Henryk Wieniawski

Henryk Wieniawski
světoví houslisté

Tak jako v řadě případů byl polský houslový virtuóz a hudební skladatel židovského původu. Nechci to příliš zdůrazňovat, protože je to možná jen poněkud vnější okolnost, která mohla v důsledku přispět k prosazení mimořádného talentu na světové scéně, nicméně když si pročítáme životopisy řady houslistů nebo i hudebních skladatelů (např. ruský/sovětský houslista David Oistrach, lotyšský houslista a dirigent Gidon Kremer, možná nejznámější, izraelsko-americký virtuóz Itzhak Perlman, dirigent Yehudi Menuhin, v populární hudbě Leonard Cohen či Bob Dylan atd.), dočteme se jako první informaci právě tuto skutečnost. Kromě toho mi teď na tomto místě připadá tento aspekt skoro nepatřičný, když si uvědomuji, že Wieniawski byl právě tím, kdo nezdůrazňoval svůj původ či příslušnost k židovské kultuře, naopak konvertoval ke katolické církvi.
Podstatnější pro hudbu samotnou je pro mne nicméně v každém případě stylová poloha, kterou spolurčilo devatenácté století, v němž Wieniawski žil, tedy romantismus. Romantismus akcentuje individualitu, chceme-li výjimečnost, citovost, v epoše preromantismu se zrodil pojem „génia“, jak jej známe v dnešní době (v baroku to byla prostě „jen“ jakási duchovní nehmotná bytost, nikoli mimořádně nadaný člověk, ještě u raného Goetha čteme „es dichtet in mir“, tedy „něco básní ve mně“). Houslový virtuóz je formát pro takovou osobnost, jakoby šitý na míru. Mimořádná technická zdatnost, která může vyvolávat až podezření z působení nečistých sil (ze spolupráce tohoto druhu byl podezříván už Paganini, ostatně už v baroku vznikla skladba, později nazvaná „Ďáblův trylek“, viz zde samostatný článek), uctívání ikon umění (tenkrát se tomu jen neříkalo ikony, ale princip byl týž jako je dnes třeba u Pelého či Bolta), technický rozvoj nástroje, který ještě před sto lety byl tichý, spirituálně znějící, a nyní umožňuje strhující jevištní vystoupení, a tak dále, to vše jsou souvislosti, které vysvětlují, proč dnes hovoříme, pokud pomineme barokní a klasicistické předchůdce, jako byl Heinrich Ignaz Biber, Tartini, Torelli, Vivaldi, František Benda či  Giovanni Battista Viotti, o houslových virtuózech Henri Vieuxtempsovi, Eugène Ysaÿeovi a – Henryku Wieniawském.
Na příslušné stránce Wikipedie najdeme základní údaje o životě a díle. Na YouTube pak poslechové ukázky z díla. Od roku 1935 se koná v Polsku (1. ročník ve Varšavě, později v Lublinu) mezinárodní houslová soutěž, která navazuje na tradici významného polského houslisty, skladatele a pedagoga.

Info /
https://cs.wikipedia.org/wiki/Henryk_Wieniawski https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_houslist%C5%AF
o soutěži
Muzika /
Polonaise Brillante A dur, op. 21 / housle Maxim Vengerov
https://www.youtube.com/watch?v=zGmUY3b53Mw&feature=related
Polonaise No. 1, D dur / housle Maxim Vengerov
https://www.youtube.com/watch?v=bBzacHbiP64&feature=related (nahráno se slabší intenzitou)
Polonaise No. 1, D dur / housle Jascha Heifetz
https://www.youtube.com/watch?v=21dsRBeIy8A&feature=related
Caprice / Itzhak Perlman
https://www.youtube.com/watch?v=bB1DwvWstLM&feature=related
Houslový koncert č. 2, d moll, třetí věta / mladý Itzhak Perlman, 1964
https://www.youtube.com/watch?v=vLosUBnCAAs&feature=related
Houslový koncert č. 2, d moll, třetí věta / Jasha Heifetz
https://www.youtube.com/watch?v=SyzZL8L7VlI&feature=related
https://www.youtube.com/watch?v=4w4M2Ym7fv8&feature=related (jiné, možná lepší video)
Scherzo Tarantelle / Yehudi Menuhin (historická nahrávka)
https://www.youtube.com/watch?v=k8K53QCdS20&feature=related
Scherzo Tarantelle / Jasha Heifetz (komentovaná historická nahrávka)
Houslový koncert č. 1, nahrávka s prezentací houslového notového partu / interpret neuveden
https://www.youtube.com/watch?v=TReFpkL-Bx8&feature=related (1. věta)
https://www.youtube.com/watch?v=iHkS5Pcm4G4  (konec 1. a 2. věta)
https://www.youtube.com/watch?v=Q1MPcS5B4fQ (3. věta)