Formanův Valmont

Předevčírem jsem se díval v televizi na slavný film Miloše Formana Valmont. Nebyl jsem u obrazovky celou dobu, kdysi jsem film viděl celý a v tomto okamžiku jsem měl ještě na počítači spuštěné hudební video, u něhož jsem se chystal na komentář, takže mě tento film vlastně odváděl od soustředění na jiné rozpracované téma. Snímek mě nicméně, jinak to ani není možné, přikoval do křesla, a já si vzpomněl na onu reklamu, která pravidelně běžela na německé televizi v době, kdy jsem bydlel v Drážďanech, totiž na jiné zpracování téže literární předlohy Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti, kdy se po několik večerů pravidelně opakovala tři jména hlavních představitelů třemi Oscary oceněného filmu Johna Malkoviche, Glenn Closeové a Michelle Pfeifferové (už si nevzpomenu, zda v tomto pořadí, ale samozřejmě v nepřechýlené podobě), a na to, že Formanův film měl vlastně smůlu, že byl natočen ve stejné době (o rok později) jako tento a jím zastíněn.

Ovšemže každý z těch dvou filmů je jiný a má právo na vlastní život. Vzhledem k tomu, že jsem se ale, vlastně před pár dny, koukal na Amadea (možná už potřetí či po čtvrté, mám na mysli tento reggiseur´s cut, v době, kdy šel v kinech, to byla pochopitelně ta zkrácená), mě napadla jiná věc, jak totiž řada momentů v tom filmu je podobných právě onomu o čtyři roky dříve natočenému snímku, který Formana vystřelil do nejvyšších sfér světové popularity). A protože se mi vůbec nechtělo pouštět se do komentáře filmu, jakkoli mě to na druhé straně lákalo (měl jsem v tu chvíli rozepsaných asi pět věcí, ostatně po letech by bylo zajímavé se znovu podívat blíže na souvislosti v Amadeovi, například je už lehce dostupné zpracování odkazů na hudbu ve filmu), vypustil jsem bezhlavě ve své mysli tezi o „deseti podobných či společných věcech“ u Amadea a Valmonta. A po odběhnutí k rychlovarné konvici a dalším šálku kávy jsem si rychle začal poznamenávat, abych to vzápětí zase nezapomněl jednotlivé body. Myslel jsem si nejdřív, že to „nedám“, ale film ještě ani neskončil a měl jsem to:

1) Paruky. Zvláště zajímavá ta scéna, kdy si Mozart zkouší několik paruk a uzavírá: „Škoda, že nemám tři hlavy.“ Oba příběhy se odehrávají prakticky v téže době, takže prostředí ve vyšších vrstvách našlo výpravnou podobu, v níž hrály paruky, stejně jako svícny, důležitou úlohu. Ostatně na podobném stylu se podepsala kamera Miroslava Ondříčka, který s Formanem spolupracoval již od Lásek jedné plavovlásky (ne-li ještě dříve, s Passerem dělal Intimní osvětlení) a Theodora Pištěka, jenž v obou filmech navrhl kostýmy.

2) Pobíhající psi. Zvyšující napětí, přinejmenším vytvářející určitý neklid. V Amadeovi jsou to ti psi, kteří svým vytím znemožňují výuku dcerky onoho vysoce postaveného muže, který pak odmítne Mozartovi půjčit peníze, ve Valmontovi běhají po louce u zámku jsou součástí prostředí, v němž Valmont svádí své oběti.

3) S tím související (šlo by to očíslovat jinak, tj. Formanovy spolupracovníky vyčlenit jako samostatný bod a tento přidat k předchozímu, ale zachovávám pořadí na listu papíru, jak jsem si to napsal) klopýtající postavy, které jsou jedním z prostředků, jak vytvářet komické situace. Patří k nim i Valmontův sluha, který za ním skočí do vody, a zatímco Valmont pouze předstírá, že se topí, sluha neumí plavat a topí se skutečně. V Amadeovi je pobíhání postav jedním z prostředků vybudování opozice uvolněného chování a škrobených mravů před panovníkem, je to zřejmé v jednu chvíli, kdy Mozart překlopí oba vzorce v jediném okamžiku.

4) Intriky – tj. vlastně ústřední motiv obou filmů, v Amadeovi Salierovy snahy nastražit na Mozarta vše, co by ho zničilo a jemu umožnilo se mu pomstít za to, že Bůh jeho samotného neobdařil talentem, ve Valmontovi nejrůznější léčky vikomta de Valmonta, ale především markýzy de Merteuil, jejíž loutkou, jak se ukáže Valmont vlastně je. Pikle kuje v obou filmech kdekdo.

