Heinrich Ignaz Biber, Václav Karel Holan Rovenský, Jan Josef Božan

01.08.2014 15:22

Heinrich Ignaz Biber, Václav Karel Holan Rovenský, Jan Josef Božan
tři výročí českých/evropských barokních skladatelů

Jsou okolnosti, u nichž se chce stěží věřit, že to jsou náhody. Rozhodující výročí, které vedou k pravidelným oslavám roku, jehož číslo končí „na čtyřku“, jako Roku české hudby, jsou přece jen od sebe tak trochu roztroušena – Bedřich Smetana (dvakrát čtyřka, 1824 a 1884, v roce 1924 se právě při příležitosti stého výročí jeho narození začal Rok české hudby slavit), Antonín Dvořák (zemřel 1904), případně Josef Suk (nar. 1564). A samozřejmě jsou tu i další – Kryštof Harant z Polžic (450 výročí narození), Vilém Blodek (140. výročí úmrtí), J. K. Vaňhal (275. výročí narození), E. F. Burian (110. výročí narození a 55. výročí úmrtí), Leoš Janáček (160. výročí narození), J. B. Foerster (155. výročí narození). Nicméně abychom oslavovali tři výročí českých a evropských skladatelů, kteří se narodili na rok stejně, to už není jen tak.

Heinrich Ignaz Biber nebo chcete-li Jindřich Ignác Biber, houslista původem z Liberecka, Stráže pod Ralskem, absolvent jezuitského gymnázia v Opavě, udělal – řečeno dnešním jazykem – obrovskou kariéru, když nejdříve pracuje jako první houslista v zámecké kapele u biskupa Karla Lichtensteina v Kroměříži a posléze stoupá na stupínkách významných postů až k tomu nejvyššímu, když je jmenován kapelníkem na dvoře v Salzburku a získává šlechtický titul.

Před dvaceti třiceti lety byl v českém kulturním povědomí takřka neznám, bylo pro mne zjevením, když jsem si koupil album, které nahrál Šimon Matoušek ve Studiu Matouš se souborem Musica Florea (Marek Štryncl). Divoké skladby Battalia překonaly svou působivostí Vivaldiho Čtvero ročních období, houslistický původ autora byl zřetelný. Na nahrávce slyšíme mezzosoprán vycházející hvězdy Magdaleny Kožené a bas Michaela Pospíšila, kterého jsem později mohl blíže poznat v souvislosti s jeho Ritornellem v době jeho pobytu v Jičíně. Muzika byla nahrána na dobové nástroje a měla zcela odlišnou atmosféru od té, na niž jsme byli z většiny hudebních nahrávek zvyklí.

Dnes doba pokročila, tuším někdy před rokem jsem našel Salzburskou mši kompletně na YouTube (v době, kdy už přestalo platit omezení deseti minut pro jeden stream), na tyto stránky jsem ještě, jak jsem se mylně domníval (protože to mám někde v poznámkách) a teď zjišťuji, odkaz nedal, nicméně k poslechu byl určen příspěvek v řadě „čeští houslisté“ (zde, tam další odkazy) a o skladbě Sonata representativa (zde).

Tady je tedy ta úžasná Salzburská mše:
https://www.youtube.com/watch?v=YGfR1XBWv_E

Tady Missa Christi Resurgentis
https://www.youtube.com/watch?v=CyhszjacdaE

Tady Misa Sancti Henrici
https://www.youtube.com/watch?v=YHSrwqm6a-4

Tady Missa Bruxellensis s Jordi Savallem, rovněž skvělá nahrávka
https://www.youtube.com/watch?v=VEde2LVnaiM

Instrumentální skladby
https://www.youtube.com/watch?v=AWb5-llJJlU
https://www.youtube.com/watch?v=scWUKVcF6Y8

Další info
Heinrich Ignaz Biber
https://www.rokceskehudby.cz/vyroci?idos=89
https://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Ignaz_Biber
nahrávka se souborem Musica Florea
https://www.matous.cz/detail.php?id=MK%200031

Starší články zde
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/heinrich-ignaz-biber/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/heinrich-ignaz-biber-sonata-representativa/

Václav Karel Holan Rovenský , druhý z trojice barokních skladatelů má ve svém jménu název místa v Českém ráji , proslulého dnes především svými obrácenými „rebelantskými“ zvony, totiž Rovensku pod Troskami (tenkrát se ovšem nazývalo ještě Rovensko pod Kamenicí). V zalesněném hřebenu naproti Rovensku, se o kus dál za Troskami na hlavní turistické trase nachází dnes restaurovaný hrad Valdštejn. Zde právě Holan nějaký čas působil jako poustevník a nějaký čas jako kameník, zatímco jinou část života – jen zdánlivě jako by to byl jiný člověk – byl varhaníkem v pražském (vyšehradském) kostele sv. Petra a Pavla.

