Gaetano Donizetti / Don Pasquale

12.04.2020 03:06

Gaetano Donizetti / Don Pasquale
Metropolitní opera, záznam představení z jejích stránek, shlédnuto 12. dubna 2020

John Del Carlo – Don Paquale
Anna Netrebko – Norina
Matthew Polenzani – Ernesto
Mariusz Kwiecien – Malatesta
Otto Schenk – produkce
James Levine – dirigent

Tuhle rozpustilou operu znám trochu z repertoáru orchestru, kde už po léta hraju, jeden z jeho projektů byla „italská muzika“, večer s podtitulem Gusto di Italia (máme italského dirigenta), a tak bylo na místě se věnovat skladbám Rossiniho, Verdiho a dalších Italů, z Donizettiho Dona Pasquala byla na programu árie Bella siccome un angelo (Je krásná jako anděl). Dílo skladatele, jenž proslul především jinou operou, Nápoj lásky, vzniklo v Paříži, kde autor získal s Italskou komedií (Théâtre-Italien či Comédie-Italienne) smlouvu na novou operu. Zvolil – podle tehdejších zvyklostí – veselé téma, Ser Marc’Antonio, libreto Angela Anelliho, které už předtím zhudebnil dnes zapomenutý Stefano Pavesi. V obměněném zpracování příběhu s tématem nerovného páru, navazující na někdejší komedie Carla Goldoniho a typů divadla commedia dell´arte. Premiéra v lednu 1843 za účasti skladatele.

Děj nebudu reprodukovat, lze si ho přečíst v každém divadelním programu. Rozehrává se z postav – Dona Pasquala, staromódního, lakomého a tvrdohlavého starého mládence, nicméně dobrého chlapa, podnikavého doktora Malatesty, Ernesta, synovce, mladého a šťastného milovníka Noriny, mladé vdovy, citlivé a možná trochu sentimentální. První tóny ve svižném tempu melodie violoncella, tak trochu jako z Básníka a sedláka (ostatně předehra k téhle operetě je z roku 1846), a hned zase do svižného proudu. A nyní už hlavní hrdina s hodinkami v ruce čeká na doktora, aby mu předepsal prášky, ten, zatímco Dona Pasquala vyšetřuje, v romanci vychvaluje „anděla, čistého jako lilie, s růžovými rty a ebenovými vlasy“… Don Pasquale „hoří vášní“. Na něco veselého je zaděláno.

Na rozdíl od té řady oper s velkými sbory, plným jevištěm účinkujících, což je určitě působivé, je tato opera vlastně v komorním obsazení, během prvního jednání je na jevišti jedna nebo dvě osoby, sólové výstupy nebo duety (Don Pasqualo s Ernestem či pro proměně, kterou můžeme v pohledu do zákulisí za oponou sledovat, Norina s Malatestem). Dojde i na tercet a dokonce na kvartet, ale žádné velké výstupy (až na výjimky, kdy se na jevišti objeví postav větší množství postav, jako na začátku třetího dějství, jehož začátek je takto více „odpíchnut“ než předchozí děj či v čase 1:48, kdy zase všichni seběhnou ze schodů), vše směřuje spíš k sólům, a je tomu tak i v hudbě. Krásné sólo na trubku předtím, než nešťastný Ernesto, který schází s kufrem ze schodů a naříká, že se musí vzdát Noriny, začne zpívat (před 50. minutou záznamu), a pak se znovu opakuje. Takových zajímavých míst, které bych v přece jen klasické opeře nečekal, je tu několik.

Poněkud jiné je i to, co jsme zaregistrovali už ve zmíněné proměně, totiž pohled za oponu ještě během představení. Zatímco v jiných operách je tato část ponechána až po představení, zde si můžeme poslechnout rozhovor s umělci již o přestávce (1:26). A pak už, v poněkud jiných opozicích, jak shora naznačeno, tedy ve střídání sól a duet a několika sborových scén vše ubíhá ke zdárnému konci, kde se nejdříve v brilantním a efektním „rychlotextu“ a zpívaném smíchu vše uzavírá, poslední jsou na scéně a potom na předscéně před oponou v tanečních poskocích Don Pasquale a Malapesta (2:01). Poslední proměna (a pohled shora a do zákulisí), a Osmý výstup (č. 14, Serenáda), „jaká to krásná noc“, květnová noc, sbor, pak už se opravdu vše chýlí ke konci, a slovy Ernesta a Malapesty o „morálce, která má svá ostří“ a závěrečné bilanci, za přítomnosti celé čtveřice hlavních protagonistů i všech ostatních.

Odkazy

https://operaplus.cz/glosa-podkrkonossky-symfonicky-orchestr-hudba-s-gustem/

Don Pasquale
https://cs.wikipedia.org/wiki/Don_Pasquale

recenze nastudování v Met
https://operaplus.cz/don-pasquale-v-met-show-ktere-nelze-odolat/
https://www.casopisharmonie.cz/recenze/gaetano-donizetti-don-pasquale.html

Zpět