Etno Histeria Umeurope Caravan

V neděli 20. 7. 2014 byl ten, kdo si přečetl v letošní (2014) programové brožurce Prodloužené víkendy v Jičíně, popisující už samo o sobě zajímavý, třetím rokem realizovaný projekt letní kultury ve městě v červnu až srpnu, na stránce, pojednávající o neděli 20. července, našel upoutávku na koncert s podtitulem Hudba cizokrajin a poněkud magickým názvem – Etno Histeria Umeurope Caravan. Složenina ve výraze Hudba cizokrajin signalizuje původce další řady událostí v jičínské Valdštejnské loggii, jejího kastelána Jiřího Vydru, který vytváří systémové mapy pro kulturní dění (jiným příkladem jsou divovánoce), pro které nachází svébytná pojmenování (úhrn aktivit, naznačující i jeho charakter, nazývá „kulturní imaginárium“). 

Přestože je koncert popisován jako „unikátní“, při dnešní inflaci všech těch výrazů, počínaje „mega“, „turbo“ a jánevímcoještě, by bylo velice snadné výraz přejít jako bezobsažný a nepídit se po bližším obsahu této unikátnosti. Kdo tak učinil, udělal chybu. Nasměrován několika pořady v nedávné době, např. vystoupením Le gars d´en bas (fotky zde), a  pozván jedním z účastníků workshopu, který je východiskem či možná vlastní podstatou věci (koncerty po celé Evropě jsou „jen“ výstupní fází projektu), Vojtou Drahoňovským, kterého jsem kdysi učil (a stejně jako s jeho tátou taky seděl jednu chvíli u jednohoHddd pultu v orchestru), řekl jsem si, že si to nesmím nechat ujít.

Bližší prozkoumání celé věci mi potvrdilo, že pro muzikanty tento workshop je pravděpodobně podobnou zkušeností jako kdysi pro mě účast na festivalu na západoněmeckém „mládežnickém hradu“ Ludwigstein. Rozdíl mezi obojím je především v tom, že tam celý projekt skončil na závěrečném koncertu, kde všechny skupiny (jestli si dobře vzpomínám, nepoužíval se výraz workshopy či dílny, ale mohlo to být způsobeno německým jazykovým prostředím) ukázaly, co se v průběhu týdne naučily – vzpomínám si, jak jsem někde posháněl odborné názvosloví na lidové tance v němčině, sám netanečník, abych mohl pomáhat při výuce českých tanců, hudební názvosloví jsem uměl, abych mohl být k ruce dirigentce orchestru (to bylo svěřeno právě české kolegyni), byla tam pak např. keramická dílna či evropský diskusní klub (na evropském rozměru si už tenkrát Němci dávali záležet, byl to vlastně i ideový základ celého počinu, jehož se účastnili mladí lidé asi z pěti zemí).

Společné je, jak už vyplývá z řečeného, že se něco během pár dní (tady to snad secvičovali pouhé dva dny) dá dohromady a předvede (tady i veřejnosti, nejen sobě samým), že se celé věci účastní lidé z celé Evropy (nepočítal jsem to, ale zhruba deseti zemí, na FB profilu je to přesně). Etno Histeria je jednooborová záležitost (tj. není v tom explicitně tanec, i když se také tančilo či možná spíše ještě bude tancovat), samozřejmě je tu určitý posun v duchu doby (na Jugendburgu Ludwigstein, který vychází z hluboké tradice studentských hnutí a její specifické podoby „Wandervogel“ v minulém století, jsem byl v polovině osmdesátých let), v našem případě lze vysledovat další nitky, počínaje určitou praxí a metodikou mládežnických workshopů, přes organizační modely takovýchto projektů, až po vlastní hudební podobu souboru, který produkuje v našem případě příspěvky jednotlivých zemí pod „střechou“ jakéhosi etno-festivalového orchestru/tělesa, který nemá do detailu rozepsané aranžmá, už proto, že jeho složení je ve srovnání s běžnými orchestry poněkud nestandardní.