Jednu z jeho ústředních skladeb, Capella regia musicalis (Kaple královské zpěvní a muzikální) nahrál již zmíněný Michael Pospíšil se svým Ritornellem v roce 2004 pod názvem Čas jako hlas, což je právě citát z díla hudebníka, básníka a kameníka z našeho kraje.  

Text tohoto pozoruhodného kancionálu je dostupný na Wikizdrojích zde

Info
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Holan_Rovensk%C3%BD

https://www.rozhlas.cz/vltava/vazhudba/_zprava/vaclav-holan-rovensky-cas-jako-hlas--253510

https://www.discogs.com/V%C3%A1clav-Karel-Holan-Rovensk%C3%BD-Ritornello-Michael-Posp%C3%AD%C5%A1il-%C4%8Cas-Jako-Hlas-Capella-Regia-Musicalis/release/2674501
https://www.arta.cz/index.php?p=f10124cz
Text
https://cs.wikisource.org/wiki/Capella_regia_musicalis
Další
https://www.antologiehudby.cz/autori.php?id_skladatele=8&prijmeni=Holan+Rovensk%C3%BD
Bohužel takřka nesledované jsou nahrávky, které vznikly v loňském roce na Arkádovém nádvoří v Jičíně – M. Pospíšil a Literáci
https://www.youtube.com/watch?v=h82EZMws6Ms
https://www.youtube.com/watch?v=05TcxDqEzBc
https://www.youtube.com/watch?v=qGsnTB3GCD0
https://www.youtube.com/watch?v=3RmKQuyMZPM
https://www.youtube.com/watch?v=3RmKQuyMZPM
https://www.youtube.com/watch?v=A6U-BO3PZgs

Jan Josef Božan, římskokatolický kněz, který žil rovněž ve Východních Čechách, je znám jako autor jednoho z nejproslulejších barokních kancionálů. Jeho Slavíček rajský – název připomíná užití tohoto topoi už u Felixe Kadlinského, jehož Zdoroslavíček je pak převodem díla Trutznachtigall německého jezuity Felixe Spee, ale hlavním zdrojem je výše uvedený kancionál Capella regia musicalis V. K. Holana Rovenského –  vznikl za podpory hraběte Františka Antonína Šporka (ano, téhož Šporka, který má zásluhy o barokní komplex v Kuksu) a byl vytištěn v Hradci Králové. 830 písní jedno- až pětihlasých s doprovodem varhan je řazeno podle církevního roku, tj. začíná písněmi adventními a pokračuje celou řadou témat, mj. i písně ranní, večerní, před stolem a po stole (podrobněji viz čl. na Wikipedii zde). Podrobný seznam písní i srovnání s dalšími kancionály, zvl. rovněž proslulým Šteyerovým kancionálem, ale i drobnějšími regionálními spisy, lze najít v diplomové práci M. Tröstla (viz odkaz dole). Originální tisk lze najít na adrese zde.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Josef_Bo%C5%BEan
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slav%C3%AD%C4%8Dek_r%C3%A1jsk%C3%BD
Diplomová práce M. Tröstla
https://theses.cz/id/qoblp7/downloadPraceContent_adipIdno_10578
Naskenovaný originál zde
https://www.manuscriptorium.com/apps/main/index.php?request=show_record_num&param=0&client=&ats=1406897661&mode=&testMode=&sf_queryLine=bo%C5%BEan&qs_field=9

Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=_LhX-q4vcPI
https://www.youtube.com/watch?v=BASRd8bNpB0
https://www.youtube.com/watch?v=RULuc_InRzo
https://www.youtube.com/watch?v=qE-SjMhNKb0

Zpět