Informační systém města

Informační systém města

důležité informace pro návštěvníky města s důrazem na informace o kulturních a historických památkách

analýza, úvaha, návrhy

 

Marně jsem hledala, kde co hrajou, plakáty na divadlo jsou jinde, program kina je jinde, v Semilech se podívám na sloup před Kodoňem a vím najednou všechno.

                       moje manželka, 1982

 

Město musí vybízet k dialogu, vysílat signály, zprávy o sobě.

 v rozhovoru s J. Gottliebem na cestě z Budapešti, konec 80. let

 

 

Cílem tohoto textu je zamyslet se nad potřebností zdokonalení informací, které o sobě podává příchozímu naše město, a to prostředky odpovídajícími začátku třetího tisíciletí, a položit si otázku, zda se touto problematikou budeme zabývat a v jakém rozsahu. Proto je tento prvotní nástřel určen především pro Radu města Jičína, která posoudí, zda je tato problematika pro Jičín aktuální či  nikoli.

 

I - úvodem

Při následujícím rozkladu vycházejme z toho, že

1) kvalitní a přehledný informační systém s dostatečným množstvím informací je v dnešním „světě informací“ v mnoha ohledech důležitým přínosem pro město, včetně přínosu ekonomického

2) povaha sdělování/přenosu informací se proměňuje stále rychleji v souvislosti s prudkými proměnami informačních technologií

3) v Jičíně v současnosti nevycházíme z „bodu nula“, že mnohé již bylo učiněno

4) sdělované informace vysílají signál o tom, čím chce město být, vypovídá zároveň o vizi, která je základem směřování města

5) je-li prioritou města turistický rozvoj (Jičín má tuto tradici a jako turistický cíl samo sebe prezentuje), bude informační systém mít větší míru důležitosti 

shrnuto:
v městě, které má povahu jako Jičín, totiž turistického centra, je vytváření informačního systému, překládající „obraz města“, jednou z důležitých priorit, svědčících i o cílevědomosti rozvoje města.

 

 II.

 Před padesáti lety bylo pro příchozího do města kromě imanentního urbanistického obrazu, který o sobě město vysílalo, zahrnujícího

náměstí jako střed historického jádra, výškovou dominantu Valdické brány a Husovu ulici jako „hlavní třídu“, členění na Staré a Nové město řekou Cidlinou s mosty přes ni, úřady v centru města, prstenec škol na „okruhu“, tj. na hranici historického jádra, silniční komunikace a  nádraží jako přístupových míst do města, k dispozici poměrně malé množství grafických a verbálních (v tomto případě tištěných) informací, existovaly tu víceméně pouze

1)      tabulky s názvy ulic

2)      kovové tabulky informující o významných historických památkách

3)      plastické mapy Jičína a okolí (v Konvičkové kašně a na nádraží)

 

III.

Především však došlo k výrazné proměně samotného města,

a)      počínaje 60. lety, zahrnující extenzi sídlišť, ale i např. dobově poplatnou proměnu prostoru dnešního autobusového nádraží, a

b)      dramatické proměny posledních sedmnácti let, u níž je nejzřejmější vytvoření pěší zóny, zřetelné oddělení industriální zóny, probíhající stavební proměna Nového Města, ale i nových sídelních lokalit jako jsou Alanovy sady, vytvoření sítě kruhových objezdů uvnitř města a obchvatu vně města jakožto viditelných znaků výrazné celkové změny  charakteru prudce narůstající dopravy.

 Úhrnem řečeno, samotné město představuje dnes daleko složitější, strukturovanější a komplikovanější organismus. Je otázkou, do jaké míře tomu odpovídají informace, které o sobě vysílá.

 Ve srovnání se stavem před půl stoletím se v průběhu let vrstvily nové možnosti. V 60. letech ale zvláště v dalších  desetiletích nebyl vytvářen žádný soustavný informační systém, město se uzavíralo, podobně jako celá země do stavu obvykle označovaného dnes jako „normalizační šeď“. Panel Rumcajse na fasádě jednoho domu na Letné prezentovaný jako ikona Jičína v souvislosti s popularitou pohádek V. Čtvrtka byl ojedinělým a nesystematickým pokusem vyjít vstříc návštěvníkům, kterým ovšem kromě toho kromě Rumcajsova pochodu v souladu s rovněž v téže době zaváděných dálkových pochodů příliš mnoho nenabízelo.

