Guiseppe Tartini / Ďáblův trylek

proslulé houslové skladby
Ďáblův trylek je skladba pro housle, která je pod tímto jménem známá pro svou mimořádnou technickou obtížnost a použití trylkových pasáží. Podobně jako byla hra Niccola Paganiniho na housle spojována s temnými mocnostmi, vychází i tato přezdívka skladby, jejíž regulérní název je prostě Houslová sonáta g moll, z představy, že to všechno není jen tak. Její autor, Guiseppe Tartini, byl jedním z řady houslových virtuózů v Itálii 18. století, kteří se podíleli na vzniku fenoménu houslí – spolu s jejich staviteli, houslaři. Šťastným spojením práce řady nadaných lidí vznikl nástroj, který se nepodobal příliš všem svým předchůdcům, nástroj zvučný a schopný vydávat nejrůznější barevné odstíny, nástroj, který získal obtížnou technickou literaturu, zajímavou pro všechny pozdější staletí. Houslaři si mohli ověřit požadavky houslistů, ti mohli na takovéto nástroje zahrát to, co by bylo nejspíš nemožné na dřívější smyčcové nástroje. Byl to podobný převrat jako bylo v klavíru tzv. temperované ladění.
K italským tvůrcům houslové literatury patřili mimo jiné Arcangelo Corelli (1653-1713), Giuseppe Torelli (1658-1709), Felice de Giardini (1716-1796), Pietro Nardini (1722-1793),  Nicola (Nicolò) Fiorenza (1700- 1764). K houslařům pak celé rody Guarneriů, Amatiů (nejznámější Nicolò Amati) a nejznámější Antonio Stradivari (1644 -1737). Nerozebíráme tady skutečnost, že i u nás jsme v té době měli hvězdné osobnosti, jako byl Heinrich Ignaz Franz Biber (1644-1704), bavíme se o Itálii, a to ještě jen v nejhrubějších obrysech, proto, aby bylo zřejmé, z jakého kontextu vznikla tak proslulá skladba, jako je Ďáblův trylek.
Je opředena legendou (už tenkrát zřejmě věděli, že věci prospívá, když je doprovozena nějakým příběhem, který sám o sobě vzbuzuje úžas): Příběh "Ďáblův trylek" začíná snem. Tartini údajně řekl francouzskému astronomovi Jérôme Lalandovi, že se mu zdálo, že se mu zjevil ďábel a požádal ho, aby se stal jeho učitelem. Na konci své lekce Tartini podal ďáblovi housle, aby vyzkoušel své dovednosti. Ďábel okamžitě začal hrát s takovou bravurou, že se Tartinimu tajil dech. Celý příběh vyprávěl Tartini ve Voyage d'un Lalande se François en Italie (1765 - 1766). Kdo si jej chce přečíst, je k dispozici na anglické stránce Wikipedie, ze které jsem čerpal text pro tento odstavec.

Skladba má čtyři části:
1. Larghetto affettuoso
2. Allegro moderato
3. Andante
4. Allegro assai-Andante-Allegro assai

Ďáblův trylek se stal kultovní skladbou pro řadu houslistů. Na YouTube si můžeme poslechnout některé z interpretů – německou houslistku Anne-Sophie Mutter, Emmanuelle Baldini

Info
G. Tartini
https://cs.wikipedia.org/wiki/Giuseppe_Tartini
https://en.wikipedia.org/wiki/Devil%27s_Trill_Sonata
Guarneri, rod
https://en.wikipedia.org/wiki/Guarneri
Amati, rod
https://en.wikipedia.org/wiki/Amati
Noty
https://imslp.org/wiki/Violin_Sonatas_%28Tartini,_Giuseppe%29

Muzika
Anne Sophie Mutter
https://www.youtube.com/watch?v=Rb9NvHQNEh0&feature=related I
https://www.youtube.com/watch?v=ejVu1QBFjhM II, III
https://www.youtube.com/watch?v=SGpjhmOqTBM&feature=related  IV
Emmanuelle Baldini
https://www.youtube.com/watch?v=CdnbC_jOyY4&feature=related
Itzak Perlman
https://www.youtube.com/watch?v=8HPud-j9F1M&feature=related I
https://www.youtube.com/watch?v=jeLkouLvpN4&feature=related II https://www.youtube.com/watch?v=CyQwD9KZvhc&feature=related III
https://www.youtube.com/watch?v=LnvUS0QxDYo&feature=related IV
Vanessa Mae
https://www.youtube.com/watch?v=nQ798THmR5Y&feature=related