Hluboká nad Vltavou (AJG)

Hluboká nad Vltavou
EXOD 2012
Alšova jihočeská galerie

Zámek Hluboká nad Vltavou jsem ten den navštívil vlastně dvakrát. Vzhledem k tomu, že s celou výpravou EXODu byla tomuto atraktivnímu místu vymezena jen určitá část dne (v programu se oznamovalo: „zámek nebo galerie“) a interiér zámku jsem si rovněž nechtěl nechat ujít, vrátil jsem se sem z Českých Budějovic odpoledne ještě jednou autem (jiná varianta by byla zůstat zde a vrátit se zpět MDH, do města jezdí autobus č. 4), abych měl dostatek času na návštěvu galerie. Nechtěl jsem si nechat ujít především dílo Františka Muziky, expozice byla zaměřena na volnou a scénografickou tvorbu. A ovšem také ony gotické madony, jimiž je Alšova jihočeská galerie proslulá. Tato instituce je pro každého uměnomila kultovním pojmem vzhledem k tomu, že od šedesátých let vystavovala to nejlepší i ze současného českého umění, mnohdy to, co v metropoli nebylo k vidění. Pro mne ovšem jediná smůla byla ta, že to z Jičína přece jen je trochu z ruky, a vzhledem k tomu, že jsem v šedesátých ani sedmdesátých létech ještě neměl auto, tak cesta byla takřka vyloučena nebo spojena se značnými obtížemi.

V tomto kratičkém příspěvku tedy ještě připojuji několik odstavců ze stránek galerie, věnovaných zdejším sbírkám starého českého umění / https://www.ajg.cz/

Mezi nejvýznamnější vystavená díla patří Madona z Rudolfova (kolem 1275), doklad vlivu francouzského umění, pocházející z dominikánského kláštera v Českých Budějovicích. Busta z Třeboně a Světice z Dolní Vltavice (obě kolem 1380) jsou doklady sochařské tvorby parléřovské katedrální huti Torzo oltářního obrazu s Madonou mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou (kol. 1350) řadíme do produkce dílny Vyšebrodského mistra, Adoraci Páně z Hluboké (kol. 1380) do dílny Mistra Třeboňského oltáře. Madona ze Svérázu (kol. 1410 –1420) představuje jednu z nejtypičtějších poloh umění krásného slohu v sochařství, stejně jako Madona svatotrojická (kol. 1440) v malířství.

Pieta z Všeměřic (kol. 1440) je vysoce kvalitní socha, ovlivněná, nebo přímo pocházející z Bavorska. Ukřižovaný z Boletic (kol. 1450) sloužil při liturgických hrách (pohyblivé paže). (1494) jsou jedním z dokladů vlivu Podunají. Soubor děl Mistra Žebráckého oplakávání (např. Svatá Trojice z Č. Budějovic, Klanění Tří králů z Č. Budějovic, Maří Magdalena z Malého Boru u Horažďovic a další) představuje jeden z nejkvalitnějších a nejvýznamnějších souborů pozdně středověké výtvarné produkce, stejně jako práce Mistra Zvíkovského oplakávání (Madona z Českého Krumlova, Světice z Homol, Madona z Hracholusk a další). Obě dílny pracovaly na počátku 16. století. Expresivní polohu umění přelomu gotiky a renesance představují díla Madona ze sv. Tomáše, Oplakávání z Korkusovy Hutě, Ukřižovaný z Českého Krumlova.

(na stránkách Alšovy jihočeské galerie, týž text mám v papírové podobě na skládačce „Gotické umění / malířství a sochařství 13. – 16. století“ s několika reprodukcemi děl, podobná skládačka je věnována i dalšímu tématu, „Flámské a holandské malířství 16. – 18. století“)

František Muzika
https://www.ajg.cz/vystavy/probihajici/frantisek-muzika-volna-tvorba-scenografie.html
https://www.rozhlas.cz/mozaika/vytvarne/_zprava/velka-vystava-frantiska-muziky-v-ajg-v-hluboke--1062590