Informační systém města Jičína / II

Zdůvodnění významu informačního (vizuálního, turistického, městského komunikačního) systému v Jičíně

Zdůvodnění významu informačního systému komunity, jako je město Jičín, se zdá banální, jednoduché. Víme, že informace potřebujeme, ale proč o tom dále uvažovat? Že to je hluboký omyl, sezná každý, kdo měl co do činění s reklamou. Sebelépe realizovaná věc, o které nikdo neví, nemá ten účinek, který by měla, kdyby se jí poskytla náležitá propagace. Údajných dvacet procent výdajů či energie vynaložených na úspěch, jak to píší starší učebnice marketingu, už dávno nestačí.

Prvním krokem v této aktivitě musí být pojmenování důvodů, proč tak činit. Zkušenost mi navíc říká, že pokud usilujeme o to, věci pojmenovat, daří se je lépe realizovat. Pokusil jsem se tedy shrnout aktuální důvody, proč se informačním systémem zabývat.

1) Vybudování aktuálního informačního systému souvisí se sebeprezentací/vizí Jičína jakožto moderního, otevřeného a kulturního města, demokratického a uživatelsky příjemného pro občany i návštěvníky, jinými slovy, která se dnes používají, „dobrého místa pro život“.

2) Strategická důležitost informačního systému vyplývá z charakteru Jičína jako města, pro nějž budou vždy prioritami turismus, kulturní a přírodní památky.

3) Budování přehledných, celistvých a uživatelsky příjemných informačních systémů je „hitem“ tohoto období, vlna profesionálně zpracovaných turistických komplexních informací, databází pro podnikatele, vizuálně atraktivních serverů pro občany je neuvěřitelná (asi jako „labyrinty“ před třemi lety, stačí se porozhlédnout kolem, i malé obce se tímto zabývají)

4) Sociologie zdůrazňuje média, tzn. každá skutečnost existuje „dvakrát“, jednou jako skutečná, jednou mediálně („ve zprávách“). To je podstatná filozofie věci, ne nadarmo se říká žurnalistice (masmédiích) „sedmá velmoc“. Řečeno anekdotou, „co nebylo v televizi, jako by nebylo“. Dnešní společnost si vybírá informace podle dynamičnosti, v rychlém tempu, prvním smyslem, kterým vnímá, je zrak. To znamená, že je třeba o všem informovat, v informaci zdůraznit ikony a barvy.

5) Skutečnost je složitější než před sto, padesáti, ale i pěti lety. Tomu se musí přizpůsobit aktuální způsoby, jak informovat (technologie), je třeba je průběžně aktualizovat, protože samozřejmě i ony zastarávají stejně jako počítače, mobily a automobilová technika. Kvalita toho, o čem se mluví, o čem se informuje, je posuzována podle kvality informace (a tedy i použité technologie). Doba, kdy se dělaly věci na koleně, je nenávratně pryč. Je třeba pracovat profesionálně.

6) Protože je realita složitější, musí se informace o ní správně strukturovat. Nepřehledné servery klienta jen rozčilují, protože nemůže nic nalézt. (Poslední vize „googlů“ jsou, že vyhledávače budou schopny samy uhodnout podle indicií, co hledáte. Tuhle blízkou budoucnost bychom měli mít na vědomí.)

7) Investice do informačního systému města je dobrou investicí. Sice se nedá spočítat stejným způsobem, jako obchod u stánku (zboží za tyhle peníze), ale ani koruna chytře vložená do správných informací není vyhozená. Pokud bych měl skončit anekdotou, řekl bych, že Valdštejn by dnes nebyl vojevůdcem, ale počítačovým či internetovým podnikatelem.

Problematikou jsem se zabýval již před třemi lety, viz článek a podnět do Městské rady
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/informacni-system-mesta/

Pracovní materiály / jkč 2010