Iggy Pop / Free

Je to jedno z velkých překvapení minulých dnů. Iggy Popa nejspíš každý znal coby zpěváka a muzikanta, pro nějž – když obejdu veškeré hudební charakteristiky – bylo charakteristické „jít za hranu“, divoké, takřka bezhlavě, holé šílenství. V recenzi Jindřicha Götha v MF dnes 14. 9. 2019 je charakterizována celá hudební dráha punkrockového zpěváka, který s hrudí pomazanou syrovým masem nebo pořezaný střepy z rozbitých lahví skákal do publika za dob jeho kapely The Stooges. Já sám si vzpomínám na někdejší článek v Jazz Petitu o něm a kromě muziky, z níž jsem něco neposlouchal, je pro mě především hercem ve filmu Jima Jarmusche Kafe a cigára (jakkoli je to vlastně takřka „neherecká“ záležitost), kde vystupuje v jedné scéně s Tomem Waitsem. Vlastně právě kvůli Tomu Waitsovi jsem si tuhle věc vyhledal a před léty pustil, ale je to vlastně odpichový moment i pro tuto poznámku, neboť Iggy Pop má s Waitsem cosi podstatného společného. Podmanivost hlasu a způsob zpěvního přednesu, který se hodně vymyká běžným standardům.

O této podmanivosti hovoří i recenze Honzy Vedrala s názvem Chci být svobodný. Iggy Pop se na nové desce osvobodil od hlučného rocku na Aktuálně.cz, kde (něco prozrazuje už citovaný název) autor recenze hovoří o přirozenosti projevu, výraznější než u předchozí, ceněné desky Post Pop Depression (o níž shodně hovoří novinová recenze Göthova), a pak shrnuje ve dvou větách myslím podstatu toho, jak jsem si songy z Popova nového alba poslechl já: „Bezprostřední a intimní. Úplně stačí, když jen za zvuku klavíru a trumpety recituje posmrtně vydaný text Loua Reeda jménem We Are the People.“ Tím fantastickým trumpetistou a klavíristou je Leon Thomas, na albu ještě můžeme slyšet „brooklynskou zázračnou kytaristkou Sarou Lipstateovou, která vystupuje pod přezdívkou Noveller.“

Není to jen úplně odlišná muzika od těch někdejších nářezů, ale taky ne jen odpočinek více než dnes sedmdesátiletého zpěváka. Je tu něco, co Göth přisuzuje jen finále, ale myslím, že to je přítomné i na jiných místech alba, totiž „působivé, temné a sugestivní“ (parafrázuji větnou konstrukci originálu). A je to zřejmé hned v té úvodní ani ne dvouminutové skladbě, která končí jedinou větou, v níž Iggy Pop vyslovuje jako to nejdůležitější svobodu. "I Wanna Be Free." 

Kafe a cigára
https://www.youtube.com/watch?v=49tTzEifY6M

Free
https://magazin.aktualne.cz/kultura/hudba/iggy-pop-free-recenze/r~bfb94b4ad55d11e99d020cc47ab5f122/

https://musicserver.cz/clanek/61562/iggy-pop-free/

Free
https://www.youtube.com/watch?v=IcJx_oLbWqo&list=RDIcJx_oLbWqo&start_radio=1
https://www.youtube.com/watch?v=IcJx_oLbWqo&list=PLQ_INXw-GYgVCPVvjOM-9rDkjCpWTKOnm