Geisslers HofComoedianten

V rámci druhého ročníku putovního festivalu po zámeckých a klášterních divadlech zavítali Geisslers HofComoedianten (píšu to podle toho „úplného“ originálu, tedy ještě s velkým „C“uvnitř slova, protože se mi to barokně líbí) na nádvoří jičínské Valdštejnské koleje. K mému potěšení, protože od někdejších festivalů Kolej v jednom kole se tady toho zase až tak příliš nedělo. I když právě Geisslers tady jsou podruhé, poprvé vloni v jednom ze svých projektů s chůdami.

K ostatním místům, na nichž předvádějí Dvorní komedianti své umění během tohoto festivalu, patří unikátní zámecké divadlo v Litomyšli, zahradní divadlo na Nových Hradech, náměstí v Žamberku (objekt zámku je bohužel veřejnosti nepřístupný), zámek v Náchodě, epilog festivalu bude patřit zámku Potštejn, říkají umělci původem z Náchoda, kteří si Šporkův Kuks záměrně vybrali jako svou stálou scénu.

Dával jsem si dohromady alespoň některé střípky toho, co jsem o tomto souboru, jemuž sláva i do Jičína předcházela už před lety a vzpomněl jsem si na jméno Stanislav Bohadlo, divadelní festival Theatrum Kuks. Když jsem se podíval poněkud podrobněji na webové stránky, zjistil jsem, že si to pamatuju správně, a dočetl se ještě mnohé jiné. To tady samozřejmě nebudu opakovat. Spíše řeknu, že to, co HofComoedianten dělají, není klasické kostýmované divadlo, nýbrž něco poněkud jiného.

Poetika kukského (sic!) souboru je zkřížení barokního ducha a dnešního světa s tím, že „jeviště“, tedy to, co se dává najevo, že se zjevuje, je schopné prostřednictvím barokního příběhu přetavit svůj střet s dneškem v nadsázce, záměrné manýře, hereckých vzorcích, pozoruhodné scénografii, kterou bychom očekávali spíš u zcela soudobých (dnes soudobých) divadel, do paraboly (podobenství), v níž se zrcadlí pitoreskní, ulítlé a přitom zcela zcela reálné jevy dnešního světa.

Dalo by se to probrat i na hře Lakomec, pod níž je vedle Moliéra podepsán i autor Dvorního komediantského divadla Petr Hašek. Odehrává se v době velké hospodářské krize, hraje se prizmatem muzikálu, přehrává se ona věčná lidská vlastnost, o níž psal Moliére a jíž jsme svědky ve snad ještě hojnější a globálnější míře i dnes. Divák si to užije, symbol klasického „rádia“, v němž jsou ukryty peníze, motiv oné proslulé scény, která se ale hraje jinak než u klasika, to vše nechává v doznění možnost přemýšlet v dalších rovinách o všem možném. Proto možná na programovém listu je vedle fotky z představení komentář Lakomec! Lakomec?! Lakomec? (L´Avare).

Geisslers HofComoedianten
https://www.geisslers.cz/
https://www.facebook.com/geisslers

Theatrum Kuks
https://www.bohadlo.cz/stan/kuks/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Theatrum_Kuks
https://www.facebook.com/TheatrumKuks