Frédéric Chopin, Klavírní sonáta č. 3 h moll, op. 58

Frédéric Chopin, Klavírní sonáta č. 3 h moll, op. 58
hudební skvosty minulosti

Pro polského skladatele a klavírního virtuóza období romantismu Frédérica (původně Fryderyka) Chopina (1810 – 1849) byl tento nástroj úhelným pohledem na hudbu vůbec. „Básník klavíru“, jehož počátek kariéry měl rovněž množství českých konotací, napsal většinu svých skladeb pro sólový klavír a všechny jeho další skladby obsahují klavírní part. Vedle 27 etud, 21 nokturn, 17 polonéz, 58 mazurek, 26 preludií, 20 valčíků a dvou klavírních koncertů je rovněž autorem třech klavírních sonát. Klavírní sonáta č. 3, op. 58 je tedy Chopinova poslední skladba tohoto druhu. Vznikla v roce 1844 a je věnována hraběnce Emilie de Perthuis. Svými čtyřmi větami se řídí sonátovou větnou formou vídeňské klasiky. První věta ve čtyřčtvrťovém taktu, h moll, je označena Allegro maestoso, druhá v tříčtvrťovém Es dur Scherzo: Molto vivace, třetí opět ve čtyřčtvrťovém taktu H dur Largo a konečně čtvrtá v šestiosminovém taktu h moll / H dur Finale, Presto, ma non tanto, agitato. Výstavbou se podobá 2. klavírní sonátě, místo smutečního pochodu s lyrickým largem ve třetí větě. Je přitom koncertantnější a delší než druhá, konvenčnější, říká se, že „nudnější“. Provedení „klavírního koncertu bez orchestru“ trvá takřka půl hodiny.

Je celá řada interpretů, kteří se věnovali Chopinově klavírní tvorbě. Svjatoslav Richter, Arthur Rubinstein, Władysław Szpilman (hudebník, jehož život byl předlohou k filmu Pianista), Martha Argerichová, Andrej Vladimírovič Gavrilov, György (Georges) Cziffra. Přesto platí – ještě po šedesáti letech za vzorovou nahrávku ta Dinu Lipattiho (1917 – 1950), rumunského skladatele a klavíristy, mj. také žáka Igora Stravinského v Paříži, kam odešel v sedmnácti letech studovat, když vyhrál rok předtím mezinárodní klavírní soutěž ve Vídni. Zemřel mlád na Hodgkinův lymfom, zhoubné nádorové onemocnění místních uzlin. Přesto jeho nemnohé nahrávky zůstávají „nepomíjející, nezapomenutelné“ (kritika), z díla Chopinova vedle 3. klavírní sonáty také např. jeho Barcarolly.

Okamžité pocity: První tóny Larga mohou vzdáleně připomínat první tóny osudové, ovšem ihned dochází k proměně, k chopinovsky charakteristické  váhavé melancholii.  Ve druhé hned od začátku, ve čtvrté větě pak najdeme ony přívaly „rychlých not“, u nichž musíme obdivovat technickou zdatnost klavíristy, ale i popnutí mysli a nálady, které se v určitých okamžicích až náhle vynořují. Strhující finále.

https://de.wikipedia.org/wiki/Klaviersonate_Nr._3_%28Chopin%29
https://de.wikipedia.org/wiki/Dinu_Lipatti
https://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-recenze/Fryderyk-Chopin-Ivo-Kahanek-klavir-Sonata-h-moll-op-58-Scherza~07~kveten~2011/
https://www.youtube.com/watch?v=ckhePg72FHA 1.
https://www.youtube.com/watch?v=Ivmjr2YVzlc 2.
https://www.youtube.com/watch?v=Oj2M5KQ06_c  3.
https://www.youtube.com/watch?v=EoQkEUfCmhg 4.
série záznamů, řada z nich Lipattiho
https://www.youtube.com/watch?v=Aj7GZlY0fhE&list=PLC128AA3FFE03C4E0