Herzog & de Meuron

18.03.2013 00:20

Herzog & de Meuron
významné stavby současnosti

Není tolik architektonických kanceláří, které by se do podoby dnešního světa v posledních desetiletích zapsaly tak, jak to učinila švýcarská Herzog & de Meuron. Každá ze staveb, které na tomto místě jen zmíním, by stačila ke světové proslulosti studia, kterou založili dva muži, narození v roce 1950 (ani ne měsíc od sebe) v Basileji –  Jacques Herzog a Pierre de Meuron. Aniž bych původně chtěl psát tento příspěvek, vlastně mi takřka nic jiného nezbývá, mám-li jen shrnout texty, které se k Herzog & de Meuron v sérii významné stavby současnosti vážou a které jsem vybíral nezávisle na jejich autorech – ať je to už Návštěvnické centrum Vitra, Walker Art Center v Minneapolis či Allianz-Arena v Mnichově. Kdybych pokračoval a sledoval, mohl bych zmínit třeba multifunkční umělecké a kulturní centrum v Santa Cruz de Tenerife na Kanárských ostrovech Tenerife Espacio de las Artes (TEA), Tate Modern v Londýně, největší muzeum moderního umění na světě, Věž sv. Jakoba v Basileji, fotbalový stadion St.Jacob-Park tamtéž, Labská filharmonie v Hamburku, muzeum La CaixaForum v Madridu či výstavní prostor Schaulager v Münchensteinu u Basileje.

Krátce po absolvování Eidgenössische Technische Hochschule Zürich v roce 1975 si otevřeli v roce 1978 oba architekti v Basileji, Rheinschanze 6, architektonickou kancelář. Postupem času ji rozšířili o pobočky v Londýně, Mnichově, Barceloně, San Francisku und Tokiu. Celkem zaměstnává podnik 330 spolupracovníků. Partneři jsou mimo jiné architekti Harry Gugger (* 1956), Christine Binswanger (* 1964), od roku 2003 také Robert Hösl (* 1965), Ascan Mergenthaler (* 1969) a pět dalších architektů.

Mezinárodní proslulost si vydobyla firma londýnskou Tate Modern, kterou zrealizovala ve spolupráci s curyšským zahradním architektem Dieterem Kienastem. Pro Olympijské hry 2008 naplánovala a postavila Národní stadion v Pekingu. Zabývali se rovněž plánováním celé velké oblasti města, v níž chtěli spojit moderní prvky s klasickou čínskou architekturou, práce zde však vyvolala velké kontroverze, firmě bylo předhazováno, že si ze země vytvořila pole pro experimenty. V roce 2005 hamburský senát odsouhlasil stavbu Labské filharmonie, architektem několikaposchoďové cihlové fasády Špejcharu A u Labe byl Werner Kallmorgen, nad ní vzniká gigantická skleněná vlna, obsahující mj. tři koncertní sály, kongresové centrum, hotel atd. Vzniká celá řada dalších projektů, některé náměty jsou ve stavbě.

Firma obdržela v roce 1993 Německou cenu kritiků, v roce 2001 Pritzkerovu cenu, v roce 1007 prestižní cenu japonského císařského domu Praemium Imperiale.

https://de.wikipedia.org/wiki/Herzog_%26_de_Meuron

 

Zpět