Guggenheimovo muzeum v Bilbao

Guggenheimovo muzeum v Bilbao
významné stavby současnosti

Snad není žádný Čech, který by neznal Tančící dům v Praze. „Tančící“ mimo jiné také proto, že statické geometrické řešení stavby, kde svislice je opravdu svislá a horizontála vodorovná, obvyklé v racionální tradici posledních staletí evropské kultury, se v moderní architektuře z různých stran různě narušuje a jednou z podob tohoto narušení je dynamizace, „roztančení“ těchto linií, od dob renesance kdysi ukotvených do jednoho řádu. Proč hovořím o Praze, když tématem je významné muzeum umění ve španělském Bilbao? Obeznámení vědí, že je to jméno architekta, vedle Normana Fostera zřejmě nejpopulárnějšího tvůrce moderní architektury posledních desetiletí, kanadsko-amerického architekta a designéra Franka O. Gehryho.

Podíváme-li se na jiné Gehryho stavby, třeba na „Nový celní dvůr“ (Neuer Zollhof) v „Mediálním přístavu“ (Medienhafen) německého Düsseldorfu, kde je takových roztančených domů celá přehršel, začne být zřejmé, o co v tomto směru, nazývaném vcelku logicky dekontruktivismus (v opozici ke slovu konstruktivismus, uměleckém a architektonickém směru, který naopak akcentoval základní geometrické tvary), jde.

Bilbao je hlavním a největším městem Biskajska, jedné ze tří provincií španělského autonomního společenství Baskicko na severu Španělska. Významný přístav a průmyslové centrum s devíti sty tisíci obyvatel (s okolím, vlastní město má se svými tři sta padesáti tisíci zhruba stejný počet jako naše Brno) je desáté největší město Španělska. Muzeum zřízené Guggenheimovou nadací je jedno ze sedmi muzeí po celém světě, které založila, a po onom newyorském, sídlícím rovněž v budově významného moderního architekta Franka W. Wrighta, je nejznámější (ostatní muzea jsou například v Benátkách, v Berlíně, v Las Vegas či v SoHo, další jsou plánována např. v Hong Kongu, Singapuru či v Rio de Janeiro).

Budova muzea v Bilbao se nachází v ria (zátoce, ústí) řeky Nervión ve vnitřním městě. Stavební koncept byl představen Nadaci Solomona R. Guggenheima v roce 1993. Základní kámen byl položen ještě v tomtéž roce. Stavba byla dokončena v roce 1997, na rozdíl od některých slavných staveb nebyl překročen ani termín ani rozpočet. Byla realizována s pomocí CATIA, komputerového programu francouzské firmy Dassault Systèmes původně používaného při konstrukci letadel.  V roce 2001 obdržela významné architektonické ocenění Outstanding Structure Award.

Muzeum disponuje výstavní plochou o rozloze 11 000 m2, ohniskem sbírek je současné umění dvacátého století, které je i částí stálé výstavy. Mezi objekty je méně maleb a skulptur než instalací, realizací videoartu a nových médií, site-specific, stejně tak jako abstraktní umění 20. století, avantgardy, non-objective art apod. Tak zde vedle rozsáhlé sbírky kubismu najdeme díla Richarda Serry (340 stop dlouhý Had), Willema de Kooninga, Marka Rothka, Clyfforda Stilla, Anselma Kiefera, Jenny Holzerové aj. Vedení muzea při příležitost desátého výročí sdělilo, že číslo očekávaných šest set tisíc návštěvníků ročně bylo překročeno, v roce 2007 mohl být přivítán desetimilióntý návštěvník, počet návštěvníků se ustálil zhruba na jednom milionu ročně.

Podrobněji než tento příspěvek, opírající se o německou a anglickou Wikipedii, pojednává o muzeu (jak o stavbě, tak o sbírkách a expozici) pěkný článek Annette LeCuye v překladu Vladimíra Kosíka na serveru ArchiWeb, viz odkaz pod textem.

Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Guggenheimovo_muzeum_%28Bilbao%29
https://en.wikipedia.org/wiki/Guggenheim_Museum_Bilbao
ArchiWeb
https://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=470
YouTube
https://www.youtube.com/watch?v=7dm3M6rs6oI (23:38 min., modely, konstrukce, v angl.)
https://www.youtube.com/watch?v=naWIQhV057Y
https://www.youtube.com/watch?v=mT4KbI6NOm8