František Josef hrabě Šternberk (1763 - 1830)

František Josef hrabě Šternberk (1763 - 1830)
Sedmdesát dva jmen české historie
Díl pořadu vysílán 13. 11. 2009 (č. 52)

Nikdy nezapadá. To je v překladu heslo u hvězdy v erbu Šternberků, vyznačující činorodost a životaschopnost starobylého rodu, říká prof. Petr Charvát na začátku portrétu dalšího Šternberka v televizní sérii Dvaasemdesát jmen české historie. U Františka Josefa, hraběte ze Šternberka, se někdy zdůrazňuje druhý predikát z Manderscheidu, čímž je na první pohled patrná odlišnost od ostatních známých Šternberků a možná i upozorňuje na skutečnost, že jeho matkou byla hraběnka Augusta, na jejíchž statcích strávil František Josef část svého mládí, v blízkém Kolíně nad Rýnem získal vzdělání. Romantická krajina Porýní jakoby vybízela k zájmu o horniny a nerosty. U šlechticů také podobné skutečnosti byly důvodem tzv. „zemského vlastenectví“, odlišného od dodnes běžně chápaného pojmu vlastenectví, identifikujícího se pouze s jazykem. Představitelem tohoto jiného pojetí byl mimo jiné též filozof Bernard Bolzano, a domyšleno do konce, kdyby se bývalo prosadilo právě ono zemské vlastenectví, mohlo se v historii předejít řadě značných problémů, například později v samostatném československém státě, který ostatní národnosti vytěsnil z tehdejší politiky.

Zpět ale k samotnému Šternberkovi. Spolu se svým bratrancem Kašparem Šternberkem patřil k zakladatelům pozdějšího Národního muzea, ale také Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdce Národní galerie, založené v prostorách barokizovaného Šternberského paláce (G. B. Alliprandi) na Malé Straně (dnes součástí areálu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky), stejně tak jako založil kreslířskou školu, která se od roku 1800 stala Akademií výtvarných umění. Podporoval Františka Palackého, který přijel do Prahy a začal pracovat u Josefa Dobrovského. Díky Šternberkovi, se Palacký, který měl zprvu sepsat dílo s životopisy šlechtických rodů, stal u Šternberků nejdříve archivářem, a poté i zemským historiografem. A odtud vedla cesta i k založení Národního muzea. Šternberk našel model pro své úsilí v muzeu zvaném Ioanneum ve Štýrském Hradci. Stejně tak jako byla základem pozdější Národní galerie rozsáhlá sbírka obrazů (údajně nejrozsáhlejší sbírka rytin na světě žel byla vydražena po jeho smrti v Drážďanech), byla sbírka přírodnin i několik tisíc mincí podstatnou částí sbírek této přední české kulturní instituce.

Dvaasedmdesát jmen české historie
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/209572232200016-frantisek-josef-hrabe-sternberk/
Stránky na Wikipedii
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0ternberk
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ternberkov%C3%A9
Jiné
https://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=4&name=ZE+%A9TERNBERKA+FRANTI%A9EK+JOSEF
https://www.nelso.cz/cz/place/310625/
https://hrady.dejiny.cz/castolovice/index.htm
Ještě jeden nalezený odkaz ke Kašparovi Šternberkovi
https://www.novakoviny.eu/archiv/historie/243-kaspar-maria-hrabe-ze-sternergu