 

Na začátku 90. let se postupně (po vlně nadšení z možností cestování do ciziny) zájem občanů stáčel zpět i ke krásám naší země, vlastní nabídka a pozitivní proměna českých měst a krajiny souvisí i s rozvojem turismu v posledním desetiletí. Rovněž Jičín reagoval na současné trendy turismu.

 V rychlém sledu bylo vytvořeno několik nových vrstev informačního systému:

 - elektrická informační tabule u Valdické brány (a na nádraží?)

- rozcestníky na náměstí a před Městským úřadem

- Městské informační centrum

- informace na webových stránkách města a regionu

- tištěné materiály vydávané Městem

 V příloze uvádím stručný komentář k jednotlivým vrstvám (jakkoli  se může zdát místy banální, pojmenovává věci, které jsou pravděpodobně samozřejmé, popis může nicméně být východiskem pro další rozhodování).

IV.

Možná představa budoucího uspořádání

(nastiňuji jako naznačení, o čem je možné začít diskutovat, a s vědomím, že se následující popis pohybuje v „ideální“ rovině, a že k tomuto cíli je možno směřovat a naplňovat jej postupně či realizovat pouze některé části)

Tato představa zahrnuje

1) vytvoření barevného rozlišení základních informací, které se nacházejí v celém systému, na dvě velké skupiny:

A) užitné (cílová skupina především občané z regionu) – zahrnuje potřebné úřady (MÚ, FU, soudy, policie atd.)

B)  turistické (cílová skupina především návštěvníci města) – kulturní a historické památky (kostely, zámek, historické stavby.), instituce (knihovna, muzeum aj.)

V turistických informacích by bylo žádoucí/možné/vhodné vytvořit

několik tras, sledujících jednotlivé vrstvy charakterizující historii a vývoj Jičína: 

a)      Valdštejnův Jičín

b)      Jičín jako brána do Českého ráje, popřípadě Jičín čtyř krajin

c)      Jičín prusko-rakouské války 1866

d)      židovský Jičín

e)      Musilův Jičín (architektura 20. století)

f)        popř. další trasa/y

(toto rozvržení je myšlenka J. Gottlieba, zde jen letmo a neúplně dotknutá)

Některé položky (např. „Jičín v krajině“,  Musilův Jičín) zatím nejsou vůbec pojednány (srv. postupnou informovanost o tomto tématu moderní architektury v televizních Šumných městech), jiné (židovské město) víceméně jen namátkově.

2) Toto rozvržení promítnout do jednotlivých částí systému, které by spolu navazovaly, např. jednotlivá místa Valdštejnova Jičína vyznačit jako trasu na jednotlivých budovách, rozcestnících a ve „skládačkách“-letáčcích, které by o trase informovaly, rovněž na webových stránkách. Jednotlivé části samozřejmě pouze nekopírují ostatní, zachovávají si svůj vlastní charakter (na internetu např. může být víc informací, protože to nestojí žádné „peníze za papír a tisk“).

3) Zapojit do celého systému prvky „hravosti“, odpovídající kulturní nabídce Jičína – JMP, Muzeum hry aj. – např. kvíz u každé trasy, hádanky aj. (to by ovšem zpracovával někdo jiný, např. muzeum).

4) Využít a zahrnout maximálně ekonomicky stávající prvky dosavadní, popř. „oprášit“ historické prvky (třeba plastická mapa je svým způsobem unikátní)

V.

Návrh Radě města pro další postup:

 Shrnutí

Nastíněným záměrem je vytvořit/dotvořit přehledný systém informací, které na sebe navazují, obsahově odpovídají současnosti, dnešní podobě města (nezaostávají současným rozvojem města) a především

odpovídají i dnešnímu chápání nabídky města návštěvníkovi jako nejen poznání, ale i „zážitku“, tak jak je dnes obvyklé ve světě.

