Hebrejská univerzita v Jeruzalémě

Proč jsem se tentokrát zaměřil – jako na první – na neevropskou univerzitu, navíc na vzdělávací instituci, která nemůže mít – byla založena v roce 1918 –, ve srovnání se starobylými evropskými univerzitami, které mají takměř tisíciletou tradici, tak bohatou historii jako ony? Odpověď je vcelku prostá. Židovská kultura je jednou z těch, které kladou ve svém hodnotovém žebříčku na jednu z nejvyšších příček vzdělání. Kniha je v životě Židů tím, k čemu se upínají jako snad k tomu nejdůležitějšímu, jako k ikoně a znaku své identity, zdroje nejen poučení, ale i moudrosti, vlastní historie, „návodu“ či „klíči“ ke všemu podstatnému.

Můžeme se o tom přesvědčit na vlastní oči, když navštívíme některá místa v židovském světě. Je pravda, že když se u nás říkalo, že je někde křik „jak v židovské škole“, znamenalo to nedisciplinovanost, možná chaos, to nicméně nemění nic na tom, že škola je v životní cestě pro Židy důležitá. O tom svědčí skutečnost, že škola se nachází vždy v těsné blízkosti židovského chrámu. A škola znamená i knihovnu. Ve srovnání s křesťanstvím je charakteristický způsob rozvíjení židovského učení, tedy Starého zákona, v knižních komentářích (tedy v Talmudu). Můžeme říci v komentářích a komentářích komentářů, rozvíjených po generace. (Což může mít i nevýhody, nepřehlednosti, ale o to v tuto chvíli nejde.)

Takže paradoxně univerzita, nevyniká takovým stářím jako některé evropské univerzity, která nemá – fakticky – poměrně krátkou historii svého vzniku, si přináší tradici rozměr starobylosti ve své tisícileté kultuře. Nu a pak tady máme „obsahovou“ odlišnost hebrejské kultury od křesťanství, a tedy jiný úhel pohledu, přičemž na druhé straně je ta hebrejská jedním ze zdrojů i kultury naší. Takže i ona je součástí evropské identity. Je rovněž zajímavé, že na Wikipedii je jméno Hebrejské univerzity uváděno i v arabštině. Samozřejmě, protože i samo místo, kde se univerzita nachází, je na tektonickém švu několika kultur. I to může být zajímavé, stejně jako je úchvatný i samotný Jeruzalém.

Vznik Hebrejské univerzity je spojen s hnutím, které spojovalo její založení s vytvořením nového židovského státu – Izraele. Proto byla tato vize pro toto kulturní hnutí, nazývané sionismus, velmi důležitá. Nebudeme tady rozebírat paradoxy, které protiklad „tradičního“ a „moderního“ směřování Židů (velmi zjednodušuji) provázelo v moderních židovských dějinách. V tuto chvíli může být pro nás zajímavé, že se sionismem souvisejí osobnosti, které jsou významné i pro evropskou kulturu, a které patří k historii Hebrejské univerzity, totiž Albert Einstein, Sigmund Freud, Martin Buber či Chajim Weizmann.

Je pozoruhodné, že Albert Einstein, který byl v první správní radě univerzity a který zde měl vůbec první přednášku, se ještě v době, kdy byl povolán na Karlovu univerzitu v Praze (1911) označoval za bezkonfesijního. Teprve na jisté naléhání rakousko-uherské správy geniální vědec vyznal své židovství. V sionistickém hnutí se Einstein angažoval po první světové válce, otřesený situací východoevropských uprchlíků po první světové válce. Je zdokumentována jeho účast ve výboru pro přípravu židovského kongresu v roce 1918, kdy v Německu počínal sílit antisemitismus.

Einstein podporoval sionistické ideály, aniž by sám vstoupil do nějaké sionistické organizace. Jeho první cesta do Spojených států byla spojena mimo jiné se získáváním finančních prostředků pro vznik univerzity. V roce 1923 cestoval do tehdejší Palestiny, během této cesty mu bylo uděleno i čestné občanství Tel Avivu. Po smrti Chaima Weizmanna v roce 1952 dostal Einstein nabídku stát se druhým prezidentem státu Izrael, což ovšem odmítl. Svou knihovnu a svou písemnou pozůstalost (50 000 stran) věnoval ve svém testamentu právě této univerzitě.

Pozoruhodné jsou i další osobnosti. Významný rakouský filozof, původem z Vídně, Martin Buber, se celý život věnoval problematice lidské individuality a vztahu dvou osob (počínaje disertací o Jakubu Böhmovi a Mikuláši Kusánském, u nichž může spatřovat začátek filozofování o jedinci v moderním, „renesančním“ pojetí, až po vlastní spisy, zejména knihu Já a ty). Profesor židovského náboženství ve Frankfurtu nad Mohanem uprchl před fašismem ve třicátých letech do Jeruzaléma, kde přednášel antropologii a sociologii (což jsou vlastně témata „jedince“). Po druhé světové válce se angažoval při vzniku státu Izrael. Přátelil se rovněž s Maxem Brodem, ten budiž zmíněn proto, že je to jiný Žid, který odešel do Izraele, tentokrát z Prahy, jejíž kultury („pražská německá literatura“) je součástí.

V historii univerzity bychom mohli takto pokračovat. Jejími absolventy je několik nositelů Nobelovy ceny (v oborech hospodářství, chemie, fyzika).

Hebrejská univerzita zahrnuje takřka všechny oblasti přírodních a humanitních věd, sedm fakult, čtrnáct oblastí vědy, mj. přírodní či agrární vědy, pedagogiku, farmacii, veterinární lékařství a další, kolem devadesáti institutů. Od založení obdrželo své diplomy více než 95000 absolventů, v současnosti zde studuje asi dvacet tisíc studentů, dalších deset tisíc se účastní dalších vzdělávacích programů univerzity.

Univerzita se rozkládá na čtyřech místech (kampusech) – je to Mount Scopus ve východní části Jeruzaléma, kde se nacházejí fakulty humanitních věd, práva, hospodářství, Studentské centrum Franka Sinatry, Institut judaistiky a nová škola politických věd, dále Givat Ram (Edmond Safra, podle židovského bankéře), kde jsou přírodovědné instituty a Národní a univerzitní knihovna státu Izrael s pěti miliony svazky, největší sbírka hebrejských knih na světě, a konečně ještě dva další kampusy - En Kerem, kde jsou medicínské instituty a kliniky, a  Rehovot se zemědělskou fakultou a veterinárním lékařstvím.

Podrobnější informace jsou k nalezení na německých/anglických stránkách Wikipedie, z nichž jsem především čerpal fakta, případně na stránkách univerzity.

https://www.huji.ac.il/huji/eng/index_e.htm

https://technet.idnes.cz/einsteinuv-rukopis-teorie-relativity-lze-spatrit-na-vlastni-oci-v-jeruzaleme-1yk-/tec_technika.asp?c=A100308_100941_tec_technika_pka

https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Buber
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chajim_Weizmann
https://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein
https://de.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein
https://en.wikipedia.org/wiki/Edmond_Safra