Franz Schubert / Die Zauberharfe

Všichni známe Mozartovu Kouzelnou flétnu a v českém prostředí kouzelné dudy v dramatické báchorce Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák. Mohli bychom v tomto kontextu, teď mě to napadlo, uvést ještě píšťalku krysaře ze severoněmeckého města Hameln, ostatně rovněž zastoupeného v české kultuře (Viktor Dyk, Krysař). Kouzelné nástroje je fenomén, který je spojen původně s dobou baroka a jeho divadelními a hudebními útvary, „kouzelné hry“ a „kouzelné opery“, módní především ve vídeňském kulturním prostoru, ale rovněž i s lidovou tradicí, přisuzující hudebním nástrojům mimořádné schopnosti, jak se to promítalo i do různých pohádek a bájí (i proto se Tylův divadelní kus označuje jako „báchorka“).

Vídeňský „Zauberstück“ či „Zauberspiel“ byl divadelní žánr, který vzkvétal v 17. a 18. století a bylo jej možné realizovat na základně složité jevištní techniky, která umožňovala pomocí různých propadlišť a proměn jeviště pomocí různých táhel, zadních prospektů atd. vytvářet různá „kouzla“, případně „Boží zásahy“ (Deux ex machina, Bůh strojem), odpovídající baroknímu obrazu světa. Němci mají i termín „Maschinenkomödie“ jako historickou podobu lidového divadla či lidové hry, která se uváděla jako pantomima, singspiel nebo fraška. Často obsahují tyto divadelní kusy, jakožto tzv. „Besserungsstücke“ (hry o polepšení) moralistní výzvy, podobně jako dříve středověké morality, což pravděpodobně souvisí s jezuitským dramatem.

Centrum pozdní „kouzelné hry“ bylo Divadlo v Leopoldstadtu, jedno z vídeňských předměstských divadel, později rovněž proslulé koncerty Johanna Strausse, krále valčíků. Tzv. starovídeňské lidové divadlo (nebo také starovídeňská lidová komedie), jehož zdrojem byly rovněž tzv. „hansvurstiády“ (Hanswurst odpovídá našemu Kašpárkovi, jehož tradice prochází celou německou kulturou od Lodi bláznů Sebastiana Brandta, kde je prvně zmíněn, přes jeho „nepřítele“ Johanna Christopha Gottscheda až k Johannu Wolfgangu Goethovi) dosáhlo svého vrcholu v dramatických kouscích Ferdinanda Raimunda a Johanna Nepomuka Nestroye (1801 – 1862, u nás známého nejspíš z divadelní hry Osvobozeného divadla „…si pořádně zařádit“, ale Nestroy byl – a je dodnes – častým autorem na našich jevištích).   

Z „kouzelných oper“ je vedle Mozartovy Kouzelné flétny nejznámější Kašpar fagotista neboli Kouzelná citera (v orig. Kaspar, der Faggotist, oder: Die Zauberzither). Libreto pochází od Joachima Perineta (1763 – 1816), vídeňského herce a autora vídeňského lidového divadla, hudbu napsal Wenzel Müller (1767 – 1835), kapelník Divadla v Leopoldstadtu (zajímavé je, že hudební vzdělání získal u Carla Ditterse von Dittersdorf). Typické pohádkové téma (můžeme opět vzpomenout na J. K. Tyla) je v Kašparovi fagotistovi boj mezi dobrem a zlem, svedený mezi dobrou vílou a zlým čarodějem. Tento motiv je znám už v Pohádkách o vílách (Contes des Fées) zakladatelky francouzské umělé pohádky baronky Marie-Catherine d’Aulnoy (1650 nebo 1651 – 1701), vedle Charlese Perraulta nejznámější francouzské pohádkářky.

Kouzelná harfa, D 644, je melodram ve třech jednáních podle textu Georga von Hofmanna (1769 nebo 1771 – 1845), sekretáře vídeňského Divadla u Korutanské brány, překladatele francouzských operních libret a příležitostného básníka. Kromě Kouzelné harfy je Hofmann autorem ještě jednoho singspielu, k němuž napsal hudbu Franz Schubert, s názvem Dvojčata (Die Zwillingsbrüder). Schubertův singspiel měl premiéru 19. srpna 1820 v Divadle na Vídeňce (Theater an der Wien). Text divadelní hry se ztratil, dílo tedy nemůže být už na jevišti provedeno. Ouvertura se nicméně stala součástí koncertního repertoáru a je jím dodnes. Byla nicméně po dlouhou dobu považována za předehru k jinému jevištnímu kusu, romantické hře Rosamunde, k níž Schubert rovněž zkomponoval hudbu (D 797) – „Velká romantická hra o čtyřech jednáních, se sbory, hudebním doprovodem a tanci“. Autorkou byla Helmina von Chézy (1783 – 1856), německá libretistka, žurnalistka a básnířka. V poslední době se vyskytly pokusy dokomponovat některé části a melodramy znovu uvést na jeviště.

Zdroje (mj.)
https://de.wikipedia.org/wiki/Die_Zauberharfe
https://de.wikipedia.org/wiki/Kaspar,_der_Fagottist,_oder:_Die_Zauberzither
https://de.wikipedia.org/wiki/Zauberst%C3%BCck

Muzika
https://www.youtube.com/watch?v=C4U54PZQvKI
https://www.youtube.com/watch?v=CnshFGKcKEU (zde je ještě uveden chybný titul)