5) Ujíždějící kočáry. Na jednu stranu ztělesňující překotnost a dramatičnost děje, jsou pohybem podobně jako ony pobíhající postavy, na stranu druhou symbolizují proměny v dramatických chvílích, v Amadeovi se vrací Konstanze v závěru filmu do Prahy a divák pomýšlí na to, zda už není pozdě, ve Valmontovi je kočár spíš tématem setkání či střetu. A pak je kočár samozřejmě dalším motivem v dobovém arsenálu šlechtického života. K úvaze, do jaké míry měl Forman rád nejrůznější povozy vůbec (tak jako třeba Antonín Dvořák lokomotivy), nás může vést skutečnost, že si někdy vybírá takové náměty, kde mají velký význam – v Ragtime se celý příběh točí kolem znečištěného automobilu, aktuálního, tedy dobově příznačného modelu Forda.

6) Operní scény. V Amadeovi jsou samozřejmou součástí děje, je jich tam celá řada, a tvoří druhou páteřní složku, přinášející posluchači v nejrůznějších dalších vazbách k ději kontextech Mozartovo hudební dílo, zarámované do příběhu vztahu se Salierim, který sledujeme souběžně se složkou hudební. Ve Valmontovi je to scéna, kdy je matka Cecilie odlákána na operu, aby se dívka mohla setkat se svým miláčkem, rytířem a učitelem hudby Dancenym. Kromě toho ony hudební scény představují opozici vůči neklidu v příbězích svou rozvážností na jevišti, i když třeba to, co se děje v předměstském lidovém Divadle na Vídeňce, je také svou veselou atmosférou všechno možné, jen ne statické. Koně protrhávající kulisy a snášení vajec na jevišti je ale zase protikladem pochmurného závěru příběhu, ve scéně takřka umírajícího Mozarta a Salieriho zaznamenávajícího jeho hudbu, ono rozhraní zviditelňuje postava Emanuela Schikanedera, jenž přináší z divadla do bytu peníze.

7) Erotika. Tak to snad není ani třeba komentovat. Nebo by to naopak bylo téma, jemuž by bylo třeba věnovat nejvíce místa. Třeba té další opozici, kdy si Mozart všímá té obscénní podoby svého chování, zatímco jeho hudba je čistá. To je ovšem jen drobná okrajová poznámka. Erotika není jen lákavou slupkou příběhu, v Amadeovi zasahuje v řadě momentů do stavby celého příběhu (uvolněné nahé scény Konstance v režisérském střihu umožnily pochopit smysl některých momentů, které byly předtím utajeny), ve Valmontovi vytváří složitou významovou stavbu, podávanou s mistrovskou lehkostí natěšenému divákovi.

8) Rozpačité a plačící služky. Zoufalá služka, v Amadeovi prosící Salieriho, aby už nemusela do onoho hnízda, kde působí pekelné síly, se takřka doslovně opakuje i ve Valmontovi. Jakkoli se to nezdá, jsou to postavy, které z opačné strany ztělesňují řízení osudu, k němuž člověk vzhlíží s bázní a obavami.

9) Literární předlohy. To jsem mohl uvést na prvním místě. Nejen v tomto případě, ale snad i ve všech ostatních Miloš Forman sahá k nějaké často už o sobě slavné románové či divadelní předloze. Když jsem kdysi na literárním semináři rozebíral Amadea, jedna z prvních otázek, která se pak vztahovala i k interpretaci vztahu Salieriho a Mozarta, zcela odporující historické skutečnosti, byla: Jak se jmenuje Formanův film. Správná odpověď: Nikoli Amadeus, nýbrž Amadeus podle Shaffera, jak čteme už v titulcích a na plakátech – Shaffer´s Amadeus, neboť je filmovým zpracováním hry Petera Schaffera, nikoli nějakého původního scénáře. U Ragtimu je to populární dílo Edwarda Lawrence Doctorowa atd.

Už jsem si myslel, že jsem to vše vyčerpal. Ale je tu ještě jedna věc.
10) Stejní herci. Je jich sice jen pár, ale jsou tu. Jeffrey Jones, jenž hrál v Amadeovi císaře, si ve Valmontovi zahrál Gercourta, jednu z vedlejších postav, zapletenou do milostného příběhu. Nejsem si teď jist, zda se ve Valmontovi neobjevil někdo z týchž českých herců, jimiž se to v Amadeovi jen hemžilo. S jistotou vím, že zde hrál Ivan Palec, to mi říkal kdysi jeden kamarád, jenž s ním byl v nějakém vzdálenějším příbuzenském vztahu.
Tak to je narychlo, trochu nesystematicky, ale i tak snad přínosně okomentovaná hromádka okamžitých postřehů.

Odkazy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nebezpe%C4%8Dn%C3%A9_zn%C3%A1mosti
https://de.wikipedia.org/wiki/Gef%C3%A4hrliche_Liebschaften_(1988)
https://de.wikipedia.org/wiki/Valmont_(Film)
https://de.wikipedia.org/wiki/Ragtime_(Film)

https://de.wikipedia.org/wiki/Pierre-Ambroise-Fran%C3%A7ois_Choderlos_de_Laclos
https://cs.wikipedia.org/wiki/Peter_Shaffer
https://de.wikipedia.org/wiki/Amadeus_(Drama)

https://www.imdb.com/name/nm0657495/bio?ref_=nm_ov_bio_sm