J. S. Bach

Gigant světové hudby. Bezesporu. Mediálně je dnes zajímavější Mozart nebo Beethoven, u obou lákají atraktivní životy či nevyjasněné a temné otázky, o obou se vyprávějí anekdoty, píší knihy a točí filmy. Pro Čechy je to navíc Formanův Amadeus, ověnčený Oskary, který dává váhu jednoznačně Mozartovi. Bachův vlastně skoro nezajímavý život, bez skandálů, dramatických obratů, velkých cest či jiných motivů, které by lákaly pozornost širšího publika než jen hudebních zasvěcenců, posunuje „zajímavost“ německého barokního skladatele až na pomyslnou třetí příčku za prvními dvěma. Odlišnost způsobu vnímání hudby od dnešního modelu, který je v podstatě postaven na dominantní melodii a „přidaným“ doprovodem, a obtížnosti vnímání toho, co se vlastně v hudbě děje, a snad ještě její zdánlivě nedramatický, klidný tok způsobuje, že dokonce i mezi hudebníky je řada takových, kteří Bacha nejen nemilují, ale dokonce až nesnášejí. Přitom obrovitost, nezměrnost jeho hudebního díla je nejen nezpochybnitelná, ale i už sama o sobě fascinující.

V dobách studií jsme byli tři kamarádi. Jeden se později stal prvotřídním leteckým mechanikem, druhý profesorem na AVU, já jsem byl třetím z nich. Láďa Materna, to byl ten první, byl iniciátorem setkání, kterým jsme říkali „mražené večírky“. Nakoupily se mražené nanukáče (zmrzlina), zhaslo se normální světlo a nechala se svítit jen modrá žárovka, která šířila rovněž zvláštní mrazivou atmosféru (o světlech, která se o třicet let později používala na plesech, a v jejichž paprscích zářilo pouze všechno bílé, jsme si mohli nechat zdát, i pro tu modrou žárovku se muselo jet do NDR), a pustila se deska (shodou okolností rovněž z NDR) s Bachovými nahrávkami na Silbermannových varhanách v Lipsku. Později jsem zjistil, že těchto desek byla vydána celá řada. Zážitek byl neopakovatelný. Chuť zmrzliny, modré světlo a dokonalost Bachových fug nám přinášel potěšení, jaké bych přál každému posluchači. Něco podobného se později opakovalo už jen při Modern Jazz Quartettu, u nějž tento efekt zařídily smokingy a motýlky elegantních černých hudebníků a zvuk vibrafonu, naprosto se výsledným dojmem odlišujících od ostatní rozdováděné hudby, jakou reprezentoval třeba Satschmo (L. Armstrong). Výsledek byl přes noblesní a cool (v prvotním významu) hudbu strhující.

Na hodinách hudební výchovy se pokouším, samozřejmě jinými prostředky než ve studentských dobách, zprostředkovat to, co si myslím o lipském kantorovi. Fascinace jeho rukopisy, tektoničnost jeho skladeb, podřízených přísným předpisům kontrapunktu, šíře záběru tvorby i neskutečná píle, jejímž výsledkem byl třeba program na každou další neděli v kostele po několik let, a to bez újmy na kvalitě. Dokonce i úpravy skladeb jiných autorů či přepisy svých vlastních skladeb jsou pozoruhodné. Ovšemže se na celé věci podílí i majestátní zvuk královského hudebního nástroje, varhan. Pokud mám toto zprostředkovat i v tomto článku, pak tím způsobem, jak to udělat, je  najít odkazy, kde jsou tyto kvality zřejmé. Zaznamenám přitom i některé pojmy, které si studenti zapsali do svých poznámek.

1) Úžasné autografy J. S. Bacha, které zachycují komplikovanost kontrapunktu, muziky podle velmi přísných pravidel, přesto naplněné invencí (sic!, to slovo má dvojí význam). Trámce nad notami malých hodnot se klenou podle průběhu melodie či ozdob.
https://www.jsbach.net/images/fuga.html
https://www.jsbach.net/images/manuscripts.html
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/BWV1001-cropped.jpg

https://www.bach-digital.de/receive/BachDigitalSource_source_00001076

2) Grafické znázornění hudby na oné nejznámější skladbě ukazuje rovněž, co vlastně posloucháme. Místy jsou to takřka výtvarná díla, počítačová grafika ukazuje tektoničnost Bachovy hudby.
https://www.youtube.com/watch?v=ipzR9bhei_o

3) Neskutečná šíře tvorby je zřejmá nejen ze seznamu Bachova hudebního díla, ale i na pár ukázkách.
Vánoční oratorium https://www.youtube.com/watch?v=7oCuf7-8zsU https://www.youtube.com/watch?v=g2XXJnRRW7Q
Matoušovy pašije https://www.youtube.com/watch?v=eZxqPqWD5pI
kantáty https://www.youtube.com/watch?v=3vOU-oOSD50
https://www.youtube.com/watch?v=ieexIeuGdOg&feature=related
Bachův kanál / „japino11“ https://www.youtube.com/user/japino11
Toon Kopman https://www.youtube.com/watch?v=PhRa3REdozw
v jeho podání slavná „fuga d moll“
https://www.youtube.com/watch?v=eQ0GdfP58zc&feature=related
Braniborské koncerty
https://www.youtube.com/watch?v=Xq2WTXtKurk

další
https://www.youtube.com/watch?v=7hWpPWU6pTQ

4) Pozoruhodné jsou i možnosti interpretace. Doma mám několik desek s týmiž opusy, interpretovanými na různých nástrojích a různými interprety.
slavná Toccata a fuga d-moll, BWV 565
https://www.youtube.com/watch?v=_FXoyr_FyFw
https://www.youtube.com/watch?v=Zd_oIFy1mxM&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=0Aej0vQJNQA&feature=related

a ještě v této populární podobě
https://www.youtube.com/watch?v=Hg8Fa_EUQqY&feature=related

5) Co všechno se můžeme dozvědět na síti o J. S. Bachovi.
https://www.neue-bachgesellschaft.de/deutsch/index.htm
https://www.archive.org/details/bachjahrbuchvol00bachgoog
https://www.music.qub.ac.uk/~tomita/blinks.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/J._S._Bach
https://www.imslp.org/index.php?title=Category:Bach%2C_Johann_Sebastian
https://www.bach-leipzig.de/index.php?id=38&L=1
https://imslp.info/files/imglnks/usimg/7/74/IMSLP00911-BWV0023.pdf (příklad, najdeme na
https://www.imslp.org/index.php?title=Category:Bach%2C_Johann_Sebastian

Jsem si vědom, že tady není probráno ani to základní. Goldbergovské variace, Umění fugy, celá řada dalších věcí, které by neměly chybět. Souborné dílo J. S. Bacha je nahráno na takřka dvou stech cédéček. K tomu jen nějaký zásadní přehled interpretů, nahrávky na jednotlivých nástrojích atd. To ovšem není smyslem tohoto článku. Tak jako u fugy je to nějaké „téma“, hlava fugy, které se stejně jako ona v rozvedení může rozlít do širokého řečiště (abych použil oblíbenou frázi) nekonečného světa souvislostí. Ještě jsem zapomněl uvést celou rodinu J. S. Bacha, jeho syny, byť nedosahují oné výjimečnosti. I oni by stáli za zmínku. A abych to odlehčil, jak říká jeden zdejší rétor (samozřejmě nic neodlehčí), existuje také Richard Bach. Racek Jonathan Livingstone. Ale o tom je tu řeč jinde.