 

Dávám k uvážení následující postup, přičemž je samozřejmě možné stanovit jiný, případně změnit následnost jednotlivých kroků:

1)      rozhodnout, zda se v souldu s vizí města Jičína jako přitažlivého turistického centra touto problematikou zabývat či nikoli

2)      přizvat k diskusi některé odborníky (někoho, kdo se touto problematikou zabývá technicky, někoho kdo může přispět určitou představou o obsahu či dalšími pohledy na věc)

3)      stanovit rozsah a obsah zpracování, tj. formulovat cíl/záměr (např. „zviditelnit jičín jako město Valdštejnovo, město židovské kultury, bránu do Českého ráje a historické místo roku 1866“ nebo „nabídnout přehled historických památek města“, tj. užší zadání, apod., určit hrubý rozvrh (např. „60 významných staveb v Jičíně“ či „5 základních tras pro návštěvníka“

4)      oslovit několik subjektů se zadáním, obsahujícím určitou představu, vyhodnotit jejich nabídku z hlediska obsahového i formálního

5)      posoudit možnosti financování projektu ze zdrojů Města, případně účasti dalších subjektů, vytvořit časovou představu a zpracovat příslušný výstup

6)      postoupit připomínkovému řízení, dát do Zastupitelstvu

7)      zadat konkrétní projekt zahrnující realizaci celého záměru či postupnou realizaci po stanovených částech

 

Jan K. Čeliš
V Jičíně, konec února 2008

materiály, podněty, připomínky/ jkč 2008

 

Příloha

Komentář k jednotlivým složkám informačního systému města

IS města zahrnuje jednak

 A) „historické“ položky:

- tabulky s názvy ulic
- kovové tabulky informující o významných historických památkách
- plastické mapy Jičína a okolí (v Konvičkové kašně a na nádraží?)

Stručný komentář

Historické položky tvoří nejstarší vrstvu informací o městě, jsou „fyzicky“ na místě, kterého se týkají (v prvních dvou případech) či představují místo, odkud se můžeme dostat do příslušného prostoru. Mají historickou hodnotu a měly by být bezvýhradně zachovány, popř. opravovány a udržovány.

 B) novější a nové položky

- elektrická informační tabule u Valdické brány (a na nádraží?)
- rozcestníky na náměstí a před Městským úřadem
- Městské informační centrum
- informace na webových stránkách města a regionu
- tištěné materiály vydávané Městem

Stručný komentář:

a) elektrická informační tabule: má výhody – interaktivní plán města, rychlé vyhledávání „tady a teď“, tj. v okamžiku, kdy je návštěvník na místě a orientuje se. Grafický plán města je standardní (a tedy očekávaný) prostředek zvláště ve velkých městech, kde tvoří síť, ale i v malých městech – na náměstí či na autobusovém či vlakovém nádraží. Spojení se zvukovou informací v několika řečech je u nás dobrý nadstandard, v cizině není k dispozici vždy, ale  často bývá.

Problematické/těsným místem může být – rychlé zastarávání při větších změnách (při rozvoji města)

Otázky, které je třeba si položit: Je odpovídající  umístění na dosavadních místech, tj. při vstupu do města či naopak ve středu města?

b) rozcestníky: mají výhody – názornost (návštěvník nemusí „převádět“ informaci z mapy a jde prostě podle ukazatele), lze na nich naznačit základní trasy k úřadům, památkám, event. firmám, nevýhodou je nutný výběr pouze základních informací, a určitá „nepřesnost“, zvláště pokud jde o větší město

Otázky, které je třeba si položit: Je rozcestníků dostatečný počet? „Obsazují“ základní místa,

kde se lidé rozhodují, kam jít, nechybí na některých místech, na kterých (nejspíš ale nejsou třeba na autobusovém nádraží, vlakovém nádraží)?

c) Městské informační centrum: domnívám se, že je velkým přínosem od okamžiku, kdy už není pouze komerční záležitostí, nýbrž je „pod městem“, ochota a spolehlivost pracovníků je velkým pozitivem, výhody: osobní přístup, možnost zodpovězení otázek, které návštěvník nemůže zjistit jinde, místo široké nabídky dalších materiálů, další služby, které MIC nabízí. Standardní a návštěvníky očekávané zařízení u  turistického centra, jakým Jičín je.

d) Velký prostor pro informovanost o městě umožnil prudký rozvoj internetu, který přejímá – zvláště u mladší generace – při vyhledávání informací prioritní místo. Můžeme je nalézt na webových stránkách města, kde jsou zveřejňovány i některé informace ze zákona, ale které přinášejí i široký servis pro občany, podnikatele, neziskové organizace, turisty – buď zveřejněním dat či alespoň odkazy na jejich vlastní stránky. Podobným rozcestníkem jsou i některé další adresy. Dostupnost dalších informací je dána vyhledávači, které vyjdou vstříc i specializovaným přáním (pokud hledající nezná adresu stránek).