Tím spíše je fascinující (a to se do žádných „modelů“ či metodik nevejde), že čtyřicet lidí dokázalo vyprodukovat během velmi krátké doby vystoupení, které určitě všechny příchozí zaujalo. Počítejme s tím, že toto byl startovací koncert, a pokud se samotné seskupení nebude příliš měnit, bude se soubor sehrávat – a sžívat (a to je ta další nepojmenovatelný moment celého projektu). V každém případě tady musí být nějaká vůdčí síla, nějaký rámec atd. Ten vytváří sourozenecká dvojice švédských muzikantů, Sofie Högstadius a Anton Teljebäck, ona houslistka a dirigentka, on rovněž houslista a zřejmě další organizační záležitosti, protože v komuně v Umeå, cílovém místě Caravanu, má na starosti organizaci festivalů. Sofia je vedoucí, na Antona Teljebäck je i kontaktní adresa při vyřizování. Jestli tomu dobře rozumím (dle nejrůznějších odkazů), Sofie je Antonova mladší sestra. Když se dívám na fotky, tak mi teprve dochází nápadná podoba ve fyziognomii. Sofii jsem si vygoogloval jako 28letou ženu, v jejímž centru zájmu je folklór, spolupracovala už na několika projektech, např. s jedním bulharským hudebníkem.

Z dokumentace zatím
na stránkách Valdštejnské lodžie
Unikátní koncert v rámci workshopu Etno Histeria Umeuropa Caravan.
Čtyřicet mladých muzikantů z různých koutů světa dobývá města, vesnice a lesy Evropy!
Orchestr změní každé prostředí v pódium, každý koncert v show, každý den v nový zážitek!

na FB stránce jsou uvedeni tito hudebníci
Members Sofia Högstadius - violin (Sweden) Anton Teljebäck - violin (Sweden) Lauge Dideriksen - violin (Denmark) Cam Neufeld violin (Canada) Eiliv Andreas Myren Ribe - violin, git, voice (Norway) Bajo Kohring - violin, git (Germany) Tove Lindborg - violin,voice (Sweden) Katja Eilertsen - violin (Norway) Richard Scott - violin, voice, mandolin (UK) Luisa Brown - violin (Scotland) Darragh Quinn - voice,fiddle (Ireland) Hannah Sundqvist - violin, voice (Sweden) John-Francis Goodacre - violin, bagpipes (England) Oskar Teljebäck - violin (Sweden) Jerica Lorenci - voice (Slovenia) Cat Dowle - violin (UK) Emma Lagerberg - violin (Sweden) Anna-Christine Rheingans - violin,voc (England) Vojtěch Drahoňovský - violin, voice (Czech) Vėjūna Žalalytė - voice (Lithuania) Beatričė Bukantytė - voice, folk pipe, accordion, harmonica, kanklės (Lithuania) Zofie Kasparova - flute (Czech Rep) Petja Gorjup - flute (Slovenia) Magdalena Kriss - flute,voice (Austria) Anna Kurková - flute (Czech Rep) Dave Evans - flute, bass (UK) Cecilia Moore - sax (Sweden) Kieren Alexander - accordeon (Australia) Staffan Björklund - accordeon (Sweden) Tomás del Real- git, voice (Chile) Linus Ellström - git,mandolin, tenorbanjo (Sweden) Jonas Pour Mozaffar - mandolin (Sweden) Jonathan Scott Varney- git, voice (England) Elari Ennok - ukelele (Estonia) David Barfoot - perc (Scotland) Ebba Wigren - perc (Sweden) Anton Korolev - key harp, galician bagpipes, hurdy-gurdy (Ukraine) Georgi Djukelov - guitar (Bulgaria)

V předběžném plánu je cesta popsána takto:
- July -
18-20 Jičín, Czech Republic
21 Wolimierz, Poland
22 Warszawa, Poland
23 Kelmé, Lithuania
24 Riga, Latvia
- European Capital of Culture 2014 -
25-27 Viljandi Folk Festival, Estonia
28 Ferry to Stockholm, Sweden
29-30 Järna
31-2 aug Åland, Finland
- August -
3 Klockarnäs, Dalarna
4 Umeå
- European Capital of Culture 2014 -
5 Umeuropa Festival - Musik vid havet, Norrmjöle
6 Umeuropa Festival - Musik vid havet, Norrmjöle
7-10 Workshops and concerts with Folkskandia in Umeå

Cílem je univerzitní město Umeå, kde se narodil a na univerzitě studoval Anton, a je, jak už řečeno, vedoucím v komuně (zastupitelstvu), kde vedoucím projektů lidových festivalů. Mimořádnou kulturní záležitost budeme ještě dále sledovat.

FB profil Antona Teljebäcka
https://www.facebook.com/etnohisteriaumeuropacaravan#!/antonteljeback
FB profil Sofie Högstadius
https://www.facebook.com/etnohisteriaumeuropacaravan#!/sofia.hogstadius

Moje fotky z koncertu v Jičíně
https://jankcelis.rajce.idnes.cz/etno_histeria_umeuropa_caravan/