Hypo Alpe Adria Center v Klagenfurtu

Hypo Alpe Adria Center v Klagenfurtu
významné stavby současnosti

Korutanská zemská a hypotéční banka (Kärntner Landes-und-Hypothekenbank), významný bankovní koncern, jehož tradice sahá do roku 1896 a který je dnes činný ve dvanácti evropských zemích, včetně Německa, Slovinska, Maďarska, Rakouska, Ukrajiny, Makedonie atd., byla investorem stavby, která ovšem překračuje „jen“ peněžní rozměr. Tak to bývá, že finanční ústavy mají dostatečné množství prostředků na to, aby si mohly postavit prakticky to, co chtějí. Ty chytré, „kulturní“, se nechtějí pouze bombasticky zviditelnit, nýbrž zaplatí architekta, který přijde s nějakou „přidanou“ hodnotou, filozofií, zasahující nejen „jednu budovu“, ale koncepci celého životního prostoru současnosti.

Z článku Petra Šmídka na ArchiWebu o stavbě Hypo Alpe-Adria Center je zřejmé, co mám na mysli. Přesto vyberu několik formulací z tohoto textu, aby to bylo ještě zřetelnější: „odvěký problém vymezení hranice mezi rurální a městskou typologií“,  „svažující se ostře zvrásněná střecha vytváří konceptuální krajinu“,  „…aby se mohla stát významnou kulturní a občanskou institucí“.  

Význam zásadního posunu plasticky vystoupí, představíme-li si jakoukoli veřejnou budovu tradičního „měšťanského“ společenství (vím, že to není žádný přesný termín, ale myslím, že je to srozumitelné), třeba banku, školu, divadlo, kostel nebo polikliniku. Výrazné vstupní průčelí, které je zároveň předělem a hranicí mezi vnějším prostorem města, ale i krajiny, jehož je město součástí, kompaktnost tvaru stavby, pravidelné geometrické členění fasády, ale i vnitřní organizace stavby, akcentující lidský řád a prezentující možnosti technologií a umu lidské ruky, je to vlastně společné přes nejrůznější funkce budov, jimž odpovídá pak konkrétní uspořádání budovy.

Třeba už u gotické katedrály je tento předěl, tato uzavřenost porušena, stavba směřuje k nebi, vylehčenost hmot a možnost prostoupení světla do vnitřního prostoru akcentuje jiné ideje a hodnoty. Právě tak u nekonstruktivní model, podobající se v určitých pohledech skalnímu masívu či krystalu, v jehož nitru se pohybujeme jinak než jen v „tradičních“ podlažích a jinak vnímáme i vztah v pohledu „zevnitř krystalu“ atd. Je to až magické, přestože se jedná o nejsoučasnější stavební postupy. Poselství je zřejmé. Architektura a příroda hledá vyšší společný řád, vlastní funkce stavby – „být peněžním ústavem“ – chce být reprezentantem širších hodnot, hodnot civilizačních či kulturních, je už vcelku jedno, které slovo je důležitější. Myslím si, že obě.

P.S. A to vše přesto, že v nedávné době se právě o této bance hovořilo v souvislosti s nekalými kšefty a praním peněz, v jejichž pozadí se objevily osoby drogového podsvětí v pobočkách v Srbsku a Monteegru atd. (kolem roku 2009). Sama architektura a její ideje holt někdy není v souladu s „nízkou“ realitou.

https://www.archiweb.cz/buildings.php?type=16&action=show&id=2102
https://de.wikipedia.org/wiki/K%C3%A4rntner_Landes-_und_Hypothekenbank_Holding
https://www.youtube.com/watch?v=oB3-d3fo7l0&playnext=1&list=PLF81835031EB445DB&feature=results_main

Aféra:
Geldwäsche und Drogendealer Die schmutzigen Geschäfte der Hypo Alpe Adria
Es ist der Bankenkrimi der letzten Jahre: Millionensummen an schwarzen Geldern wurden gewaschen. Die Hypo Group Alpe Adria machte Geschäfte mit dubiosen Personen. report-Recherchen führen nach Serbien und Montenegro. Die Bayern LB war gewarnt - und hat die HGAA gekauft.
https://www.youtube.com/watch?v=m9Zz_g9fqdg