Výhody: Velký objem informací, možnost široké strukturovanosti.

Nevýhody: Nemožnost získat informace v okamžiku, kdy „nejsem připojen“. Ta je ale výrazně eliminována dispozicí internetu na řadě míst (MÚ, MIC, Knihovně Václava Čtvrtka aj.).

e) tištěné materiály: to je samostatná problematika podle povahy těchto materiálů, přesahující rámec našeho tématu už vzhledem k tomu, že nemusí vycházet z dílna Města – mapy, letáčky k jednotlivým kulturním akcím, turistické průvodce, kulturní program města či jednotlivých organizací tvoří samostatný „balík“ informací, které si návštěvník může „vzít sebou“, tj. je to položka navazující na MIC a „konkurenční“ internetovým stránkám. Některé materiály svým obsahem mohou být „systémové“, tj. zapadat do celkového obrazu informací o městě podávaných návštěvníkovi.

 

Dále se nabízí několik otázek:

1)  jaká je provázanost jednotlivých uvedených vrstev či otázka, zda a do jaké míry je to nezbytné/potřebné. Ideální by například bylo, kdyby všechny výstupy vykazovaly jakousi jednotnou kulturu, ať již obsahovou, tak grafickou. Vzorem (možná nedostupným) jednotné grafiky a provázanosti jednotlivých informací může být Pražská ZOO. Mám především na mysli  návaznost

- jednotlivých historických budov a jejich označení v tištěných materiálech
- soulad mezi tištěnými materiály a internetovými stránkami
- návaznost jednotlivých míst při vytváření jednotlivých tras určených pro návštěvníka

2) možnost využití jiných prvků informačního systému, používaných v řadě evropských měst, a souvisejících i s jinak chápaným obsahem sdělení, například

- značení pro návštěvníka vyznačené jakožto trasy na dlažbě nejrůznější formou – linie barevných dlaždic, které vedou návštěvníka po trase, či kovové „špunty“ v dlažbě s toutéž funkcí

- herní prvky ve značení směrů k určitým cílům (v souvislosti s jičínským pohádkovým festivalem by bylo velmi vhodné, dokonce by to možná byl zajímavý úkol pro JMP, vytvořit jakýsi pohádkový místopis, tak jako už máme např. Řáholeček, Rumcajsovu Ševcovnu)

- barevná rozlišení jednotlivých tras, pokud je jich více

- plastické či trojrozměrné prvky nejrůznějšího druhu – „mini“modely (krajiny, města, např. na prezentaci města ve Valdštejnské zahradě byl velice úspěšný model náměstí s bránu a kočáru v lípách), je až podivuhodné, jak nejrůznější plastiky jsou středem pozornosti, často dokonce symboly měst.

 

Kromě toho se nabízí  i celá řada námětů, které možná stojí za diskusi:

- např. vyznačení stravovacích a ubytovacích zařízení, které se recipročně za nabídku „zařazení do systému“ budou podílet na jeho financování (např. na rozcestnících)

podobně informace o umístění velkých firem (to je samozřejmě trochu jiná problematika, v souvislosti s – dopravou), mnohé souvisí i s celkovou představou o dalším rozvoji města v příštích desetiletích).

Tento pohled je samozřejmě zúžený určitým viděním, určitým zaměřením, přesto se už pokouší nacházet obrysy řešení. Teprve v diskusi s dalšími odborníky, popř. občany, se však jistě vynoří další řada dobrých nápadů, které by mohly přispět k dotvoření IS města a tím i jeho další úspěšné cesty a rozkvětu.

jkč 2008