ráji

Český ráj není považován za turistickou destinaci, jejímž hlavním táhlem by byly jeskyně.  Takovými místy jsou u nás třeba Koněpruská jeskyně u Berouna, Chýnovská jeskyně v jižních Čechách či – samozřejmě – Moravský kras. U nás, ale i na sousedním Slovensku jich jsou desítky dalších, třeba celý ten prostor na pomezí slovensko-maďarských hranic, kde podzemní prostory procházejí desítky kilometrů daleko bez ohledu na politické uspořádání, např. Gombasecká jaskyňa či Domica.
Přesto nejsou východní Čechy na jeskyně nijak chudé.

Nejznámější Boskovské dolomitové jeskyně nedaleko Semil jsou nejrozsáhlejší jeskynní systém v severovýchodních Čechách, objevené teprve po druhé světové válce místními nadšenci. Po deseti letech práce od prvního krůčku do podzemí byla, stále ještě amatérsky, objevena první místa s krápníkovou výzdobou. Tato jeskyně byla nazvána Jeskyně Překvapení. Dále se už věnovali výzkumu profesionálové, speleologové z Národního muzea. Velkolepé objevy na sebe nenechaly dlouho čekat. Nová jeskyně s největším podzemním jezerem v Čechách v Jezerním dómu, který má úctyhodné rozměry 24 metrů délky a 14 metrů výšky. Dnes může návštěvník národní přírodní památky (od r. 1999) během čtyřicetiminutové prohlídky projít trasou dlouhou pět set metrů mezi oběma částmi Starých a Nových jeskyní, spojených umělým padesátimetrovým tunelem, a obdivovat jednotlivá místa. Jejich podrobnější přehled najdeme na odkazech pod textem.

V pískovcových skalních městech Českého ráje je celá řada tzv. puklinových jeskyní, které nevznikly krasovou činností, nýbrž se řadí do tzv. pseudokrasových útvarů spolu se suťovými jeskyněmi, rozsedlinami, puklinovými propastmi atd., které se odehrávají v pískovcovém masívu a jsou výsledkem pohybu jednotlivých bloků, jejich praskání, eroze, posunů, hroucení atd. Stejně jako v podzemním labyrintu Adršpašsko-teplických skal, geologicky podobném, najdeme v Českém ráji mnoho míst, kam stojí za to se podívat. Na Wiki-stránce Zbirohy najdeme popis tohoto magického prostředí, známá je jeskyně Americká (Postojna) kousek od Turnova, ale také třeba jeskyně v úbočích vyvýšeniny, na níž stojí na dvou sukách nejznámější symbol Českého ráje, Trosky. V Prachovských skalách u Jičína je celá řada jeskyní, které nejsou nijak zpřístupněny a ví o nich jen ten, kdo Prachovské skály zná. Vzpomínám si, že jsme kdysi některé z nich prolezli, nikoli ovšem s patřičným vybavením. Z toho důvodu jsme se také neodvážili do vzdálenějších prostorů, ale vzpomínám si, že jsme našli na dně jedné z nich nápisy vytesané do kamene, které svědčí o tom, že tyto jeskyně byly známy, možná i obývané. V jeskyni Kladivo jsem napsal svůj první textový záznam ze společného pobytu na místě s Milošem Šejnem, který dokumentoval jeho fotografickou aktivitu.
V roce 2006 vyšla v Turnově odborná publikace s názvem Pískovcový fenomén Českého Ráje. (Turnov: ZO ČSOP Křižánky, 2006), jedním z autorů je známý geolog Václav Cílek, pro nějž je Český ráj (a lze říci i Jičín) jedním z oblíbených míst, kde nalézá doklady souvislostí mezi obory, které ho zajímají, především jednotlivými disciplínami věd přírodních a humanitních. Popis jeskyní nalezneme v kapitole Geologicko-Geomorfologický popis skalních měst Českého Ráje.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bozkovsk%C3%A9_dolomitov%C3%A9_jeskyn%C4%9B
https://www.bozkovske-jeskyne.cz/
https://www.caves.cz/cz/jeskyne/bozkovske-dolomitove-jeskyne/ (zde přehled i všech dalších velkých jeskyní u nás)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zbirohy_%28sk%C3%A1ly%29
https://zajimavosti.infocesko.cz/content/cesky-raj-prirodni-zajimavosti-jeskyne-jeskyne-postojna-amerika-u-turnova.aspx